Podmínky pro sledování silnějších meteorických rojů nejsou v roce 2019 příliš příznivé. Jeden z mála silnějších rojů, který vychází velmi dobře, jsou Quadrantidy. Ty vrcholí v ranních hodinách 4. ledna a Měsíc je dva dny před novem. Další roje jsou na tom už hůře. Maximum Lyrid vychází sice pěkně na jednu hodinu po půlnoci (všechny uváděné časové údaje jsou v SEČ) o noci 22./23. dubna, ale pozorování bude silně rušit Měsíc pár dní po úplňku. Budou tak dobře pozorovatelné jen zhruba dvě hodiny zvečera. Při maximu éta Aquarid sice Měsíc rušit nebude, zato maximum vychází do poledních hodin. Navíc radiant tohoto roje vychází nad obzor až v ranních hodinách, takže se dá pozorovat jen krátkou dobu před svítáním. U Perseid bude prakticky vše špatně – maximum nastane ve dne a Měsíc je téměř v úplňku. V případě Orionid i Leonid se bude Měsíc pohybovat kolem poslední čtvrti a bude přesvětlovat slabší meteory hlavně v druhé polovině noci. Geminidy budu nejvíce aktivní těsně po úplňku a maximum nastává zhruba hodinu po poledni. Alespoň Ursidy vychází dobře. Maximum nastane kolem třetí hodiny ranní a Měsíc bude jen pár dní před novem.
Pokud vyjdou předpovědi, bude možné v roce 2019 pozorovat dvě neobvyklá zvýšení meteorické aktivity. První se očekává 4. ledna kolem půl sedmé večer, kdy by měla být poněkud silnější frekvence Quadratid. Zenitová hodinová frekvence by mohla dosáhnout 10 převážně slabších meteorů za hodinu. Druhá předpověď se týká roje alfa Monocertid. Jeho běžná frekvence je velmi slabá, ale jednou za čas překvapí krátkou, zato velmi intenzivní sprškou, kdy je možné spatřit až 15 meteorů za minutu. Letos se neočekává tak výrazná a také její pravděpodobnost je poměrně malá, ale přesto se vyplatí roj pozorovat. Největší šance na spatření zvýšené aktivity je 22. listopadu zhruba mezi čtvrtou až šestou hodinou ranní.
Podle Hvězdářské ročenky bychom se měli v roce 2019 dočkat celkem desíti nočních rojů, které budou mít frekvenci v maximu deset a více meteorů za hodinu, nebo z nějakého jiného důvodu stojí za to pozorovat. V následující tabulce jsou základní údaje o těchto vybraných rojích.
| Název roje | Začátek | Maximum | Konec | Šířka | Frekvence | P. index | Rychlost | Měsíc |
| Quadrantidy | 28.12. | 3.1. (3 h) | 12.1. | 0,3 | 110 | 2,1 | rychlé | 26 |
| Lyridy | 14.4. | 23.4. (1 h) | 30.4. | 0,7 | 18 | 2,1 | rychlé | 18 |
| éta Aquaridy | 19.4. | 6.5. | 28.5. | 5 | 50 | 2,4 | velmi rychlé | 1 |
| jižní delta Aquaridy | 12.7. | 30.7. | 23.8. | 5 | 25 | 3,2 | střední | 26 |
| Perseidy | 17.7. | 13.8. (9 h) | 24.8. | 2 | 110 | 2,2 | velmi rychlé | 12 |
| Orionidy | 2.10. | 21.10. | 7.11. | 3 | 18 | 2,5 | velmi rychlé | 22 |
| Leonidy | 6.11. | 18.11. (6 h) | 30.11. | 2 | 15 | 2,5 | velmi rychlé | 20 |
| alfa Monocertidy | 15.11. | 21.11. | 25.11 | var | 2,4 | velmi rychlé | 23 | |
| Geminidy | 4.12. | 14.12. (13 h) | 17.12. | 1 | 120 | 2,6 | střední | 16 |
| Ursidy | 17.12. | 23.12. (3 h) | 26.12. | 0,5 | 10 | 3,0 | střední | 25 |
| Quadrantidy | – | maximum slabých meteorů nastává výrazně dříve než u jasných, rozdíl může být až 14 hodin. Jedná se o jeden ze tří nejsilnějších rojů roku, jeho maximální frekvence kolísá mezi 60 až 200 meteory za hodinu. |
| Lyridy | – | běžná frekvence je asi 10-18 meteorů za hodinu, ale v některých letech byla nepravidelně pozorována ostrá maxima s vysokými frekvencemi – krátkodobě až 600 meteorů za hodinu. Je to způsobeno tím, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn. Čas maxima se může lišit až o 5 hodin od udané hodnoty. Doba, po kterou má roj větší frekvenci, než 1/2 maximální, se pohybuje mezi 15 a 60 hodinami. |
| éta Aquaridy | – | roj má vláknitou strukturu, která vytváří vedlejší maxima. Také se vyznačuje dvanáctiletou periodicitou, zřejmě způsobenou vlivem Jupitera. Zvýšenou frekvencí (65-85 meteorů za hodinu) se projevil v letech 2008 a 2009, podobně aktivní by snad mohl být v letech 2020 a 2021. |
| jižní delta Aquaridy | – | maximum slabých meteorů nastává později, než u jasných, někdy až o několik dní. |
| Perseidy | – | na začátku aktivity (koncem července) a v centru roje převládají jasnější meteory. Koncem 20. století bylo možné sledovat vznikající oblak, projevující se od roku 1988. V letech 1991 až 1997 způsobil menší meteorické deště převážně velmi jasných meteorů s frekvencemi až 250-350 meteorů za hodinu. |
| Orionidy | – | roj má vláknitou strukturu, která se projevuje vedlejšími maximy. Například v roce 1993 mělo jedno takové vlákno frekvenci až 35 meteorů za hodinu, v letech 2005-2008 dokonce více než 50 meteorů za hodinu. Zvýšená frekvence trvala několik dní a projevila se převážně jasnými meteory. Další obdobná sprška se očekává až v roce 2040. |
| Leonidy | – | roj produkuje meteorické deště, naposledy v letech 1966, 1999, 2001 a 2002. Velmi silný byl také v roce 1998, kdy měl 350 většinou jasných meteorů v hodině. Žádné výraznější maximum se letos neočekává, éra bohatých návratů by měla nastat až ve třicátých letech. |
| alfa Monocertidy | – | roj se vyznačuje občasnými sprškami, které trvají méně než 25 minut a frekvence v nich dosahuje až 15 meteorů za minutu. Byly pozorovány v letech 1925, 1935, 1985 a 1995. Je naděje, že i letos bude mít roj zvýšenou frekvenci. |
| Geminidy | – | od 19. století, kdy byl poprvé zaznamenán, měly jeho frekvence stoupající tendenci. Současných hodnot dosáhl počátkem 90. let 20. století a nyní se jedná o jeden z hlavních rojů roku. Vždy po dosažení maxima prudce klesne počet jasných meteorů. Podle některých studií prostorové struktury roje by měl v těchto letech začít slábnout a do konce století téměř zmizet, ale současná vizuální pozorování nasvědčují spíše opaku. |
| Ursidy | – | u tohoto roje se objevují spršky o frekvenci přes 100 meteorů za hodinu v době, kdy je mateřská kometa v odsluní (například 1945, 1986 a 2000). Frekvenci kolem 30 meteorů v hodině měl také v letech 1988 a 1994. |
Vysvětlivky:
| Začátek | – | začátek činnosti roje |
| Maximum | – | den, případně hodina maxima (SEČ) |
| Konec | – | konec činnosti roje |
| Šířka | – | doba ve dnech, po kterou má roj větší frekvenci než 1/2 maximální |
| Frekvence |
– | očekávaná zenitová hodinová frekvence roje v maximu |
| P. index | – | populační index. Udává, kolikrát se zvětší počet meteorů při zvýšení MHV o jednu magnitudu |
| Rychlost | – | rychlost meteorů |
| Měsíc | – | stáří Měsíce v době maxima, počítané od novu (0 = nov, 7 = první čtvrť, 14 = úplněk, 21 = poslední čtvrť) |
Také si můžete prohlédnout kalendář rojů, který zveřejňuje Mezinárodní meteorářská organizace (International Meteor Organization – IMO).
