V průběhu května lze nad západním obzorem ve večerních hodinách po západu Slunce spatřit ještě část zimních souhvězdí. Nad jižním obzorem však kralují souhvězdí jarní. Ta mají proti zimním méně výrazné hvězdy, a proto jsou na obloze méně nápadná. Orientace na jarní večerní obloze však obtížná není. Můžeme využít tři jasné hvězdy, které na obloze vykreslují poměrně výrazný jarní trojúhelník. Jeho vrcholy tvoří výrazný Regulus, nacházející se v souhvězdí Lva, dále načervenalý Arkturus v souhvězdí Pastýře a Spika v souhvězdí Panny. Během noci se jarní souhvězdí posunou nad západní obzor a jejich původní pozici od východu pozvolna zaujmou souhvězdí letní.
Po západu Slunce je ještě stále nejvýraznějším a dobře pozorovatelným objektem nad západním obzorem planeta Venuše. Její jas se v květnu pohybuje mezi -4,1m až -4,3m. V dalekohledu bude mít podobu poloviny ubývajícího kotoučku, u kterého ale pozvolna narůstá jeho úhlový průměr. Na začátku května se planeta nachází ještě v souhvězdí Býka. V ranních hodinách 8. 5. překročí hranici a na zbytek měsíce se bude pohybovat souhvězdím Blíženců.
Pro pozorování Merkuru zůstávají nejlepší podmínky ještě na začátku května. Merkur se nachází na západním až severozápadním ideálním obzorem ve výšce asi 11°. Do maximální východní elongace se dostane 7. 5., kdy bude od Slunce úhlově vzdálen až 21°. Jeho jasnost již ale od poloviny dubna rychle klesá. Ještě na začátku května bude mít zápornou magnitudu (‑0,3m), na konci měsíce ale již jen 5,6m. To už ale nebude zhruba od poloviny května pozorovatelný.
Pro úplnost ještě malá zmínka o poslední planetě nad západním obzorem. Planeta Mars je v květnu již téměř nepozorovatelná. Na začátku května se nalézá těsně nad západním obzorem, ale hned po západu Slunce mizí za obzor, neboť se dostala do blízkosti Slunce. Planeta se nachází v souhvězdí Berana, ale již 3. 5. ráno přejde do sousedního Býka.
Nad jihozápadním obzorem zůstává během května v souhvězdí Raka planeta Jupiter. Planeta je ve večerních hodinách již po kulminaci. Podmínky pro její pozorování zůstávají ještě příznivé až do půlnoci. Teprve po půlnoci se dostává nízko nad západní obzor, kde k ránu zapadá. Jupiter je na obloze výrazný, jeho jasnost poklesne od -2,2m na začátku května na ‑2,0m na konci měsíce.
V květnu nastávají nejlepší podmínky pro sledování druhé největší planety Sluneční soustavy. V tomto období je planeta vůči Zemi nejblíž (23. 5.). Saturn vychází nad jihovýchodem již před půlnocí. Nachází se ale poměrně nízko nad obzorem, severně od jasné hvězdy Acrab ze souhvězdí Štíra. Samotný Saturn se však nachází v souhvězdí Váhy. Planeta kulminuje až po půlnoci v nevelké výšce asi 22°, neboť její deklinace se pohybuje jen kolem -18°. Jasnost dosahuje kolem 0,1m (v maximu se dostane dokonce na 0,0m). Saturn není příliš jasný, ale jeho vyhledání není obtížné.
V sobotu 2. 5. večer bude Měsíc viditelný nedaleko Spiky, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Panny. Měsíc ve fázi před úplňkem (úplněk nastane 4. 5. ráno) se bude nacházet asi 5° východně od Spiky. K dalšímu, tentokrát těsnějšímu přiblížení, dojde na konci měsíce, 30. 5. Hvězda Spika se bude prakticky po většinu noci při tomto druhém setkání nacházet přímo pod Měsícem ve vzdálenosti necelých 3°. I v tomto případě bude mít Měsíc podobnou fázi, tedy před úplňkem.
V úterý 5. 5. vyjde Saturn a krátce po něm i Měsíc. Planeta se bude nacházet asi 1,5° západně (vpravo) od Měsíce. Měsíc bude krátce po svém úplňku, takže bude Saturna trochu přezařovat.
V pátek 8. 5. po půlnoci se v souhvězdí Střelce bude nalézat Měsíc mezi dvěma jasnějšími otevřenými hvězdokupami. Východně od něj (nalevo) bude hvězdokupa M 25, západně od něj (napravo) se bude nacházet M 23. V blízkosti je celá řada dalších zajímavých objektů. Měsíc však jejich pozorování bude rušit, neboť jeho fáze je mezi úplňkem a poslední čtvrtí.
Ve čtvrtek 21. 5. večer bude srpek Měsíce nedaleko od Venuše. Ta se od něj bude nacházet severozápadním směrem. Bude poměrně daleko, ve vzdálenosti asi 8,5°.
O dva dny později, v sobotu 23. 5., se Měsíc přiblíží k další planetě, k Jupiteru (k největšímu přiblížení dojde ale až 24. 5. ráno po západu obou těles). Tentokrát se bude Měsíc před první čtvrtí nacházet přímo pod Jupiterem ve vzdálenosti kolem 5,8° v souhvězdí Raka.
Na konci května, konkrétně v sobotu 30. 5. večer, vytvoří Venuše zajímavou linii s Polluxem (β Gem) a Castorem (α Gem) v souhvězdí Blíženců. Venuše se bude nacházet vlevo (jihovýchodně) od hvězdy Pollux, vzdálená asi 4°.
Během května je také v činnosti několik meteorických rojů. Asi nejvýznamnějším z nich bude v tomto měsíci roj η Aqaridy. Jedná se o roj kometárního původu (roj soustavy komety 1P/Halley), jehož aktivita již začala kolem 20. 4. a skončí 26. 5. Nejvhodnější doba pro pozorování bude kolem maxima (6. 5.) zhruba dva dny před a dva dny po maximu v ranních hodinách. Bohužel pozorování bude rušit Měsíc, který je nedlouho po úplňku. Hodinová frekvence by se měla pohybovat v maximu kolem 40 meteorů. Roj je rychlý, vstupní rychlost dosahuje 66 km/s.
V sobotu 23. 5. večer jsou do nedalekého okolí Plzně předpovězeny dva planetkové zákryty. Podle posledních předpovědí jsou linie obou zákrytů podobné a časově a prostorově nepříliš vzdálené.
