Pozorování zatmění Slunce 2015 – Hvězdárna v Rokycanech a Plzni

Pracovníci Hvězdárny a planetária Plzeň připravili v rámci aktivity Hvězdy nad Plzní, což je součástí projektu EHMK Plzeň 2015, pro širokou veřejnost veřejné pozorování tohoto zajímavého úkazu na náměstí T. G. Masaryka v Plzni. Příprava celé akce začala již několik dní předem. Nejprve poradou, kde se naplánoval průběh celé akce (lidské zdroje, technika), poté vyřízením různých organizačních formalit a nakonec důkladnou přípravou pozorovací techniky. Při ní se hledaly nejvhodnější kombinace pozorovacích přístrojů a montáží tak, aby co nejvíce vyhovovaly danému pozorování. Pozornosti neušla ani meteorologická situace, která zpočátku vypadala velmi pesimisticky, nicméně s blížícím se termínem se neustále zlepšovala. Den předem bylo veškeré vybavení připraveno a tak v den zatmění ho zbývalo jen naložit. To ale nebylo tak jednoduché, protože pozorovací techniky a dalšího vybavení bylo víc než dost. A naše služební vozidlo také není nafukovací. Po několika přeskládání se nakonec podařilo vše naložit a vydat se na pozorovací stanoviště. To bylo vybráno na základě předchozí domluvy s kantory Masarykova gymnázia, kteří se rozhodli pojmout úkaz jako součást výuky. Jak se nakonec ukázalo, byla volba tohoto místa vhodná i pro ostatní veřejnost.

Po dojezdu na stanoviště byla ihned zahájena instalace veškeré pozorovací techniky včetně jejího správného nastavení. Dále montáž meteorologické stanice, instalace výstavních panelů, rozvod elektrické energie mezi přístroji a další nezbytné činnosti. To samozřejmě trvá určitou dobu a začátek zatmění, předpovězený v Plzni na 9:35 hod. se kvapem blížil. Již asi dvacet minut před začátkem se začali objevovat první zájemci a stanoviště se jimi začalo velmi rychle zaplňovat. To samozřejmě znesnadňovalo a zdržovalo přípravné činnosti. Nicméně na začátku zatmění již byla většina pozorovací techniky provozuschopná, včetně tematicky zaměřené výstavy. Pouze zprovoznění meteorologické stanice se podařilo až krátce po začátku akce. A pak už začalo opravdové drama a není tím myšleno jen postupné ukrajovaní slunečního disku temným Měsícem. Návštěvníků totiž přišlo tolik, že zcela zaplnili nejen celé pozorovací stanoviště, ale i jeho přilehlé okolí. Část návštěvníků si přivezla i svoji vlastní fotografickou techniku, kterou nainstalovala na veškeré volné prostranství včetně trávníků a náměstíčka. Do toho všeho ruchu přijely i dvě televize (ČT1 a ZAK), které si natáčely dění na našem stanovišti. A počet zájemců neustále stoupal. V době maxima zatmění v 10:44 hod., kdy bylo zakryto téměř 75 procent slunečního disku, dosáhl počet návštěvníků minimálně osm stovek až tisíce lidí. Kromě studentů Masarykova gymnázia přišli i studenti z nedaleké Stavební průmyslovky, učitelé a žáci několika základních plzeňských škol, studenti Univerzity třetího věku pod ZČU v Plzni a samozřejmě veřejnost. Nutno dodat, že návštěvníků bylo tolik, že pohyb mezi šesti pozorovacími stanovišti byl chvílemi obtížný. A stále přicházeli další. Pracovníci Hvězdárny a planetária Plzeň dělali vše, co bylo v jejich silách. Bylo ale jasné, že kapacitně tento nápor zvládají jen tak tak. A záloha už také žádná nebyla, neboť kolegové ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti stěží zvládali podobnou situaci na Mikulášském náměstí. Postupný odliv návštěvníků jsme zaznamenali teprve až po 11 hodině, tedy v době, kdy se už sluneční disk zase odkrýval. I v té době ale ještě pořád přicházeli i nový zájemci, nicméně s klesající fází již bylo na stanovišti mnohem volněji. Značná část návštěvníků však vydržela až do úplného konce zatmění, které v Plzni nastalo v 11:55 hod., kdy Měsíc zcela opustil sluneční disk. A protože ze strany veřejnosti zájem trval ještě i po skončení zatmění, byly ještě asi na půl hodiny ponechány během úklidu techniky v činnosti dva dvojité dalekohledy, kde se zájemci mohli seznámit se sluneční aktivitou.

Návštěvníci mohli průběh zatmění sledovat více způsoby. Kombinací asi devíti různých dalekohledů a přístrojů bylo možné vidět jak sluneční fotosféru, v níž se běžně pozorují sluneční skvrny, tak i vrstvu chromosféry, ve které se zase sledují protuberance a erupce. Na jednom z dalekohledů byla použita projekce, při níž byl obraz Slunce promítán na stínítko, a mohlo ho sledovat více lidí najednou. Na dalším stanovišti byl zase pomocí kamery obraz přenášen na obrazovku počítače. Na stanovišti byly k zapůjčení i sluneční brýle a rentgenové filtry. Ty však zmizely velmi rychle, protože počet návštěvníků byl opravdu ohromný. Možná trochu stranou zůstala meteorologická stanice, která monitorovala některé fyzikální změny. Během tohoto zatmění byla desetiminutovými odečty soustředěna pozornost na průběh teploty ve 2 m a průběh osvitu. Teplota v ranních hodinách, kdy bylo kolem 0 °C, postupně vystoupala až na 5,78 °C na začátku měření (kolem 10:00 hod.). Na této úrovni teplota setrvala prakticky až do maximální fáze zatmění, kdy poklesla na 5,65 °C. Po maximu začala opět narůstat a na konci zatmění již dosáhla 9,45 °C. Nárůst byl o necelé 4 stupně, přesněji 3,8 °C. Nejnižší teplota na našem stanovišti byla tedy zaznamenána v době maximální fáze, kdy bylo 5,65 °C. Větší rozdíl byl v osvitu. Krátce po začátku zatmění byl po zahájení činnosti meteorologické stanice (před 10 hod.) naměřen osvit 33 257 lx. Osvit postupně klesl až na hodnotu 13 850 lx ve chvíli maximální fáze zatmění. Po ní opět začal narůstat až na hodnotu 57 563 lx na konci zatmění. Na konci zatmění byl tedy osvit více jak čtyřnásobný (přesněji 4,15 x) větší, než při maximální fázi zatmění. Odečty byly zapisovány do přehledné tabulky, aby se každý mohl přesvědčit, že během zatmění dochází jak k poklesu osvitu, tak i teploty. Kdo se chtěl dozvědět o zatmění něco více, třeba jak zatmění vznikají, či o výpravách za nimi, mohl si prohlédnout instalovanou menší výstavku na osmi panelech přímo na našem stanovišti.

Vzhledem k tomu, že se povedlo počasí a přišlo hodně návštěvníků, lze konstatovat, že se jednalo o další velmi povedenou akci pro plzeňskou veřejnost. Velký dík patří i všem, kteří se podíleli na přípravě a průběhu akce.

Výběr nejzajímavějších snímků Slunce:

Následující snímky byly pořízeny pomocí refraktoru Skywatcher ED 120/900 s fotografickým slunečním filtrem ASTRO SOLAR od Baader Planetarium na Canon EOS 1100d (ISO 100, Expozice 1/4000s), foto J. Polák

Animace průběhu zatmění vytvořená z našich snímků:

Celý průběh zatmění po 5 minutách (9:34-11:55):

Měření teploty a osvitu:

Další snímky z akce:

Naše technika:

Schmidt Cassegrain Meade 205/2050 – pozorování fotosféry Slunce	Dvojice refraktorů – pozorování fotosféry i chromosféry (Lunt 60/500 THa)
Další dvojice refraktorů pro pozorování fotosféry i chromosféry	Fotografování průběhu zatmění a zároveň promítání obrazu Slunce z ED120/900 na monitoru
Obří triedr 25×100 umožňující pohodlné sledování zatmění oběma očima	Nechybělo ani pozorování běžným triedrem
Heliograf – jednoduché a názorné zaznamenávání jasu Slunce vypálením na pásek papíru	Meteorologická stanice zaznamenávající automaticky mnoho meteorologických údajů
Projekce obrazu Slunce pomocí Newtonu	Srpečky Slunce za dirkovaným nápisem