Po západu Slunce lze nad jižním obzorem pozorovat nepříliš výrazná jarní souhvězdí. Tři jasné hvězdy: Regulus v souhvězdí Lva, Arkturus v Pastýři a Spika v Panně vytváří na obloze poměrně výrazný orientační trojúhelník. V průběhu večera se jarní souhvězdí posunou nad jihozápadní, později západní obzor a jejich původní pozici zaujmou letní souhvězdí.
Přestože jarní obloha není příliš výrazná, i na ní nalezneme pomocí menších dalekohledů celou řadu zajímavých objektů. I malý astronomický dalekohled například ukáže v souhvězdí Pastýře barevnou dvojhvězdu Izar (ε Boo), jejíž jedna složka má nádech oranžové barvy, druhá je modrá. V souhvězdí Lva zase můžeme pozorovat dvě dvojice jasnějších spirálních galaxií. Pod hvězdou Coxa (θ Leo) galaxie M 65 a M 66, západně od nich galaxie M 95, M 96 a nedaleko i M 105. V souhvězdí Panny je dokonce Kupa galaxií, jejíž nejjasnějším a největším členem je eliptická galaxie M 87. Na ni i blízké okolní galaxie je však zapotřebí již větší pozorovací přístroj. V něm vynikne i galaxie M 104 Sombrero, jejíž zajímavý tvar a strukturu lze pozorovat z boku. Najdeme ji v jižní oblasti Panny, západně od Spiky.
Po západu Slunce je pořád nejvýraznějším a dobře pozorovatelným objektem planeta Venuše. Nachází se nad západním obzorem. Během června se její jas pohybuje mezi -4,3m až -4,4m a tím, jak se Venuše vůči Zemi přibližuje, pozvolna narůstá její úhlový průměr. Zpočátku měsíce bude mít tvar poloviny kotoučku, ke konci již tvar zužujícího se srpku. Na začátku června se planeta nachází ještě v souhvězdí Blíženců, ale již 3. 6. ráno přejde do sousedního Raka. V něm se bude pohybovat až do ranních hodin 26. 6., kdy překročí východní hranici Raka a dostane se tak do souhvězdí Lva. V něm již zůstane až do konce června a setká se zde s další výraznou planetou, Jupiterem. Podmínky pro její pozorování jsou nejlepší na začátku června, neboť planeta se nachází poblíž maximální východní elongace (6. 6. dosahuje 45° východní elongace od Slunce). Ke konci měsíce se budou podmínky zhoršovat.
Druhou výraznou a pozorovatelnou planetou, ale jen ve večerních hodinách, je nad západním obzorem Jupiter. Podmínky pro jeho pozorování se zhoršují kolem půlnoci. Jupiter se na začátku června nachází v souhvězdí Raka, ale již 10. 6. ráno se dostane do souhvězdí Lva. Planeta je na obloze výrazná, její jasnost se pohybuje mezi -2,0m až ‑1,8m, tedy slabě poklesne, neboť se planeta od Země v tomto období vzdaluje.
Třetí výraznou planetou, nacházející se na večerní červnové obloze, je Saturn. Ten se ve večerních hodinách nalézá nevysoko nad jihovýchodním až jižním obzorem. Nachází se v souhvězdí Vah, severozápadně od jasné hvězdy Acrab ze souhvězdí Štíra. Saturn kulminuje na začátku měsíce kolem půlnoci, na konci již před půlnocí v nevelké výšce asi 22° (planeta má nízkou deklinaci, kolem -18°). Saturn není příliš jasný, ale jeho vyhledání není obtížné. Jasnost během června klesne z 0,1m na 0,2m, neboť i tato planeta se od Země opět začíná vzdalovat. Podmínky pro jeho sledování jsou během června relativně dobré.
Hned na počátku června, v pondělí 1. 6., dojde nad jihovýchodním obzorem ke konjunkci Měsíce a planety Saturn. Planeta se bude nacházet asi 1,1° jihozápadně pod Měsícem. Měsíc ve fázi krátce před svým úplňkem bude Saturn přezařovat. K dalšímu setkání s touto planetou dojde až ke konci června, v pondělí 29. 6. po půlnoci. Měsíc vzdálený asi 1,2° na západ od planety bude opět přezařovat, neboť bude tři dny před svým úplňkem.
Ve čtvrtek 4. 6. po půlnoci bude Měsíc přecházet přes jižní část otevřené hvězdokupy M 23 v souhvězdí Střelce. Pozorování hvězdokupy bude obtížné, protože Měsíc bude den po úplňku, a proto bude hvězdokupu přezařovat.
K zajímavému seskupení tří těles dojde po západu Slunce v sobotu 20. 6. Nevysoko nad západním obzorem bude možné spatřit dorůstající srpeček Měsíce v blízkosti dvou přibližujících se planet: Venuše a Jupiteru. Venuše se bude nacházet severozápadně, Jupiter bude severně nad Měsícem. O den později se Měsíc dostane pod jasnou hvězdu Regulus (α Leo) v souhvězdí Lva. Obě planety budou zářit napravo od Měsíce.
K těsnému přiblížení planety Venuše a Jupiteru však dojde až na samém konci měsíce. Okolo 30. 6. bude možné jejich seskupení pozorovat nízko nad západním obzorem. V úterý 30. 6. se bude nacházet přímo pod Jupiterem zářící Venuše ve vzdálenosti přibližně 0,3°.
Poslední událostí měsíce června je letní slunovrat. Ten nastane v neděli 21. 6. v 18:38 SELČ. V tento den vstupuje Slunce do znamení Raka. Dostává se nad obratník Raka, který se nachází na severní polokouli (23,5° nad rovníkem). V Plzni v pravé poledne dosáhne Slunce největší výšky nad obzorem za celý rok, tedy 63,5°. Na severní polokouli tímto okamžikem skončí jaro a začne léto. Naopak na jižní polokouli končí podzim a začíná zima. V období letního slunovratu je bílý den nejdelší a trvá více jak 16 hodin (pro 21. 6. den trvá 16h 22m). Naopak noci v tomto období jsou krátké a trvají necelých 8 hodin. Vzhledem k tomu, že Slunce se nedostane dostatečně hluboko pod obzor, nenastává po několik dní kolem letního slunovratu vůbec pravá astronomická noc. V tomto období také paprsky ze Slunce dopadají pod strmějším úhlem, a proto neztrácejí příliš energie průchodem zemskou atmosférou. Navíc dny jsou mnohem delší než v zimním období. V důsledku toho dopadá na severní polokouli více energie než v zimě. Ta se více prohřívá, je tedy teplo. Po letním slunovratu však výška Slunce nad obzorem bude zase postupně klesat a bílý den se bude opět krátit.
