Francouzský astronom Pierre Gassendi později napsal, že Hevelius měl „oči rysa“ a název tohoto souhvězdí si lze vyložit, že tomu tak bylo.
A opravdu, Hevelius napsal ve svém spisu Prodromus Astronomiae, že každý, kdo chce pozorovat, měl by mít zrak rysa („Oculos habeat Lynceos“). Souhvězdí Rysa totiž vyplňuje prázdnou oblast oblohy mezi Velkou medvědicí a Vozkou, která je překvapivě velká.
Alfa Lyn má magnitudu 3,14 a je to jediná hvězda tohoto souhvězdí, která je jasnější čtvrté velikosti. Několik hvězd z této oblasti bylo uvedeno již v Ptolemaiově Almagestu jako „neuspořádané“ hvězdy ležící mimo Velkou medvědici. Hevelius byl první, kdo z nich vytvořil samostatné souhvězdí.
Ve svém hvězdném atlasu Firmamentum Sobiescianum Hevelius nazývá souhvězdí Rys, ale v doprovodném katalogu hvězd je uvedeno jako Rys nebo Tygr. Ani v ilustraci není jasné, o které zvíře jde. Objevily se i dohady, jestli Hevelius neměl na mysli mytologickou postavu Lynkeuse (což by mohla být slovní hříčka), který měl tak ostrý zrak, že viděl i skrze dřevo nebo do nitra země.
V čínských mapách alfa Lyn a dvě další neočíslované hvězdy tvořily severní část čínského souhvězdí Xuanyuan – Žlutý císař nebo Žlutý drak. V severní části Rysa bylo „Skladiště vody“. Tato oblast oblohy je tak prázdná, že ani Číňané se svou zálibou v nevýrazných souhvězdích si tady nepředstavovali nic dalšího.
V souhvězdí Rysa je několik slabých galaxií, nejjasnější z nich je NGC 2683, která má celkovou magnitudu 9,7. Je to spirální galaxie, ale vidíme ji téměř z boku.
Rys je souhvězdí cirkumpolární, takže v našich zeměpisných šířkách je vidět po celý rok.
