Narodil se jako Josef Alexandr Frič v Paříži. Důvodem bylo, že jeho otec byl za své protirakouské názory donucen emigrovat do Francie. Do Prahy se spolu s matkou a sourozenci přestěhoval roku 1867, otec se mohl vrátit až o třináct let později.
Měl blízký vztah se svým bratrem Janem, společně navštěvovali gymnázium a později studovali přírodní vědy. Také je spojoval zájem o astronomii, ke které je přivedl Janův kmotr, básník a spisovatel Jan Neruda.
Roku 1883 bratři Fričovi založili mechanicko-optickou dílnu, kde vyráběli různé přístroje. Firma dobře prosperovala, vydělávala dostatek peněz a bratři začali uvažovat o tom, že by si postavili vlastní hvězdárnu. Do jejich plánů však zasáhla nečekaná událost. Jan dostal akutní zánět slepého střeva a 21. ledna 1897 zemřel.
Josef tím byl zdrcen a slíbil, že společný sen dokončí sám. Přijal jméno svého bratra a začal se psát jako Josef Jan Frič. Přesně rok po smrti Jana zakoupil pozemek u obce Ondřejov a roku 1905 začal se stavbou hvězdárny. Jako první zde vznikla pracovna, aby měli astronomové potřebné zázemí a domeček s odklopnou střechou, kam byl umístěn cirkumzenitál. Jednalo se o speciální dalekohled, který se používal zejména pro určování zeměpisných souřadnic.
Tímto přístrojem se uskutečnilo i první odborné pozorování v Ondřejově. Bylo to 1. srpna 1906, když se u něj sešli Josef Frič, František Nušl a čtyři další osoby.
V areálu hvězdárny postupně přibývaly další stavby. Byly mezi nimi například další domky se sklápěcími střechami pro různé druhy dalekohledů nebo sloužící pro pozorování meteorů. Kopule hvězdárny pro větší přístroje byly postaveny v letech 1910 až 1914. Dalekohledy, které byly do nich instalovány, v některých případech slouží dodnes. Roku 1913 byla na hvězdárně zřízena první radiová stanice v Čechách. Rozvoj observatoře zbrzdila první světová válka a zcela dokončena mohla být až poté, co roku 1918 skončila.
Hvězdárnu nejprve používal pouze Frič s několika spolupracovníky. V roce 1928, když Československo slavilo desáté výročí vzniku, se ji rozhodl věnovat Karlově univerzitě. Jedinou jeho podmínkou bylo, že zůstane českým vědeckým ústavem.
Frič se i dále věnoval jemné mechanice a jeho firma vyráběla celou škálu přístrojů, které našly uplatnění například v geodézii, strojírenství, lékařství nebo letectví.
Jeho životní příběh se uzavřel roku 1945 ve věku 84 let.
