Po delší době bude na území České republiky pozorovatelné částečné zatmění Slunce. Úkaz nastane v pátek 20. 3. v dopoledních hodinách. V Plzni začíná zatmění v 9:35 hod. a končí v 11:56 hod. Maximum zatmění, při němž bude zakryto skoro 75 % slunečního disku, nastane v 10:44 hod. Podrobnosti k tomuto zatmění jsou uvedeny v samostatném článku.
Na večerní obloze jsou nepříliš výrazná podzimní souhvězdí pozorovatelná ještě nad jihozápadním obzorem po západu Slunce, ale postupně mizí za obzorem. V tu samou dobu nad jižním obzorem kulminují, nebo jsou již po kulminaci hvězdy a souhvězdí zimní oblohy. Velmi dobře lze pozorovat všechny astronavigační hvězdy vytvářející na obloze podobu velkého písmene G. Jedná se o hvězdu Capellu v souhvězdí Vozky, Castora a Polluxe ze souhvězdí Blíženců, Procyona ze souhvězdí Malého psa, výrazně zářícího Síria z Velkého psa, namodralého Riegela z Oriona, načervenalého Aldebarana, patřícího do souhvězdí Býka a načervenalou obří hvězdu Betelgeuse, patřící opět do souhvězdí Oriona.
Na zimní obloze lze pomocí dalekohledu také pozorovat celou řadu zajímavých objektů. Např. v tzv. meči nebo dýce Oriona je možné si prohlédnout Velkou mlhovinu v Orionu. Jedná se o komplex několika mlhovin, který lze pozorovat i malými pozorovacími přístroji. Dalších výrazných objektů, vhodných pro pozorování triedrem, je celá řada. Na zimní obloze lze např. nalézt několik jasnějších otevřených hvězdokup. O dvou výrazných otevřených hvězdokupách viditelných pouhým okem již byla zmínka v předchozích článcích. Jedná se o Hyády a Plejády v souhvězdí Býka. Další poměrně jasnou otevřenou hvězdokupou je M 44 Jesličky v málo výrazném souhvězdí Raka. Rovněž v souhvězdí Vozky lze pomocí pozorovací techniky sledovat tři známé otevřené hvězdokupy: M 36, M 37 a M 38.
Postavení planet se příliš neliší od předchozího měsíce. Po západu Slunce jsou nízko nad západním obzorem viditelné planety Venuše a Mars, které se v průběhu března od sebe vzdalují. Venuše je velmi jasná, neboť dosahuje -4 mag. Během března zřetelně nastoupává nad západní obzor. V první polovině března se nachází v souhvězdí Ryb. Dne 16. 3. ale překročí jeho hranici a přejde do souhvězdí Berana. Pod Venuší se nalézá Mars. Na rozdíl od Venuše zůstává nízko nad obzorem. Mars se nachází během března v souhvězdí Ryb. Až na samém konci, 30. 3., přejde rovněž přes hranici do souhvězdí Berana. Nízko nad západním obzorem je v souhvězdí Ryb i planeta Uran, ta je však okem nepozorovatelná a po západu Slunce rychle zapadá.
Největší planetu, Jupiter, je po setmění nutné hledat nad východním, později nad jihovýchodním obzorem. Jupiter má i během března velmi dobré podmínky pro pozorování a je viditelný po většinu noci mimo ranních hodin, kdy zapadá. Nachází se v souhvězdí Raka. Druhá největší planeta Sluneční soustavy, Saturn, vychází kolem půlnoci nad jihovýchodním obzorem. Nachází se poměrně nízko nad obzorem v severní oblasti souhvězdí Štíra, východně od jasné hvězdy Acrab. Planetu proto bude zatím možné sledovat pouze v druhé polovině noci.
V noci z pondělí na úterý 2./3. 3. se Měsíc přiblíží k planetě Jupiter. Setkání bude viditelné nad jižním obzorem. Jupiter se bude nacházet severovýchodně od Měsíce ve vzdálenosti asi 6° a nad ním bude otevřená hvězdokupa M 44 Jesličky. Měsíc je ale bude rušit svým odraženým světlem, neboť bude ve fázi mezi první čtvrtí a úplňkem. Do blízkosti Jupitera se Měsíc dostane v březnu ještě jednou, a to na jeho konci. Ve středu večer 4. 3. nastane poměrně těsná konjunkce planet Venuše a Uranu. Obě tělesa budou od sebe ve vzdálenosti 0,1°. Uran se bude nacházet nalevo (východně) od zářící Venuše.
O několik dní později, ve středu 11. 3. večer, dojde ke konjunkci Marsu s Uranem. Při maximálním přiblížení budou planety od sebe 0,3°.
Ve čtvrtek 12. 3. se Měsíc krátce před poslední čtvrti přiblíží k Saturnu. Konjunkce bude viditelná v ranních hodinách nad jižním obzorem. Saturn bude 1,5° jihovýchodně od Měsíce. Přímo pod tímto seskupením budou zářit výraznější hvězdy v horní části Štíra a vlevo od nich jasný načervenalý veleobr Antares. Nejblíže k Saturnu bude výrazná dvojitá hvězda Acrab ze souhvězdí Štíra.
O dva dny později, v sobotu ráno 14. 3., bude Měsíc v poslední čtvrti přecházet přes otevřenou hvězdokupu M 23 v souhvězdí Střelce. V blízkosti se budou nacházet ještě další otevřené hvězdokupy, např. M 21 a M 25.
V sobotu 21. 3. po západu Slunce bude možné pozorovat úzký srpeček Měsíce nad západním obzorem. Přímo nad ním, ve vzdálenosti asi 5° bude Mars. Venuše bude zářit o dalších 12° severněji. O den později se srpeček Měsíce dostane mezi obě planety, blíže k výrazné Venuši.
V dosahu teleskopických pozorování ještě zůstává na severní obloze kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta se již vzdaluje nejen od Země, ale i od Slunce, takže její jas klesá. Je však stále v příznivé výšce nad obzorem.
Poslední událostí března je jarní rovnodennost. Ta nastane 20. 3. krátce před půlnocí ve 23:37 hod. V tento den se Slunce dostane nad rovník. V Plzni v pravé poledne dosáhne výšky nad obzorem rovných 40°. Den bude stejně dlouhý jako noc. V následujícím období bude postupně narůstat výška Slunce nad obzorem a prodlužovat se bílý den. Na severní polokouli tímto okamžikem skončí zimní období a nastane období jarní. Naopak na jižní polokouli končí léto a začíná podzim.
