Naše televizní kamera, umístěná na budově Hvězdárny a planetária Plzeň, zachytila v roce 2014 celkem 1 552 meteorů, které byly předběžně přiřazeny 106 rojům. Kamera snímá nepřetržitě každou noc, a tak jediným limitujícím faktorem je počasí.
Z obrázku je patrné, že zhruba polovina meteorů, zachycených naší kamerou, prolétává nad severozápadem České republiky. Druhá polovina zachycených meteorů letí za našimi hranicemi v Německu. Nejvzdálenější meteory mohou být zachyceny až u Baltského moře nad německo-polskými hranicemi.
Všechna naše napozorovaná data roku 2014 byla odeslána do mezinárodní amatérské sítě videopozorování meteorů EDMOND, kde jsou potom porovnávána data z více stanic. Kolik stanic z České republiky se do pozorování zapojilo v roce 2014 je vidět z této mapy pokrytí. Pokud se podaří meteor zachytit z více stanic najednou, je možné určit dráhu tohoto tělesa ve Sluneční soustavě, tj. i přesnou rojovou příslušnost.
Počty zachycených meteorů jednotlivé měsíce
Kromě skutečné aktivity ovlivňuje tyto počty nezanedbatelnou mírou i počasí. Díky Perseidám, ale i dalším silnějším rojům je jednoznačně nejaktivnější měsíc srpen.
|
 |
Počty zachycených meteorů rozdělené dle rojové příslušnosti
Téměř polovina všech meteorů jsou meteory sporadické (nenáležící žádnému roji). Nejvýraznějším zaznamenaným rojem byly, jako již tradičně, Perseidy. Letošní aktivita Perseid byla silně rušena Měsícem a ani počasí nebylo v době maxima příznivé, přesto se podařilo zachytit 246 meteorů. Ale i další roje, jak je patrné z tabulky, mají poměrně silné zastoupení. Celkem byly meteory přiřazeny ke 106 rojům. Přesnou rojovou příslušnost určí ale až vícestaniční zpracování.
|
 |
.
Počty zachycených meteorů rozdělené dle jasnosti
Na tomto grafu je vidět, že nejvíce meteorů, které kamera zachytí má nultou a první magnitudu. Nejjasnější meteor dosáhl -5.8 magnitudy a jednalo se o Perseidu. Naopak nejslabší zaznamenaný meteor měl 2.1 magnitudy.
|
 |
