Když sonda New Horizons odstartovala, měla ještě zkoumat nejvzdálenější planetu Sluneční soustavy, jedinou planetu, u které ještě žádná sonda nebyla a kterou jsme znali jen jako rozmazanou šmouhu. Již necelý rok po startu se ale situace změnila a New Horizons již letěla k trpasličí planetě. V srpnu roku 2006 totiž Mezinárodní astronomická unie shodou okolností u nás v Praze ustanovila definici pojmu planeta, kterou již Pluto nesplňovalo. Co astronomy přimělo k tomuto kroku?
Abychom situaci uchopili v širším kontextu, musíme se vrátit až do roku 1801, kdy bylo mezi Marsem a Jupiterem objeveno nové těleso nazvané Ceres. To bylo přirozeně považováno za další planetu, nicméně nedlouho poté se v té samé oblasti začaly objevovat další a další objekty. Dospěli jsme až do stádia, kdy jsme měli více než dvacet planet. Všem bylo jasné, že tento stav je neudržitelný a že mezi Marsem a Jupiterem se nachází celý pás mnoha menších těles, která byla v roce 1854 zařazena do kategorie planetek, zatímco planet zůstalo osm. Vzhledem k patrnému velikostnímu rozdílu mezi planetkami a planetami nebylo potřeba zavádět exaktní definice. Všichni tomu intuitivně rozuměli tak, že velká tělesa jsou planety a malá planetky. Ostatně mnoho problematických pojmů bylo a stále je definováno spíše kulturně ve stylu, že planeta je to, co většina lidí tímto pojmem rozumí.
Pluto bylo objeveno v roce 1930 a dle prvotních odhadů mělo být až 7× hmotnější než Země. Bylo tedy bez váhání zařazeno mezi planety. Během let a desetiletí se však udávaná hmotnost zmenšovala a dnes již poměrně přesně víme, že Pluto je 25× méně hmotné než momentálně nejmenší planeta Merkur a dokonce asi 6× méně hmotné než náš Měsíc. Naopak je ale asi 14× hmotnější než Ceres, jež je největším tělesem v hlavním pásu planetek. Právě velikost společně s netypicky protáhlou a skloněnou drahou dělala z Pluta po celou dobu exota mezi všemi ostatními planetami. Zlomový však byl počátek nového tisíciletí, kdy jsme začali za drahou Pluta objevovat další tělesa, která s ním byla velikostně zcela srovnatelná. Pokud měla být kategorizace těles konzistentní, bylo nutné buď všechna tato tělesa také zařadit mezi planety, nebo naopak vyřadit Pluto, které podle všeho bylo jedním z obrovského množství těles Kuiperova pásu, což je pro změnu pás menších těles za drahou Neptunu. Astronomové se podobně jako v 19. století rozhodli vydat spíše cestou malého počtu dominantních planet, které už jsou planetami odedávna, než většího počtu méně významných. Vzhledem k tomu, že už zde nebyla žádná na první pohled zřejmá pomůcka, jak podle velikosti rozlišit planety od ostatních menších těles, bylo rozhodnuto o ustanovení definice planety.
Ta byla schválena v již zmíněném roce 2006 a obsahuje tři body. Zaprvé musí jít o těleso obíhající kolem Slunce. Zadruhé musí být těleso dostatečně hmotné na to, aby jej gravitace zformovala přibližně do tvaru koule. A poslední rozhodující bod říká, že planeta vyčistila okolí své dráhy, čímž je míněno, že je ve své oblasti zcela dominantní a nevyskytují se v ní žádná další podobně hmotná tělesa. Právě poslední bod vylučuje všechna tělesa z hlavního pásu planetek a Kuiperova pásu, tedy včetně Pluta, a ponechává jen osm klasických planet. Aby se přesto postihla jistá výjimečnost větších těles v těchto pásech, byl zaveden pojem trpasličí planeta pro ta tělesa, která splňují první dva body. Do toho spadá jak Pluto, tak Ceres a dále několik těles za drahou Pluta jako Makemake či Eris. Všechny ostatní objekty kromě měsíců se pak souhrnně nazývají jako malá tělesa Sluneční soustavy.
Momentálně se spolu mísí již ustálené pojmy s nově ustanovenými, různé kategorie se vzájemně překrývají a i pro odborníky je někdy složité se v této věci spolehlivě orientovat. Tělesa svými vlastnostmi bohužel nejsou v přírodě jasně ohraničena, nýbrž na sebe poměrně plynule navazují. Je jen na nás, lidech, abychom si je pro své potřeby roztřídili tak, aby dělení vyhovovalo našim představám. Současná definice planety se elegantně vyhýbá ostrému třídění podle nějaké dané hodnoty průměru či hmotnosti a zohledňuje spíše status tělesa vzhledem ke svému okolí. Nelze ovšem vyloučit, že časem přijdeme na nové skutečnosti, které nás donutí definici znovu upravit.
