Pozorování meteorů na Expedici 2016

Meteory se daly sledovat hned následující noc (30./31. července) a opět se jim věnovaly dvě skupiny. Jedna byla pětičlenná, druhá měla o jednoho pozorovatele méně. Zapisovatelé byli dva.

I tentokrát byly podmínky poměrně nepříznivé. Pozorování několikrát narušila oblačnost a muselo se buď na nějakou dobu přerušit, nebo alespoň hlásit větší množství korekcí. Kvůli tomu měly některé intervaly, během kterých docházelo k prudkým změnám podmínek, sníženou kvalitu.

Během půlnoční svačinky se nebe téměř celé pokrylo mraky a nebylo jisté, zda se ještě bude moci pokračovat. Nakonec se však přeci jen objevila jasná obloha a dalo se ještě pozorovat. Podobně jako předchozí noc se muselo skončit dříve, protože kolem třetí hodiny přišla souvislejší oblačnost.

Téměř polovinu všech meteorů přiřadili pozorovatelé ke sporadickým, roj DIV měl zastoupení necelých 27 % a Perseidy ještě o 3 % méně. Opět se objevil jeden meteor, u kterého nebyla určena rojová příslušnost.

Po jedné zatažené noci se třetí pozorování meteorů uskutečnilo v noci z pondělí na úterý (1./2. srpna). Jedna meteorářská skupina čítala sedm členů, druhá šest. U zapisovatelských stolků se vystřídaly čtyři osoby, z toho tři si během noci vyzkoušely i roli pozorovatele.

Podmínky byly tentokrát velmi dobré. Slabá oblačnost byla jen v pozdějších hodinách nízko nad jihozápadním obzorem a nerušila. Pozorovat se díky tomu dalo výrazně déle, než o předchozích nocích. Nakonec se však přeci jen mraky objevily a zatáhlo se, ale to bylo až kolem tři čtvrtě na čtyři, kdy už obloha zejména nad východem stejně začala světlat.

Za tuto noc bylo dosaženo maxima jak v napozorovaném čase (v součtu 35 hodin a 15 minut), tak i v počtu zaznamenaných meteorů (729). Z toho mírně přes 45 % meteorů bylo nahlášeno jako sporadické, třetina jich patřila komplexu DIV a jako Perseidy bylo označeno zbylých 21 %.

Opět se musela jedna noc vynechat a ani ta další (3./4. srpna) nevypadala vůbec nadějně. Celý večer bylo nebe beznadějně zatažené, až kolem půlnoci se začala oblačnost trochu protrhávat. Stále to však vypadalo, že se udělají jen malé díry, které se budou neustále přesouvat, a na pozorování to nebude. Pak se ale nečekaně obloha vyčistila, a tak po delším váhání se opět na pozorování meteorů vydaly dvě skupiny o velikosti sedm a pět členů. O záznam údajů se starali dva zapisovatelé.

Zbytek noci byla obloha velmi dobrá, oblačnost rušila jen okrajově. Souvislejší vrstva mraků přišla až před čtvrtou hodinou ranní a pozorování jedné skupiny ukončila. Druhá skupina se však nenechala odradit a v mezerách mezi mraky pozorovala až do čtvrt na pět.

Největší zastoupení měly sporadické meteory s necelými 35 %, jen asi o procento méně bylo meteorů komplexu rojů DIV a přes 28 % náleželo Perseidám. Tuto noc se již začal určovat i roj kappa Cygnid, ale v celkovém součtu byl zastoupen jen mírně přes 3 %.

Poslední pozorování meteorů proběhlo o noci 6./7. srpna, což byla zároveň úplně poslední noc Expedice 2016. Stejně jako ve všech předchozích případech, i tentokrát se vydaly meteory sledovat dvě skupiny, obě sedmičlenné. Samotnému pozorování se ale věnovalo v obou jen šest astronomů, zbylí dva zapisovali.

Tato noc se zřejmě řídila sloganem „to nejlepší na konec“, protože pozorovací podmínky během ní byly nejlepší z celé Expedice. Jen jednou se objevila poloprůhledná oblačnost, ale ta zase za pár minut zmizela. Zbytek noci byl krásně jasný až do svítání, čehož využila hlavně jedna skupina, která pozorovala až do čtvrté hodiny ranní.

Opět bylo nahlášeno nejvíce sporadických meteorů, které tvořily téměř 48 % celkového počtu. Na druhé místo se dostaly Perseidy s téměř 30 %, třetí zaujal komplex DIV s více než 12 % a na konci skončily kappa Cygnidy, které měly jen nepatrně přes 10 %. U jednoho z meteorů nebyla určena rojová příslušnost.

V grafu níže naleznete vývoj celkové frekvence meteorů během Expedice 2016. Protože pozorovatelé se během jednotlivých nocí měnili a byli mezi nimi jak zkušení meteoráři, tak i úplní nováčci, lze těžko získat nějaký spolehlivý výsledek. Spíše se jedná o zajímavé porovnání jednotlivých meteorářů. Vzhledem k tomu, že pozorovací podmínky měli obvykle všichni velmi podobné (pokud nesledovali různé části oblohy), lze občas značné rozdíly připsat na vrub různé kvalitě zraku, rozdílným zkušenostem, schopnosti se soustředit a podobným faktorům. Uváděná frekvence není přepočítána na standardní podmínky, jedná se o prosté vydělení počtu meteorů napozorovaným časem v hodinách.

V následujících pěti grafech je zachyceno procentuální zastoupení sledovaných rojů, komplexů rojů, sporadických meteorů a meteorů s neurčenou rojovou příslušností během jednotlivých pozorovacích nocí. Zde je nutné upozornit, že se jedná vždy o celkové výsledky za danou noc, ve kterých jsou zahrnuti všichni pozorovatelé, což způsobuje, že grafy jsou zatíženy řadou chyb. Jak již bylo zmíněno výše, každý pozorovatel byl jinak zkušený a pozorný, mohl pozorovat jinou dobu, sledovat poněkud jinou část oblohy a měl jinak citlivé oči. Samozřejmě je také nutné vzít v potaz, že určité množství meteorů má špatně určenou rojovou příslušnost.

Z grafů je vidět, že zastoupení Perseid bylo poměrně stabilní. Kolísalo od 21 do 29 %, což není příliš velký rozptyl. Je to v dobré shodě s tím, že aktivita měla vrcholit až pět dní po poslední pozorovací noci. U komplexu rojů DIV je situace poněkud složitější. Většina rojů tohoto komplexu měla mít podle předpovědi maximum kolem 30. července. Přesto právě tuto noc byl jejich podíl poněkud nižší, než okolní noci. Není to však velký rozdíl (zhruba 7 %) a navíc se na výsledcích podepsala oblačnost, která pozorování značně komplikovala. Při čtyřech prvních nocích se k tomuto komplexu řadila přibližně třetina všech spatřených meteorů. O to zajímavější je výrazný „skok“ během poslední noci, kdy jejich zastoupení kleslo téměř na třetinu. Je to možné alespoň částečně vysvětlit tak, že aktivita jednotlivých rojů komplexu se již chýlila ke konci. Kappa Cygnidy se zaznamenávaly jen dvě pozorovací noci, protože jejich činnost začínala až v posledních dnech Expedice 2016. První noc jich bylo velmi málo, protože ten den se teprve začaly projevovat. Následující pozorovací noc se jejich zastoupení více než ztrojnásobilo. Počet sporadických meteorů měl být stále přibližně stejný. Po tři noci tomu záznamy odpovídají – zastoupení bylo mezi 45 až 50 %. První a čtvrtou noc však jejich podíl klesl na 39, respektive 35 %. Zde se zřejmě projevily chyby v určování rojové příslušnosti, ale opět je možné spekulovat, že se na výsledcích projevily také nepříznivé pozorovací podmínky. Někdy se pozorovalo spíše zvečera, jindy v pozdějším čase, což mimo jiné ovlivňovalo výšky radiantů nad obzorem a tím i počty spatřených meteorů daných rojů. U třech meteorů nebyla určena rojová příslušnost, ale v celkovém počtu byl jejich podíl naprosto zanedbatelný.

Vývoj celkové frekvence v jednotlivých pozorovacích nocích naleznete v dalším grafu. Opět je nutné zdůraznit, že v datech nejsou zohledněny korekční faktory (oblačnost, MHV) a jedná se o celkovou frekvenci všech pozorovatelů, kteří danou noc sledovali meteory.

Celkově se pozorování meteorů na Expedici 2016 aktivně zúčastnilo 15 meteorářů, kteří dohromady uskutečnili 46 pozorování a za čistý čas 108 hodin a 45 minut pořídili 1 941 záznamů. Z toho bylo 478 (24,6 %) Perseid, 536 (27,6 %) náleželo ke komplexu DIV, 54 (2,8 %) patřilo kappa Cygnidám a 873 (45,0 %) bylo sporadických. Nejjasnější zaznamenaný meteor měl -4 mag, nejslabší pak 5 mag. Nejaktivnější pozorovatel byl Tomáš Pekárek, který pozoroval 885 minut, tj. 14 hodin a 45 minut. Na dalších dvou místech v napozorovaném čase byli Václav Kalaš (797 minut) a Jan Šemora (789 minut). V počtu meteorů byl nejlepší také Tomáš Pekárek, který jich zaznamenal 397, následoval Václav Kalaš (249) a Jan Šemora (237). Výše zmínění tři pozorovatelé sledovali meteory pět nocí, Tomáš Nejdl, Ondřej Krš a Matěj Otýs pozorovali čtyři noci a o třetí místo s třemi napozorovanými nocemi se podělili Martin Tran, Jiří Příbek a Roman Čečil. Ostatní pozorovatelé sledovali meteory jednu nebo dvě noci. Ze zpracování bylo vyřazeno celkem patnáct pozorování a to buď úplně, nebo částečně. Důvodem byly nejčastěji příliš krátké intervaly. Správně mají mít délku minimálně jednu hodinu, to se však kvůli již zmíněným problémům s oblačností občas nedalo dodržet. Nakonec byly zpracovány všechny intervaly, dosahující minimálně dvaceti pěti minut. Do mezinárodní databáze nemohly být poslány ani meteory, u kterých chyběla rojová příslušnost, ale ty byly naštěstí jen tři. Celkově bylo vyřazeno pozorování o délce 316 minut čistého času a 75 meteorů. Kompletní přehled pozorování naleznete v excelové tabulce.