V časných ranních hodinách 7. prosince 2016 mohli náhodní svědci zaznamenat na obloze bolid, který dosáhl jasnosti úplňkového Měsíce a projevil se i zvukovými efekty. Protože byl zaznamenán také kamerami Evropské bolidové sítě, podařilo se o něm získat řadu podrobných informací.
Ačkoli byla nad většinou střední Evropy poměrně hustá oblačnost, našla se i místa, kde bylo alespoň částečně jasno a odkud se podařilo bolid pozorovat. Spatřen byl jak z České republiky, tak i z některých dalších států. Hlavní však je, že jej zachytily kamery Evropské bolidové sítě, konkrétně sedm stanic z ČR a jedna umístěná v Rakousku. Zaznamenán byl také kamerou Českého hydrometeorologického ústavu, umístněnou na šumavském Churáňově. Dále se podařilo pořídit podrobné spektrum a bolid zachytily i fotometry, které jsou součástí kamer bolidové sítě. Kromě toho jedna kamera v Ondřejově zachytila detonaci bolidu, která se projevila silným zvukovým signálem. Pozdější vyhodnocení ukázalo, že tento zvuk odpovídá výraznému zjasnění, které nastalo ve výšce 37 km. Díky takto získaným datům bylo možné přesně zjistit, jak se celá událost odehrála.
Ukázalo se, že jev způsobil malý meteoroid, který pronikl do zemské atmosféry 7. prosince 2016 v 5:11:10 středoevropského času. Jeho počáteční průměr byl kolem 20 cm a hmotnost asi 15 kilogramů. Viditelný začal být nad Ejpovicemi u Rokycan ve výšce 87 km nad zemským povrchem. Dráha svírala se zemí úhel pouhých 29 stupňů a těleso se po ní pohybovalo téměř přesně směrem na východ. Mělo počáteční rychlost 21 km/s a jeho jasnost se postupně zvyšovala. Svého maxima dosáhla, když těleso prolétalo 36 km severozápadně od Vlašimi a v tu chvíli byla srovnatelná s Měsícem v úplňku. Po přepočítání na standardní vzdálenost 100 km byla tzv. absolutní jasnost vypočítána na -10,5 mag. To však již bylo těleso průletem atmosférou výrazně brzděno a docházelo také k jeho rozpadu. Bolid, který dostal označení EN071216, přestal být viditelný ve výšce 27 km, v době, kdy se nacházel 4 km severozápadně od Zruče nad Sázavou. To již byla hmotnost zbytku tělesa výrazně menší než 1 kg a pohybovalo se rychlostí nižší než 5 km/s. Celkově měřila světelná dráha bolidu 125 km a urazil ji za dobu necelých 6,5 sekundy.
Rozbor dat však ukázal ještě jednu zajímavou informaci. Charakteristika průletu a postupný rozpad na menší kusy (nejprve ve výšce 48 km a pak ještě intenzivněji kolem výšky 35 km nad zemským povrchem), nasvědčuje tomu, že těleso nezaniklo celé v atmosféře. Zbylá část by mohla mít hmotnost asi 100 gramů a kromě ní mohlo na zemi dopadnout zřejmě několik desítek menších fragmentů o hmotnostech kolem gramu či desítek gramů. Oblast, kde by se meteority mohly nacházet, má na délku asi 10 km a šířku několik set metrů. Jak ukazuje přiložený obrázek, začíná v lesích mezi obcemi Keblov, Mnichovice a Strojetice, odkud pokračuje severovýchodním směrem jižně od Sedlic a mezi obcemi Borovsko a Bernatice. Dále překračuje vodní nádrž Švihov, protíná okrajové části Radíkovic a Všebořic, pokračuje přes les a končí u Velké Paseky. Celá oblast je poměrně rozsáhlá, což je dáno zejména rozpadem tělesa ve velké výšce a nízkému sklonu dráhy. Navíc je k tomu nutné připočítat vliv větru, který byl v době průletu silný zejména ve výškách mezi 10 a 20 km.
V jihozápadní části oblasti by se mohly nacházet drobné úlomky o hmotnostech kolem gramu, směrem k severovýchodu by se hmotnost meteoritů měla zvyšovat. Na druhém konci oblasti by mohly mít až 50 gramů. Místo dopadu hlavní části meteoritu je značně nejisté, mohlo by být asi 3 km severovýchodně od výše uvedené dopadové plochy.
Ze získaných dat bylo možné vypočítat i původní dráhu ve sluneční soustavě. Zjistilo se tak, že před srážkou se Zemí se meteoroid dostával v přísluní ke Slunci blíže než Venuše, kdežto v nejvzdálenějším bodě se pohyboval ve vnitřní oblasti hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Jak sklon k ekliptice, tak i výstřednost dráhy byly malé. Je tedy jisté, že těleso původně náleželo k hlavnímu pásu planetek.
Vzhledem k tomu, že případný nález meteoritů by byl velmi cenný a pomohl by získat další informace, astronomové z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky uvítají jakoukoli pomoc při jejich hledání. Podrobné informace, co je zapotřebí udělat před samotným hledáním a při případném nálezu spolu s potřebnými kontakty zjistíte kliknutím na odkaz pod článkem.
Zdroj a další podrobnosti:
Jasný bolid 7. prosince nad Českem doprovázely pády meteoritů. Zapojte se do jejich hledání
