Pozorování meteorů v roce 2016

Pozorovatelé plzeňské skupiny sledovali v roce 2016 meteory na dvou akcích. Nejprve během Letního pozorovacího praktika – Expedice a pak na podzimním pozorovacím víkendu. I když ani v jednom případě neměl maximum žádný výrazný roj, získaných dat je poměrně dost.

Jak už bylo konstatováno loni, vizuální pozorování meteorů je ve velké míře nahrazováno TV kamerami a v současnosti se mu věnuje již jen málo pozorovatelů. Bohužel není možné porovnat plzeňskou skupinu s ostatními českými pozorovateli, protože již nikdo neshromažďuje data za celou Českou republiku jako dříve. Přesto zájem o tato pozorování je, Mezinárodní meteorářská organizace (International Meteor Organization – IMO) je stále přijímá a zařazuje do své databáze. Před několika týdny dokonce změnila svůj formulář na zadávání údajů, díky kterému se trochu zjednodušilo zasílání napozorovaných dat.

Drtivá většina pozorování plzeňské skupiny pochází (ostatně jako vždy) z Letního pozorovacího praktika – Expedice. Tato akce má historii dlouhou přes půl století a původně byla zaměřena výhradně právě na pozorování meteorů. Tento „monopol“ již sice dávno skončil, přesto vizuální pozorování meteorů zůstalo do současnosti jedním z hlavních pozorovacích programů. Smutným faktem ale je, že nyní se mu věnují spíše začátečníci, kteří dříve nebo později dají přednost jinému druhu pozorování, případně přestanou mít o astronomii zájem. Starších a zkušenějších pozorovatelů je málo.

Expedice 2016 proběhla v termínu 25. července až 7. srpna. Protože Perseidy vrcholí vždy až kolem 12. srpna, je jasné, že se nedala očekávat vysoká meteorická aktivita. Meteory se pozorovaly pět nocí, ale počasí nebylo příliš vhodné, často přes oblohu přecházela oblačnost. Po všechny jasné noci se sledování meteorů věnovaly dvě skupiny, celkový počet pozorovatelů kolísal mezi sedmi a dvanácti. Kromě času se do protokolů zaznamenávaly pouze dvě hodnoty, protože IMO více parametrů nepožaduje. Jednalo se o jasnost (magnitudu) a rojovou příslušnost. První tři noci se se kromě sporadických meteorů rozlišovaly jen dvě rojové příslušnosti – Perseidy (PER) a komplex rojů s radianty pod Pegasem, označovaný zkratkou DIV. Poslední dvě pozorovací noci se přidaly ještě kappa Cygnidy (KCG), které začaly být aktivní až koncem Expedice.

Jasné noci byly během Expedice 2016 rozloženy nerovnoměrně. První čtyři se pozorovat nedalo. Vhodné podmínky nastaly až o víkendu, tedy téměř v polovině akce. Meteory se sledovaly dvě noci po sobě, další byla opět zatažená. Po ní následovala třetí pozorovací noc a s odstupem jedné zatažené čtvrtá. Poslední pozorování proběhlo po dvou zatažených nocích až úplně poslední noc Expedice.

Poprvé se vydali meteoráři na svá pozorovací stanoviště o noci 29./30. července. Ve dvou skupinách jich bylo dohromady deset a za celkově nasčítanou dobu 17 hodin a 8 minut shromáždili 265 záznamů o meteorech. Nejvíce jich bylo sporadických (38,9 %), na druhém místě skončil komplex DIV (34,7 %) a třetí místo zaujaly Perseidy (26,0 %). Zbytek (0,4 %) tvořil jeden meteor bez určené rojové příslušnosti. Po celou noc rušila oblačnost, kvůli které se muselo pozorování několikrát přerušit.

Druhé pozorování proběhlo hned následující noc (30./31. července) za velmi podobných podmínek. Během pozorování se obloha několikrát částečně nebo i úplně zatáhla, takže bylo nutné často měnit korekce. Tuto noc bylo meteorářů devět a věnovali se pozorování či zapisování celkem 17 hodin a 16 minut. Za tu dobu se v protokolech objevilo 334 záznamů o meteorech. Téměř polovina (49,4 %) byla označena jako sporadické, 26,6 % bylo přiřazeno ke komplexu DIV a na Perseidy zbylo 23,7 %. I tentokrát se vyskytl jeden meteor (0,3 %) s neurčenou rojovou příslušností.

Třetí pozorovací noc Expedice 2016 se uskutečnila 1./2. srpna a tentokrát se do pozorování meteorů zapojilo třináct astronomů. Těm se podařilo za 35 hodin a 15 minut pořídit 729 záznamů, díky čemuž se tato noc stala rekordní. Byla nejbohatší jak na pozorovací čas, tak i na spatřené meteory. Pomohly k tomu i podmínky, které byly tentokrát velmi dobré, oblačnost se objevila nejprve jen okrajově a pak až v ranních hodinách. A jak byly meteory rozloženy podle rojů? Opět jich bylo nejvíce sporadických (45,5 %), na druhém místě byl komplex DIV (33,3 %) a třetí místo zaujaly Perseidy (21,1 %).

Počtvrté se mohlo vyrazit pod hvězdnou oblohu 3./4. srpna, i když to zpočátku nikdo nečekal. Zatažené nebe se totiž nečekaně vyjasnilo až po půlnoci a pak bylo jasno až téměř do svítání. Pozorování se tuto noc účastnilo dvanáct meteorářů. Jejich celkový nasčítaný čas byl 14 hodin, 56 minut a byly popsány 222 řádky v pozorovacích listech. Nejvíce bylo opět sporadických meteorů (34,7 %), jen nepatrně méně jich náleželo komplexu DIV (33,8 %), Perseid bylo 28,4 % a zbylých 3,2 % patřilo ke kappa Cygnidám, jejichž aktivita právě začínala.

Naposledy se pozorovaly meteory na Expedici její poslední noc – 6./7. srpna. Na jejich sledování vyrazilo rekordních čtrnáct meteorářů, ale jen dvanáct přímo pozorovalo, zbylí dva zapisovali. Podmínky byly nejlepší za celou dobu Expedice, kromě poloprůhledné oblačnosti, která stejně za pár minut zmizela, se neobjevily žádné rušivé vlivy. Za celkový pozorovací čas 29 hodin a 26 minut se protokolech objevilo 466 zápisů o meteorech. Téměř polovina (47,9 %) jich bylo sporadických, Perseidy byly druhé s 29,4 %, na třetím místě skončil komplex DIV s 12,4 % a nejméně bylo kappa Cygnid (10,1 %). Jeden meteor (0,2 %) neměl určenou rojovou příslušnost. Více podrobností naleznete v článku Pozorování meteorů na Expedici 2016.

Další sledování meteorů bylo naplánováno na maximum Perseid a mělo se uskutečnit na bývalém letišti u Manětína. Díky dobré propagaci se zde sešlo dost lidí, jak amatérských astronomů, tak i široká veřejnost. Bohužel, pozorovací podmínky byly kvůli přecházející oblačnosti tak proměnlivé, že nemělo smysl začít meteory souvisle pozorovat. Navíc nad jihozápadem rušil Měsíc, který byl po první čtvrti. Lidé se proto jen tak dívali a většina byla zklamaná, protože spatřených meteorů bylo nezvykle málo.

Poslední pozorování meteorů v roce 2016 se uskutečnilo během podzimního pozorovacího víkendu v Rokycanech. Ten se konal ve dnech 2. až 4. prosince a obě jeho noci byly jasné. Meteorům se věnovali dva astronomové – jeden pozoroval a druhý zapisoval. Oblačnost na obloze nebyla, ale rušila světla z blízkých Rokycan, kvůli kterým nebyly vidět slabší meteory. První noc bylo za 1 hodinu a 50 minut zachyceno 10 meteorů, druhou pak 6 meteorů za 1 hodnu a 10 minut. Nejvíce meteorů bylo sporadických, dále bylo zaznamenáno několik severních Taurid a další dva slabé roje.

Za celý rok 2016 se do pozorování meteorů na Plzeňsku zapojilo dohromady 16 amatérských astronomů. Většina z nich, konkrétně 11, pouze pozorovala, 5 si vyzkoušelo jak pozorování, tak i zápis údajů. Celkový počet pozorování byl 49, napozorovaný čas 117 hodin, 1 minuta a v protokolech se objevilo v součtu 2 032 záznamů. Vizuální pozorování se uskutečnilo během sedmi nocí. Po nezbytných kontrolách bylo z dalšího zpracování úplně nebo částečně vyřazeno 15 pozorování. Jednalo se o příliš krátké intervaly, pozorování během vysoké oblačnosti nebo o meteory s neurčenou rojovou příslušností. Dohromady se jednalo o 5 hodin, 16 minut a 75 záznamů. Do mezinárodní databáze IMO bylo odesláno 48 pozorování od 15 pozorovatelů o úhrnné délce 111 hodin a 45 minut, obsahující 1 957 meteorů.

V následující tabulce je celkový přehled pozorování za rok 2016, pořadí je určeno podle napozorovaného času.

V druhé tabulce najdete pozorování, která se neposílala k dalšímu zpracování.

Poslední tabulka obsahuje seznam zapisovatelů a údaje o jejich práci.

Rozdíl mezi celkovým počtem meteorů (1 957) a záznamů (2 032) je dán tím, že v poslední tabulce jsou uvedeny i meteory, které byly později vyřazeny.

Pro srovnání: pozorování meteorů v letech 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001, 2000 a 1999.