Původní název souhvězdí, uvedený v Lacaillově Planisphere v roce 1756, byl „l’Atelier du Sculpteur“ – Sochařův ateliér. Ten se skládal ze stolu, na němž stála vysochaná hlava, a před ním ležel blok kamene, na kterém byla položená palička a dvě dláta. Na Lacaillově Planisphere z roku 1763 byl název polatinštěn na Apparatus Sculptoris – Sochařovy nástroje. V roce 1844 anglický astronom John Herschel navrhl zkrácení názvu na Sochař, a tak to od té doby zůstalo.
Jiné úpravy provedl Johann Bode v roce 1801. Ten přestěhoval nástroje sochaře na stůl vedle vysochané bysty a v místě původního kamenného bloku vytvořil souhvězdí Machina Electrica, ale to se nikdy neujalo.
V čínské astronomii pět hvězd v této oblasti představovalo „Fuzhi“ – srp používaný pro sklizeň plodin. Ale jak je časté u okrajových jižních čínských souhvězdí, kde je jen shluk slabších hvězd, přesné hvězdy je obtížné určit s jistotou. S největší pravděpodobností Číňané sami určovali rozdílné hvězdy v různých dobách.
Zajímavostí tohoto souhvězdí je přítomnost jižního galaktického pólu. Na obloze kolem galaktického pólu pozorujeme málo hvězd, protože se díváme napříč galaktickým diskem, kolmo ke galaktické rovině. Naopak je v těchto oblastech možno vidět největší počet cizích galaxií, poněvadž se nedíváme do nitra Mléčné dráhy, ale naopak ven z naší hvězdné soustavy.
Hvězdy Sochaře jsou čtvrté velikosti a slabší, a žádná z nich není pojmenována. U nás je toto souhvězdí nejlépe viditelné v listopadu.
