Druhým nejznámějším hvězdným seskupením, hned po Velkém vozu, je určitě ono známé „W“, nebo chce-li „M“ (pokud je právě v zenitu), které tvoří základ souhvězdí Kasiopeji.
Tento 13° × 5° velký asterismus, tvořený hvězdami druhé a třetí magnitudy, jistě není nutno dlouze popisovat. Při jeho prohlížení si můžete vzpomenout na to, že pýcha obvykle předchází pád. V tomto případě dokonce na hlavu! Dle starých řeckých bájí a pověstí tráví Kasiopeja pro svou pýchu a urážku mořských nymf za trest polovinu času hlavou dolů.
Pokud zamíříte triedr či menší dalekohled mezi královninu hlavu a zrcátko, ve kterém se stále zhlíží, jistě upoutá vaši pozornost nápadná skupinka hvězd tvořící kříž. Z připojeného obrázku je na první pohled jasné, jak tento asterismus přišel ke svému pojmenování – Ježíš na kříži. Souhlasí i pokrčení nohou, které bývá zobrazeno (pouze u některých) soch či obrazů věnovaných tomuto tématu. Nebeskou verzi jedné z hlavních postav křesťanských dějin o velikosti 30´ × 40´, složenou z hvězd sedmé až deváté magnitudy, najdete na souřadnicích RA 00h 43m, DE +52º 02´.
Poslední asterismus, který si dnes představíme, je také zajímavá „postavička“. Najít ho můžete v oblasti „levého kolene“ Kasiopeji, v okolí hvězdy φ Cas (RA 01h 19m, DE +58º 16´), která je jeho „jasnějším okem“. Tento 30´ velký asterismus z hvězd páté až desáté magnitudy bývá nejčastěji uváděn jako Človíček. Setkat se můžete i s označením Soví hvězdokupa a od roku 1982 také s prostým pojmenováním E. T. podle jednoho nejmenovaného filmu. Jak jistě uznáte, podoba je čistě náhodná…
V souhvězdí namyšlené královny se zdržíme ještě několik dílů, v tom příštím se budeme věnovat matematice pro první třídu a mořským potvorám.