Nepříliš výrazná jarní souhvězdí jsou po západu Slunce přibližně nad jihozápadním obzorem a během večera postupně zapadají. Jarní orientační trojúhelník je pro následující období vystřídán trojúhelníkem letním, který je rovněž velmi výrazný. Je tvořený opět třemi jasnými hvězdami ze třech různých souhvězdí. Orientační trojúhelník tvoří velmi jasná hvězda Vega, nacházející se v malém souhvězdí Lyry, hvězda Deneb, která tvoří ocasní část souhvězdí Labutě a hvězda Altair ze souhvězdí Orla.
Ještě v první polovině července po západu Slunce je nad západním obzorem viditelná planeta Venuše. Její výška však každým dnem bude klesat a tím se i podmínky pro její pozorování budou rychle zhoršovat, takže ke konci července bude prakticky nepozorovatelná. Venuše se vůči Zemi v tomto období stále přibližuje, a proto i pozvolna narůstá její úhlový průměr. V dalekohledu má planeta tvar zužujícího se srpku, ke konci července již velmi úzkého. Na začátku července její jas dosahuje maximální hodnoty -4,7m, ke konci klesne na -4,5m. Zůstává proto stále velmi výrazným objektem. Planeta se po celý červenec nachází v souhvězdí Lva.
Druhou planetou, pozorovatelnou po západu Slunce nad západním obzorem, je Jupiter. Ten se na začátku července nachází v těsné blízkosti Venuše, později se od ní vzdaluje. Podmínky pro jeho pozorování se podobně jako u předchozí planety postupně zhoršují. Jupiter se po celý červenec rovněž nachází v souhvězdí Lva. Planeta se v tomto období ještě od Země vzdaluje (nejdále bude 27. 7. kolem 2:12 hod. ve vzdálenosti přibližně 6,4 au), a proto i její jasnost mírně klesne z hodnoty -1,8 m a -1,7m.
Třetí dobře viditelná planeta červencové obloze je Saturn. Podmínky pro jeho sledování se již pozvolna zhoršují, ale během července jsou ještě pořád relativně dobré. Planeta se na počátku večera nachází zhruba nad jižním obzorem. Má nízkou deklinaci (jen kolem -18°), a proto kulminuje ve večerních hodinách v nevelké výšce, jen asi 22° nad ideálním horizontem. Saturn má ještě menší jasnost než Jupiter, ale jeho vyhledání není obtížné. Nachází se stále v souhvězdí Vah, přibližně severozápadně od jasné hvězdy Acrab ze souhvězdí Štíra. Saturn se již od Země vzdaluje, proto během července poklesne jeho jasnost z počátečních 0,3m na 0,4m na konci měsíce.
Pro pozorovatele s dalekohledem se již během července budou postupně zlepšovat podmínky pro pozorování planety Neptun. Ten vychází v pozdějších večerních hodinách a kulminuje až po půlnoci. Na obloze bude zářit jako objekt 7,8m, což je sice maximum pro letošní rok, ale pořád mimo dosah neozbrojeného lidského oka. Planeta se nachází v souhvězdí Vodnáře.
Hned na počátku července bude nízko nad západním obzorem viditelná konjunkce dvou planet – Venuše a Jupiteru. K nejtěsnějšímu přiblížení již došlo 30. 6. Od počátku července se tyto dvě planety zase budou každým dnem od sebe pomalu vzdalovat. Během vzdalování se bude Jupiter nacházet západně. Venuše se naopak bude přibližovat k jasné hvězdě Regulus ze souhvězdí Lva.
V neděli 12. 7. ráno bude možné pozorovat úzký ubývající srpek Měsíce v blízkosti otevřené hvězdokupy Hyády v souhvězdí Býka. Srpek Měsíce se bude nacházet napravo (západněji). O den později ho již uvidíme za touto okem dobře viditelnou hvězdokupou.
V sobotu 18. 7. večer, hned po západu Slunce, se objeví velmi úzký srpek, ale tentokrát dorůstajícího Měsíce, nad západním obzorem, v blízkosti planet Venuše a Jupiter a hvězdy Regulus. Seskupení čtyř těles, připomínající nepravidelný kosočtverec, však bude velmi nízko nad obzorem a navíc ještě bude hodně světlá obloha. Z tohoto důvodu bude úkaz pozorovatelný jen s velkými obtížemi.
V sobotu 25. 7. a o den později se bude nad jižním až jihozápadním obzorem nacházet Měsíc po první čtvrti poblíž planety Saturn. V blízkosti bude i jasnější hvězda Acrab ze souhvězdí Štíra.
V úterý večer se dostane Měsíc do blízkosti výraznější otevřené hvězdokupy M 23 v souhvězdí Střelce. Svým svitem ji bude přezařovat, neboť jeho fáze bude tři dny před úplňkem
V červenci je také aktivních několik meteorických rojů. Většina z nich má ale velmi slabou hodinovou frekvenci. Zhruba od poloviny července se také bude zvyšovat aktivita některých výraznějších meteorických rojů. Jedním z těchto rojů jsou δ Akvaridy s frekvencí do 20 meteorů za hodinu. Dále bude ke konci měsíce pozvolna narůstat i aktivita meteorického roje Perseid.
V pondělí 6. 7. se dostane Země do maximální vzdálenosti od Slunce. Ve 21:40 hod. bude vzdálena přibližně 152,1 miliónu km. Protože v tomto období panuje na severní polokouli léto, větší vzdálenost způsobuje, že je léto na severní polokouli mírnější. Naopak jižní polokoule má zimní období, a protože je vzdálenost od Slunce maximální, bývá na jižní polokouli zima mnohem chladnější než na polokouli severní.
