Probouzení začalo 6. prosince 2014 a následující den již byla všechna zařízení plně v provozu. Šlo o ukončení poslední ze série hibernací od vypuštění ze Země. Během nich docházelo k vypnutí všech nepotřebných zařízení. Díky tomu se prodlužila jejich životnost a také se uvolnila komunikační síť Deep Space Network, která slouží ke spojení s meziplanetárními sondami.
Radiovému signálu ze sondy nyní trvá čtyři a půl hodiny, než dorazí na Zem. Sonda je ve vzdálenosti 4,8 miliardy kilometrů od Země a každým dnem se blíží k Plutu a jeho měsícům, jejichž výzkum je primárním cílem této výpravy.
Mise New Horizons, pořádaná NASA, započala v roce 2006 startem rakety Atlas V, která vynesla sondu na zemskou oběžnou dráhu. Tam se jí podařilo získat nejvyšší rychlost, kterou kdy mělo umělé těleso v zemském gravitačním poli. Na rozdíl od ostatních misí byla vypuštěna přímo do meziplanetárního prostoru okamžitě po oddělení od rakety.
V únoru roku 2007 se sonda dostala k Jupiteru. Pořídila několik snímků planety i jejích měsíců a poté byla metodou gravitačního praku urychlena směrem k Plutu. Nejbližší průlet je očekáván 14. 7. 2015 ve vzdálenosti přibližně 10 000 km. Výzkum bude trvat po dobu 6 měsíců, během které budou pořizovány detailní fotografie a mapován povrch Pluta i jeho největšího měsíce Charonu. Snímkování neuniknou ani další čtyři měsíce – Nix, Hydra, Kerberos a Styx. Pro tento účel je sonda vybavena soupravou speciálních kamer, několika spektrometry a dalšími přístroji.
Jedná se o úplně první sondu, která doletí k Plutu a bude zkoumat naší bývalou nejvzdálenější planetu i systém jejích satelitů.
Pluto bylo vyřazeno ze seznamu planet v září 2006, půl roku po zahájení mise New Horizons. Důvodem byly jeho nedostatečné rozměry a hmotnost, kvůli kterým není tak dominantní v okolí své oběžné dráhy, jako běžné planety. Nyní patří do kategorie trpasličích planet.
Střední vzdálenost od Slunce je téměř 40 au, je však třeba zmínit velkou excentricitu jeho dráhy (30‑50 au), kvůli které dokáže být Pluto ke Slunci blíže než Neptun.
Po skončení primárního úkolu bude sonda pokračovat hlouběji do Kuiperova pásu, kam se vydá za transneptunickými objekty. Jedná se o oblast za hranicí oběžné dráhy Neptunu, kde se nachází množství malých a poměrně starých těles. Kuiperův pás je mnohem rozsáhlejší než hlavní pás planetek a celková hmotnost těles v něm tento pás také převyšuje.
Čtěte také:
