Úvod
Americký kosmonaut Neil Alden Armstrong, první člověk, který se dotkl měsíčního povrchu, prohlásil 19. července 2009 na tiskové konferenci k příležitosti 40. výročí přistání Apolla 11 na Měsíci mimo jiné toto:
„Byla to vrcholná mírová soutěž mezi USA a SSSR. Nebudu tvrdit, že šlo o zábavu nebo rozptýlení, které zabránilo válce. Ale přesto, určité rozptýlení to bylo. Bylo intenzivní a umožnilo oběma stranám vydat se vznešenou cestou se zaměřením na vědu, vzdělání a výzkum. Nakonec vytvořilo podmínky a poskytlo i návod pro vytvoření spolupráce mezi bývalými protivníky. V tomto smyslu, mimo jiné, to byla pro obě strany výjimečná národní investice.“
Tato slova ukazují, jak velký význam mělo podle autora těchto slov soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými na poli kosmonautiky v době tzv. studené války. Pro období, během kterého se obě mocnosti snažily ve vývoji kosmické techniky předstihnout protistranu a pečlivě sledovaly každý její krok, se ujalo označení vesmírné či kosmické závody.
Tento článek se pokusí posoudit, do jaké míry byly tyto kosmické závody způsobeny tehdejší politickou situací, nebo zda se jednalo o jev nezávislý na politickém dění. Zřejmě každého napadne, že zmíněné závody byly silně svázány s politickým vývojem jak v SSSR, tak i v USA. Bylo tomu ale opravdu tak? Kdyby byla politická situace jiná, vznikly by vůbec kosmické závody? A pokud ano, měly by odlišnou podobu?
V průběhu pátrání narazíme i na další zajímavé otázky. Co bylo v úplném počátku těchto kosmických závodů? Jaké důvody stály u zrodu tohoto závodění? Je logické, že jako většina historických událostí, neměly jen jednu jedinou izolovanou příčinu, ale na jejich vzniku se podílela celá řada různých faktorů. Autor z celé škály možných vlivů vybral ty, které souvisely s tehdejší politickou situací, a pokusil se je zmapovat. Ostatní důvody jsou zmíněny pouze v případě, že měly nějakou souvislost s politickým děním.
Otázkou je též, zda nemohla být hnacím motorem prostá prestiž, snaha o prvenství, bez politického kontextu? A jednalo se vůbec o závody v pravém slova smyslu? Není to jen nadnesený název pro přirozený vývoj? Není možné, že jen shodou okolností byly USA a SSSR na velmi podobném stupni technického vývoje, a proto logicky dosahovaly podobných výsledků i na poli kosmonautiky?
Informace byly čerpány z celé řady zdrojů. Pro seznámení s politickým děním dané doby byly použity publikace, mapující dějinné události a politickou situaci ve 20. století, zejména pak stav, který nastal po skončení 2. světové války. V té době se výrazně změnilo politické klima, které mělo dopad na události, které jsou předmětem tohoto článku. Nevýhoda těchto materiálů je v tom, že kosmické závody jsou v nich většinou jen letmo zmíněny, nebo dokonce úplně vynechány. Na druhou stranu v nich bylo možné například najít, jak reagovala jedna ze stran na vývoj vojenských raket druhé velmoci, což také souvisí s kosmickým výzkumem. Vojenské rakety jsou sice poněkud odlišné od těch, které vynášejí vědecké vybavení nebo kabiny s posádkou, ale ne zase o tolik – jejich základ a princip je stejný a většina prvních kosmických nosičů vzešla právě z vojenských raket. Řada informací byla čerpána z děl Vladimíra Nálevky, např. Světová politika ve 20. století (I. a II. díl) nebo Studená válka.
Další okruh tvořily zdroje, věnující se přímo kosmonautice. Ty sice primárně sledovaly technický a historický vývoj jednotlivých kosmických programů, ale v řadě případů popisovaly, i jaké bylo jejich pozadí. Některé z nich se zabývaly kosmonautikou v širším kontextu a nemohly se proto vyhnout ani politickým událostem, které se nějakým způsobem odrazily v kosmických programech obou supervelmocí. Obecné informace jsou čerpány například z knihy Malá encyklopedie kosmonautiky od autorů Petra Lály a Antonína Vítka, konkrétnější údaje pak třeba z děl Karla Pacnera, které obsahují značné množství politických souvislostí a svou šíří záběru se staly klíčovými prameny při vytváření některých částí tohoto článku. Za Pacnerovy stěžejní knihy pro téma tohoto článku byly použity Tajný závod o Měsíc a Kolumbové vesmíru, 1. díl, Souboj o Měsíc, které obsahují velké množství kvalitních informací.
K doplnění informací sloužily také autobiografické zdroje, například kniha Poslední muž na Měsíci, která popisuje kosmické závody přímo z pohledu amerického kosmonauta Eugena Cernana. Ačkoli je text věnován zejména Cernanově životní dráze, několikrát zmiňuje i hlavní politické události, které měly vliv na kosmický program Je ovšem nutné vzít na zřetel, že se jedná o subjektivní a laický pohled na problematiku, který nemusí vždy vystihovat skutečnou podstatu vlivu politických událostí na kosmické závody. V podobném duchu se nese kniha Z Peenemünde na mys Canaveral od Dietera K. Huzela, která popisuje vývoj německých raket A-4, známějších spíše pod označením V-2.
Další informace byly hledány na internetu, kde však bylo nutné ještě více dbát na ověřování uvedených fakt. Dá se zde sice najít velké množství článků, ale v některých se vyskytovaly nepřesnosti a někdy i poměrně závažné chyby. Bylo proto vybírány zejména texty od renomovaných autorů, u kterých je toto riziko minimální. Při psaní článku velmi napomohl Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40, jehož autorem byl Antonín Vítek a jenž by jen velmi obtížně hledal srovnatelnou konkurenci.
Sběr dat komplikoval fakt, že vývoj kosmonautiky v Sovětském svazu byl zejména v počátcích značně utajován, mimo jiné proto, že byl úzce svázán s vojenským využitím. Zveřejňovány byly obvykle jen úspěchy, kdežto nezdary, havárie a další nepříjemné události byly zamlčovány. Část informací se dostala k veřejnosti až po mnoha letech a dokonce existují některé události, které nebyly spolehlivě objasněny dosud.
Dalším nepříjemným faktem je, že v době před rokem 1989 byly v některých zdrojích, vydaných v zemích tzv. východního bloku určité údaje záměrně zkreslovány ve prospěch sovětské kosmonautiky. Publikace byly často nevyvážené, úspěchy SSSR glorifikovány a naopak americké výsledky podceňovány. V posledních letech je naopak možné narazit na opačný extrém, kdy jsou bagatelizovány sovětské výsledky a přehnaně vyzdvihovány úspěchy USA.
Článek je rozčleněn do dvou hlavních částí. V první je popsána daná problematika a začleněna do dějinných i politických souvislostí. Nejprve jsou stručně načrtnuty začátky kosmonautiky, která se nejprve zabývala jen teoretickým výzkumem. Teprve když lidstvo dospělo k určitému stupni technického vývoje, bylo možné přejít i k praktické části. Bude následovat popis politického vývoje po roce 1945, kdy došlo k zásadním změnám v této oblasti, aby bylo možné si udělat obrázek o tehdejší situaci na světové scéně. V dalších kapitolách se pak tyto dvě zdánlivě vzdálené oblasti spojí a bude vysvětlena jejich vzájemná interakce, tj. jak se politické aspekty projevovaly v kosmických programech SSSR i USA.
Postupně budou probrány události, které předcházely samotnému závodu, a načrtnuto, s jakými problémy se potýkali konstruktéři na obou stranách, než se jim podařilo sestrojit nosnou raketu, schopnou vynést do kosmu umělou družici. To byl nutný základ, bez kterého by byla kosmonautika pouze teoretickou vědou. První část článku bude zakončena v momentě, kdy obě supervelmoci úspěšně vypustí na oběžnou dráhu Země svou umělou družici.
Ve druhé části bude nejprve probráno, jaké politické dopady mělo vypuštění první sovětské družice na Spojené státy. Dále budou popsány některé klíčové události a jejich politický vliv na protistranu. Kromě první družice to byl zejména první kosmonaut a pak samozřejmě tzv. „boj o Měsíc“, který je nejznámější, nikoli však jedinou kapitolu kosmických závodů. Na konci se čtenáři dozvědí, jak došlo k tomu, že byly kosmické závody, přesněji řečeno jejich nejznámější část, týkající se přistání na Měsíci, ukončena a jak po určitém uvolnění politické situace došlo ke společnému projektu, během kterého na oběžné dráze společně operovaly kosmické lodě obou států.
Vzhledem k omezenému rozsahu článku není samozřejmě možné postihnout dopodrobna celou problematiku kosmonautiky v daném období, ale je zaměřen jen na vybrané klíčové momenty. Proto v něm není uvedena řada sond, družic či kosmických lodí, které neměly významný dopad na politické dění v USA či SSSR. Jsou vybrány jen ty nejdůležitější a u nich je popsáno, zda byly svázány s tehdejšími politickými událostmi a jak jimi byly případně ovlivněny. Také bude zmíněno, zda existoval i opačný efekt – jestli úspěchy, či selhání v oblasti kosmonautiky nějakým způsobem působily na politiku obou velmocí.
K objasnění dané problematiky bude mimo jiné aplikována tzv. teorie her, které se zřejmě nejčastěji využívají v ekonomice. Je ji ale možné použít i v tomto případě, protože i zde máme určitý počet aktérů (hráčů), kteří se pokouší získat stejný statek a pokud uvažují racionálně, vždy volí takovou strategii, aby dosáhli co nejlepšího výsledku za předpokladu nejnižších nákladů. Podle toho se pak rozhodují, zda je pro ně výhodnější spolupracovat, usilovat o získání daného statku samostatně, či zhodnotí své šance na získání statku jako nereálné a vzdají se jej. Pomocí těchto teorií budou modelovány jednotlivé situace, které během kosmických závodů nastaly a probíráno, jakým způsobem mohly oba státy v roli aktérů reagovat. V závěru pak bude provedeno shrnutí získaných poznatků a zformulován jejich konečný výsledek.
