Krátce po západu Slunce jsou vidět nad západním obzorem některá letní souhvězdí včetně letního orientačního trojúhelníku. I v prosinci je ještě možné spatřit souhvězdí Herkula. Nedlouho po setmění však postupně mizí za západním obzorem.
Ve večerních hodinách dominují nad jižním obzorem souhvězdí podzimní oblohy. Ta stihnou kulminovat ještě během první poloviny noci a po půlnoci se již dostávají nad západní obzor. Minulý měsíc již byla zmínka o některých výraznějších podzimních souhvězdích a vybraných objektech v nich. Pro pozorování velké galaxie M 31 a jejích menších satelitů. M 32 a M 110 jsou právě v prosinci docela příhodné podmínky. V Andromedě se ale můžeme podívat i na jiný objekt. Je jím nepříliš koncentrovaná otevřená hvězdokupa NGC 752, která se nachází mezi Trojúhelníkem a Andromedou. Nedaleko od ní, již v Perseovi, se nachází další, známější otevřená hvězdokupa M 34, která je o něco výraznější. Asi nejkrásnější výraznou, dokonce dvojitou otevřenou hvězdokupou ale zůstává Chí a Há v souhvězdí Persea. Dalším poměrně zajímavým, tentokrát hvězdným objektem v tomto souhvězdí je také jasná hvězda beta Per pojmenovaná Algol. Jedná se o načervenalou hvězdu, která podle mytologie zobrazuje ďáblovu hlavu. Bývá zpodobněna také jako hlava nestvůrné Gorgony. Algol je jedna z prvních hvězd, u které se zjistilo, že mění svoji jasnost. Změna jasnosti je způsobena vzájemným zákrytem složek (Algol je ve skutečnosti trojhvězdou) a pokles jasnosti této hvězdy je patrný i při pozorování pouhým okem.
Viditelnost planet se v nastávajícím období postupně zlepšuje. Po západu Slunce se nízko nad jihozápadním obzorem nachází načervenalá planeta Mars. Na počátku prosince je ještě v souhvězdí Střelce, ale již 4. 12. překročí hranici a do konce roku zůstane v sousedním Kozorohovi. Na samém konci měsíce začne být pozorovatelná po západu Slunce velmi nízko nad jihozápadním obzorem také Venuše. Bude však brzy zapadat. V první polovině noci již vychází i Jupiter. Ten bude pozorovatelný mimo počátku večera po většinu noci. Na jeho kulminaci si musíme počkat až do druhé poloviny noci. Jupitera nalezneme poměrně snadno v souhvězdí Lva, nedaleko jasné hvězdy Regulus. Druhou největší planetu, Saturn, je možné pozorovat pouze ráno těsně před východem Slunce nízko nad jihovýchodním obzorem. Podmínky pro její sledování budou lepší až od druhé poloviny prosince. Saturn se nyní nachází v souhvězdí Vah, nedaleko hranice se Štírem. Pro teleskopická pozorování zůstávají v dosahu obě nejvzdálenější planety. Planeta Uran je pozorovatelná v první polovině noci v souhvězdí Ryb. Neptun, nacházející se v souhvězdí Vodnáře, je pozorovatelný hlavně z večera.
V úterý 2. 12. asi 2 hodiny po půlnoci dojde nízko nad západním obzorem ke konjunkci Měsíce (fáze po první čtvrti) a planety Uran, která se bude nacházet asi 0,65° jihozápadně od Měsíce. Planeta však jím bude do určité míry přezářena. K dalšímu podobnému setkání dojde 28. 12. kolem půlnoci nad západním obzorem. Zapadající Měsíc v první čtvrti se dostane opět poblíž planety Uran. Tentokrát ale bude úhlová vzdálenost značně větší.
V sobotu 6. 12. v ranních hodinách se dostane úplňkový Měsíc do souhvězdí Býka před otevřenou hvězdokupu Hyády. V těsné blízkosti načervenalé jasné hvězdy Aldebaran ho spatříme nízko nad západním obzorem, nedlouho před svým západem. Tato situace je příležitostí pro pozorování zákrytů jasnějších hvězd Měsícem.
Ve čtvrtek večer 11. 12. bude nad východním obzorem ve večerních hodinách pozorovatelný Měsíc před poslední čtvrtí v blízkosti planety Jupiter. K největšímu přiblížení dojde kolem půlnoci, kdy úhlová vzdálenost dosáhne asi 5,4°. Jupiter, nacházející se v souhvězdí Lva, bude severovýchodně od Měsíce a s výraznou hvězdou Regulus budou vytvářet na obloze zřetelný trojúhelník.
Ve středu 17. 12. kolem 3 hodiny ranní bude srpek Měsíce ve fázi po poslední čtvrti vycházet poblíž výraznější hvězdy alfa Vir (Spika) v souhvězdí Panny. Spika bude od Měsíce jihozápadním směrem. Úkaz bude viditelný poblíž východního obzoru.
V sobotu 20. 12. vyjde planeta Saturn asi v 5:35 ráno. Asi půl hodiny po Saturnu vyjde i Měsíc. Ten ale bude mít tvar již velmi slabého, pravděpodobně již nepozorovatelného srpku, neboť bude krátce před novem. Pod tímto seskupením se budou nacházet výrazné hvězdy v horní partii Štíra.
V úterý 23. 12. večer, hned po západu Slunce, se opět slabý, pravděpodobně ještě nepozorovatelný srpek Měsíce (tentokrát už po novu) objeví v blízkosti planety Venuše. Ta ovšem bude velmi nízko nad obzorem, neboť bude zanedlouho zapadat.
Na Štědrý den ve středu 24. 12. a o den později 25. 12. se úzký srpek Měsíce bude pohybovat nad jihozápadním obzorem v blízkosti načervenalého Marsu. Ve středu bude napravo od Marsu, ve čtvrtek přibližně nad ním. Úhlová vzdálenost v obou případech se bude pohybovat kolem více jak 5°.
V prosinci, konkrétně 14. 12. bude také mít své maximum významný podzimní meteorický roj Geminidy. Aktivita tohoto roje bude patrná již od 4. 12. a měla by trvat do 17. 12. V době maxima ale bude rušit částečně Měsíc, který vyjde po půlnoci a bude ve fázi poslední čtvrti. Proto doporučujeme pozorování hlavně v první polovině noci. Roj může mít teoretickou frekvenci v maximu až 120 meteorů za hodinu, ale reálně bude možné pozorovat jen asi 20 meteorů za hodinu.
Poslední významnou událostí v prosinci je zimní slunovrat. Ten nastane 21. 12. krátce před půlnoci ve 23:54 hod. Slunce se dostane na nejnižší úroveň své zdánlivé roční dráhy po obloze. V tento den se Slunce dostane nad obratník Kozoroha. V Plzni v pravé poledne dosáhne výšky nad obzorem pouhých 16,5°, což je nejnižší hodnota za celý rok. Po zimním slunovratu zase výška Slunce nad obzorem začne postupně stoupat.
