„Ano, ve vesmíru už existují i jiné formy života!“ Taková slova použil americký astronaut Scott Kelly, absolvující celoroční misi na zemské orbitě, když 16. ledna sdílel fotku květu cínie, první úspěšně vypěstovanou květinu v kosmu. Tento experiment začal 16. listopadu 2015 v tzv. The Vegetable Production System neboli „Veggie“, což je laboratorní jednotka určená k vyživování a podporu růstu rostlin. Ta zajišťuje všechny životní potřeby rostliny s využitím barevných LED diod, u kterých se ukázalo výborné využití ve vesmírném zahradničení. Cínie neboli ostálka patří mezi záhonové květiny, byla vybrána kvůli své citlivosti na změny prostředí a charakteristiky světla. Řadíme ji mezi ty náročnější druhy, a proto byla vhodným kandidátem před pěstováním rajčat. Po počátečních komplikacích, kdy se kromě úniku vody a vysušení úrody objevila dokonce plíseň na listech, se sám velitel Kelly rostliny ujal a pečoval o ni mimo předurčený rámec. Oranžové cínii se podařilo během tří měsíců vykvést, především díky jeho osobitému a nezávislému přístupu. Sám se poté vyjádřil, že pokud budou někdy lidé nuceni na jiné planetě pěstovat rostliny, bude záležet hlavně na nich, kdy a jak je budou zalévat stejně jako na vlastní zahradě. Neúspěšné exempláře byly uschovány v mrazáku a budou vyslány zpět na Zem k dalšímu prozkoumání.
Není to však poprvé ani naposled, kdy se astronauté ve vesmíru snaží prohlubovat naše znalosti a praxi ve „vesmírném zahradničení“. V květnu 2014 byla na ISS spuštěna již zmíněná Veggie, do níž byla umístěna kořenová podložka s šesti rostlinnými polštářky s označením Veg-01 obsahující hlínu se semínky římského salátu. Vše bylo průběžně zavlažováno a osvětlováno LED světly. Po 33 dnech byly rostliny sklizeny a připraveny k odeslání zpět na Zem. Mikrobiologická analýza prvního vzorku salátu dopadla velmi dobře a jejich konzumace by neměla způsobovat žádné potíže. Proto mohla alespoň část druhé várky salátu, která byla 10. srpna po 33 dnech ve Veggie sklizena, skončit na talíři obyvatel stanice. Čerstvá zelenina a ovoce se na ISS dostane při každém doplňování zásob pouze v omezeném množství, tudíž je pro astronauty možnost vypěstování plodin velmi lákavá. Navíc tato činnost zlepšuje celkovou morálku i náladu během dlouhodobého a stresujícího pobytu v kosmu. Rajčata, salát nebo lesní plody obsahují antioxidanty, které omezují vliv radiace, jemuž je člověk na oběžné dráze vystaven mnohem intenzivněji.
Rostliny ve vesmíru nejsou ovšem nic převratného. Když v roce 1971 letěli Američané v rámci mise Apollo 14 k Měsíci, nacházelo se na palubě 500 semen rozličných druhů stromů. Po návratu na Zem byly odeslány k prozkoumání a poté vysázeny v mnoha národních parcích po celých USA. Přestože se očekával neblahý vliv radiace na semena, žádné odlišnosti se u nich nenašly.
Titul první lidmi vypěstované rostliny ve vesmíru z roku 1982 patří huseníčku (Arabidopsis). Zásluha na tomto počinu se připisuje ruské posádce stanice Saljut 7. Dále se například v rámci projektu Skylab zjišťoval vliv změny gravitace a světelných podmínek na rýži. Velmi významnou se v této oblasti stala laboratoř SVET-2 Space Greenhouse (vesmírný skleník), která byla součásti vesmírné stanice MIR. Kromě úspěšně vypěstovaných ředkviček a čínského zelí, ačkoliv byly v porovnání s těmi pozemskými o poznání horší, se podařilo vypěstovat vyšlechtěný druh trpasličí pšenice ze semen, sklizených z dříve ve vesmíru vypěstovaných klasů stejného druhu pšenice. Na ISS se před příchodem Veggie používala „Lada“ – zmenšená verze pozemských skleníků, kde se uskutečnilo 20 samostatných experimentů pěstování rostlin.
Zaměříme-li se na dlouhodobý přínos těchto experimentů, je zcela jasné, kam spěje celý výzkum kosmického zahradničení. Jakmile budeme schopni pěstovat dostatečné množství poživatelné stravy i mimo naši modrou planetu, vyřeší se tím mnoho problémů spojených s pobytem člověka ve vesmíru a případným „dobytím“ Marsu, které se stalo cílem světové kosmonautiky. Sklízení brambor na Marsu ve velkém je však zatím pouze sci-fi.
