Zvečera je i během října nad západem dominantní výrazná načervenalá hvězda Arktur z jarního souhvězdí Pastýře, jejíž výška nad obzorem však klesá a ke konci měsíce již nedlouho po setmění zapadá. Ve stejné době nad jižním obzorem zůstává ve večerních hodinách výrazný letní orientační trojúhelník a prakticky většina letních souhvězdí. Od jihovýchodu však již nastupují souhvězdí podzimní oblohy, která se během ubíhající noci dostanou vysoko nad jižní obzor. Mezi výraznější podzimní souhvězdí patří dvojice souhvězdí Pegas a Andromeda. Tato dvojice připomíná vzdáleně obrazec Velkého vozu. Pegasův čtverec vytváří na obloze podobu vozu, nejvýraznější hvězdy Andromedy tvoří oj, která je však jinak směrována.
Podzimní večerní obloha je chudší nejen na jasnější hvězdy a souhvězdí, ale v letošním roce i na jasné planety. Výrazné planety, viditelné pouhým okem, jsou pozorovatelné až v druhé polovině noci.
Z jasných, okem viditelných, zůstává na večerní obloze pouze Saturn. Ten se v první polovině října ještě bude nalézat v souhvězdí Váhy, ale již o půlnoci z 16. na 17. října překročí hranici do sousedního Štíra. Planeta je poblíž jasné hvězdy Acrab ze souhvězdí Štíra. Podmínky pro její sledování se ale každým dnem zhoršují. Nejhorší budou na samém konci října, kdy Saturn zapadne krátce po západu Slunce. Planeta se na počátku večera bude nacházet již velmi nízko nad jihozápadním obzorem a poměrně brzy zapadat. Na obloze její jasnost dosáhne 0,6m.
Podobně jako v září, i během října si bude nutné počkat na východy ostatních jasných planet do ranních hodin. Všechny tři následující: Venuše, Mars a Jupiter se budou nacházet nad východním obzorem a v souhvězdí Lva, které během října neopustí.
Nejvýraznějším a dominantním objektem ranní oblohy bude Venuše. Ta má během října nejlepší podmínky pro pozorování. Maximální západní elongace, celých 46° od Slunce, dosáhne 26. října. Její jasnost zpočátku měsíce bude -4,5m, později poklesne na -4,4m.
Pod Venuší, nedaleko hvězdy Regulus, bude načervenalý Mars. Podmínky pro jeho sledování zatím nejsou příliš dobré, ale začínají se pozvolna zlepšovat. Jeho jasnost se během října zvýší o desetinu magnitudy, na 1,7m.
Zpočátku nejníže položenou planetou bude Jupiter. Podmínky pro pozorování této planety se však postupně zlepšují. Ke konci měsíce poroste výška planety vůči obzoru a ze všech tří planet bude na konci října Jupiter naopak nejvýše. Planeta je ještě od Země poměrně vzdálena, a tak její jasnost vzroste o pouhou desetinu, na -1,8m a úhlový průměr se zvýší jen na 30,6“.
Poslední planetou, viditelnou poblíž východního obzoru, je Merkur. Podmínky pro jeho pozorování se zlepšují od 9. října a nejlepší budou kolem 15. října. V té době je planeta nejvýše nad obzorem, kolem 11° a zároveň její jasnost naroste až na -0,5m. Při této své maximální západní elongaci se dostane až na 18° od Slunce.
Pro pozorovatele s dalekohledem zůstávají i během října dobré podmínky pro pozorování velkých a vzdálených plynných planet Uran a Neptun. Pro pozorování planety Uran nastávají právě v říjnu nejlepší podmínky. Planeta se nachází v Rybách a je viditelná téměř po celou noc. Na obloze dosahuje maximální magnitudy 5,7m. Dobré podmínky pro pozorování má i Neptun. Ten zůstává v souhvězdí Vodnáře a je viditelný po většinu noci mimo rána. Zapadá asi 2 až 3 hodiny po půlnoci. Na obloze má maximální magnitudu 7,8m, ke konci měsíce poklesne o desetinu magnitudy.
Ve čtvrtek 1. 10. před rozedněním se Měsíc ve fázi před poslední čtvrti přiblíží do blízkosti otevřené hvězdokupy Hyády v souhvězdí Býka. V její blízkosti bude pozorovatelný ještě o den později. Přes Hyády bude během října přecházet ještě jednou, a to ve čtvrtek 29. 10. večer. To ovšem bude krátce po svém úplňku. Během tohoto přechodu dojde k zákrytu (vstup i výstup) jasné hvězdy Aldebaran.
V neděli 4. 10. se Měsíc ve fázi kolem poslední čtvrti objeví nedaleko otevřené hvězdokupy NGC 2169 v souhvězdí Orióna. Tato hvězdokupa je viditelná například pomocí triedru.
Ve čtvrtek a pátek 8. a 9. 10. dojde v ranních hodinách nad východním obzorem ke konjunkci několika objektů. Na setkání se bude podílet Měsíc ve tvaru velmi úzkého srpku, dále Venuše, která se bude nacházet v blízkosti jasné hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva. Jihovýchodně od Venuše bude Mars a pod ním bude zářit Jupiter. O den později se ještě tenčí srpek (obtížně pozorovatelný) objeví pod Jupiterem. O další den později se prakticky nepozorovatelný srpek Měsíce dostane k planetě Merkur. Obě tělesa navíc budou nízko nad obzorem.
V pátek 16. 10. po západu Slunce bude nad jihozápadním obzorem viditelná konjunkce Měsíce ve tvaru úzkého narůstajícího srpku a planety Saturn. Ten se bude nacházet asi 2,1° pod (jižně) od Měsíce.
V sobotu 17. a v neděli 18. 10. v ranních hodinách bude pozorovatelná konjunkci planet Jupiter a Mars. Mars se přiblíží k Jupiteru na vzdálenost pouhých 0,4°.
V neděli 18. 10. večer se dorůstající Měsíc před první čtvrtí dostane do těsné blízkosti jasnější otevřené hvězdokupy M 23 v souhvězdí Střelce. Tu později během svého západu zcela zakryje.
V pátek 23. 10. v ranních hodinách dojde nad východním obzorem ke konjunkci tří planet, které vytvoří téměř přímku. Nejvýše bude Venuše, jihovýchodně pod ní Jupiter a Mars. O dva dny později, 25. 10., se Venuše výškově posune na úroveň Jupitera. Jupiter bude vlevo, pod ním Mars. Seskupení vytvoří tvar trojúhelníku. V dalších dnech bude Venuše výškově dále klesat k Marsu.
Na středu 21. 10. připadá maximum známého meteorického roje Orionidy. Aktivita roje začíná již 2. 10. a končí až 7. 11. Roj má plošší maximum. Zvýšenou aktivitu lze proto očekávat nejen na den maxima, ale i den před maximem a den po něm. Očekávaná frekvence by se měla pohybovat kolem 15 meteorů za hodinu. Vstupní rychlosti částic tohoto roje jsou značné, pohybují se kolem 66 km/s, proto tento roj patří mezi velmi rychlé. Meteorický roj Orionidy má kometární původ, patří do soustavy komety 1P/Halley. Případné pozorování bude Měsíc rušit jen částečně, a to zejména na jeho počátku, bude totiž v den maxima ve fázi krátce po první čtvrti.
