Přestože na obloze silně zářil Měsíc, který byl dva dny po první čtvrti, úkaz byl tak jasný, že si jej všimlo velké množství lidí. A nebyli to jen obyvatelé Rakouska, nad jehož územím prolétl, ale i značné množství pozorovatelů z České republiky. Jev zaznamenaly také některé kamery Českého hydrometeorologického ústavu. Nejdůležitější výsledky však přineslo sedm kamer Evropské bolidové sítě, které jsou určeny právě k zachytávání těchto jevů. Díky nim máme o průletu tělesa podrobné informace.
Úkaz způsobil meteoroid, tedy část meziplanetární hmoty, o hmotnosti necelých 10 kg. Ten se před střetem se Zemí pohyboval po dráze s poměrně velkou výstředností. V nejvzdálenějším bodě se přibližoval dráze Jupitera na přibližně jednu astronomickou jednotku, kdežto v opačném bodě se dostával ke Slunci téměř na stejnou úroveň jako Merkur. Jeho původ se tedy nachází v hlavním pásu planetek.
Meteoroid vstoupil do zemské atmosféry rychlostí 27,7 km/s po dráze, která se zemským povrchem svírala úhel jen 26 stupňů. Viditelný začal být v 19:35:08 středoevropského času, když dosáhl výšky 79,8 km nad zemí a na obloze zářil čtyři sekundy. Světelná dráha bolidu byla dlouhá 97,8 km a skončila ve výšce 36,9 km nad povrchem Země. Největší jasnosti dosáhl bolid ve výšce 44,1 km, kdy měl absolutní jasnost -11,2 mag. Tato veličina udává, jak by byl úkaz jasný, kdyby byl ve vzdálenosti 100 km od pozorovatele. Během průletu atmosférou se meteoroid zpomalil na rychlost 9 km/s. Těleso v atmosféře celé zaniklo a žádná jeho část nedopadla až na povrch.
Další rozbor dat ukázal, že meteoroid se pohyboval nad rakouskou spolkovou zemí Štýrsko téměř přesně od východu k západu. Po zakreslení jeho dráhy do mapy se ukázalo, že začal být viditelný asi 26 km východně od města Kapfenberg, prolétl nad ním, poté nad Trofaiachem a jeho světelná dráha skončila asi 12 km jihovýchodně od města Rottenmann.
Meteorická kamera Hvězdárny a planetária Plzeň tento bolid bohužel nezachytila, protože míří jiným směrem, ale za poslední měsíc zaznamenala několik jiných meteorů, jasnějších než -4 mag. Minimálně jeden z nich byl spatřen i vizuálně. Při pohledu z Plzně se objevil na severozápadě a směřoval k obzoru. Byl velmi pomalý, nazelenalý a trochu připomínal světlici. Zpracování ukázalo, že měl jasnost -4,4 mag, trval 2 sekundy a nepatřil k žádnému aktivnímu meteorickému roji.
Zdroje:
- http://www.asu.cas.cz/articles/1014/19/na-uterni-obloze-19-ledna-2016-zazaril-velmi-jasny-bolid
- data z meteorické kamery Hvězdárny a planetária Plzeň, zpracování: Jiří Polák
