Rok 2019 vyšel z hlediska pozorování Perseid velmi špatně. Úplněk připadl na 15. srpna, pouhé dva dny po maximu tohoto roje. Expedice byla kvůli tomu posunuta na termín 22. července až 4. srpna, což je zcela mimo období zvýšené aktivity Perseid. Z toho vyplývá, že počty zaznamenaných meteorů nemohly být příliš vysoké.
Že se nebudou opakovat tak vynikající podmínky, jako v roce 2018, bylo jasné hned ze začátku. Největší neznámou zůstávalo, jak se zachová počasí a kolik hodin nám dopřeje sledovat hvězdnou oblohu. Nakonec se meteory pozorovaly osm nocí, což je stejný výsledek jako loni. Potíž byla v tom, že málokdy se dalo nebe sledovat celou noc a ani podmínky v době pozorování většinou nebyly úplně ideální. Obloha byla světlejší než obvykle, takže hodnoty MHV u většiny pozorovatelů byly nižší, než v minulých letech. Zejména během prvních pozorovacích nocí se muselo končit dříve, protože se v pozdějších nočních hodinách vyhoupl nad obzor Měsíc a začal silně přesvětlovat oblohu. Naštěstí časy jeho východů se postupně posouvaly směrem k ránu a každou další noc rušil méně a méně. První tři pozorovací noci byly zcela bez oblačnosti, během dalších se už na obloze proháněly mraky.
Celkově se povedlo pořídit 1 090 zápisů o meteorech. Když to srovnáme s rokem 2018, tak je to přibližně 4,7x méně (cca 21 %). Jak ale jasně vyplývá z předchozího textu, hlavní vina spadá na nízkou aktivitu Perseid v době konání Expedice 2019.
S výjimkou poslední noci pozorovatelé rozlišovali čtyři roje. Byly to Perseidy (PER), jižní delta Aquaridy (SDA), antihelionový zdroj (ANT) a alfa Capricornidy (CAP). Poslední noc se přidaly ještě kappa Cygnidy (KCG). Jestliže pozorovaný meteor nenáležel k žádnému zmíněnému roji, byl označen jako sporadický (SPO). Určování rojové příslušnosti komplikoval fakt, že tři radianty (SDA, ANT a CAP) ležely poměrně blízko sebe nízko nad jižním až jihovýchodním obzorem. Zvláště u meteorů, spatřených dále od této oblasti, bylo problematické určit, kterému roji náleží. V činnosti byl ještě roj Pisciny Austrinidy (PAU) s radiantem v Jižní rybě. Ten se však nehlásil, protože se jeho radiant nacházel část noci pod obzorem a později vystoupal jen velmi nízko. Navíc je velmi slabý a případné ojedinělé meteory od něj by se špatně rozlišovaly od ostatních rojů s radianty poblíž, zejména od jižních delta Aquarid. Výsledky to mohlo ovlivnit jen zanedbatelně.
Rozložení jasných nocí bylo během Expedice 2019 podobné jako předchozí rok. Velmi úspěšný byl první týden, kdy se ze sedmi možných pozorovalo celých pět nocí. Druhý byl pak trochu slabší, ale přesto se podařilo sledovat meteory ještě další tři noci. Celkovým počtem osmi pozorovacích nocí se tato Expedice řadí mezi mimořádně úspěšné. Stejný počet pozorovacích nocí byl sice i loni, ale pokud půjdeme hlouběji do minulosti, podobnou hodnotu najdeme až v roce 1995.
Hvězdy se ukázaly již během první noci Expedice 2019, ale spolu s nimi se po obloze proháněla také oblačnost. Vzhledem k tomu, že podmínky byly značně proměnlivé, k pozorování meteorů nedošlo.
Lepší to bylo o následující noci (23./24. července), kdy se už na hřiště vydala šestičlenná skupinka meteorářů. Pět z nich zalehlo do spacáků a pustilo se do pozorování, šestý jim zapisoval. Podmínky byly dobré, oblačnost se vůbec neobjevila, jen obloha byla světlejší a po půlnoci začal na východě rušit svit Měsíce. Kvůli tomu bylo pozorování ukončeno ve čtvrt na dvě letního času (SELČ).
Během noci celá skupina dohromady pozorovala 9 hodin a 51 minut a nahlásila celkem 61 meteorů. Nejvíce jich bylo sporadických (45), na druhém místě skončily alfa Capricornidy (8), pak Perseidy (5) a antihelionový zdroj (3). Jižní delta Aquarida nebyla zaznamenána ani jedna.
V následujících tabulkách naleznete souhrnná data za jednotlivé noci. Jsou v nich zahrnuta všechna pozorování, i ta, která byla později kvůli různým nedostatkům z dalšího zpracování vyřazena. Pokud vás zajímají podrobné výsledky s rozlišením pozorovatelů, rojovými příslušnostmi a frekvencemi, najdete je na samostatné stránce.
| Uváděné zkratky rojů: | PER = Perseidy SDA = jižní delta Aquaridy ANT = antihelionový zdroj CAP = alfa Capricornidy KCG = kappa Cygnidy SPO = sporadické meteory |
| Skupiny | Pozorovatelé | Zapisovatelé | PER | SDA | ANT | CAP | SPO | Celkem | |||||
| 1 | 5 | 1 | 5 | 8,2 % | 0 | 0,0 % | 3 | 4,9 % | 8 | 13,1 % | 45 | 73,8 % | 61 |
Hned následující noc (24./25. července) byla také jasná a do pozorování se zapojilo o jednoho astronoma více. Celkem tedy šest osob pozorovalo a sedmá usedla k zapisovatelskému stolku. Tentokrát se poněkud lišila metodika pozorování. Postaral se o to Lukáš Winkler, který se snažil přijít na to, proč jsou velké rozdíly mezi pozorovateli. Reagoval tak na přednášku a článek Václava Kalaše, který porovnával data z loňské Expedice a narazil při tom na některé nežádoucí faktory. Během sledování meteorů se častěji určovaly pozorovací podmínky, k zjištění MHV se používalo více obrazců, zjišťovala se velikost zorného pole a podrobněji se určovala rojová příslušnost. V tuto chvíli jsou již data zaslána do Mezinárodní meteorářské databáze (IMO), ale ještě nejsou známy výsledky porovnání pozorovatelů. Během noci se nevyskytovaly žádné mraky, jen nebe bylo opět trochu světlejší a končilo se v půl druhé SELČ. Pak následovala půlnoční svačinka a vzhledem k tomu, že mezitím vyšel Měsíc, po ní už se nepokračovalo.
Celková doba pozorování byla tentokrát 13 hodin a 51 minut a za tu dobu pořídil zapisovatel do protokolů 191 záznamů o meteorech. Nejvíce byly zastoupeny sporadické meteory (98), po nich následovaly Perseidy (48), antihelionový zdroj (22), alfa Capricornidy (14) a nejméně bylo jižních delta Aquarid (9).
| Skupiny | Pozorovatelé | Zapisovatelé | PER | SDA | ANT | CAP | SPO | Celkem | |||||
| 1 | 6 | 1 | 48 | 25,1 % | 9 | 4,7 % | 22 | 11,5 % | 14 | 7,3 % | 98 | 51,3 % | 191 |
Pozorovalo se i během další noci – 25./26. července. Počet meteorářů opět stoupnul, takže celkem jich bylo osm. Složení bylo klasické, jeden zapisoval a zbylých sedm pozorovalo. Podmínky byly dobé a ani tentokrát nekomplikovala sledování oblohy žádná oblačnost. Končilo se minutu po půl druhé SELČ, následovala půlnoční svačinka a po ní se už nepozorovalo, protože začal svým svitem rušit Měsíc.
Tuto noc sledovalo oblohu sedm pozorovatelů celkovou dobu 11 hodin a 38 minut a v protokolech se objevilo 171 záznamů o meteorech. Nejvíce bylo spatřeno sporadických meteorů (97), na druhém místě byly alfa Capricornidy (29), dále Perseidy (23), antihelionový zdroj (17) a poslední skončily jižní delta Aquaridy (5).
| Skupiny | Pozorovatelé | Zapisovatelé | PER | SDA | ANT | CAP | SPO | Celkem | |||||
| 1 | 7 | 1 | 23 | 13,5 % | 5 | 2,9 % | 17 | 9,9 % | 29 | 17,0 % | 97 | 56,7 % | 171 |
Noc z pátku na sobotu (26./27. července) byla už čtvrtá pozorovací v řadě, takže bylo jasné, že astronomové byli docela unaveni. Tentokrát do spacáků zalehlo pět pozorovatelů, kterým zaznamenával údaje jeden zapisovatel. Noc byla z hlediska pozorovacích podmínek poněkud komplikovaná. Jen pár minut po začátku pozorování se přihnaly mraky a zakryly část oblohy. Procento zataženého nebe se navíc docela měnilo. Naštěstí po zhruba půlhodině oblačnost zase zmizela a zbytek noci už byl zcela jasný. Přesto je získaný výsledek z této noci velmi slabý. Jeden pozorovatel usnul, druhý skončil s příchodem oblačnosti a pak už nepokračoval a třetí zřejmě trochu klimbal, protože za celý interval nahlásil jen dva meteory. Použitelná data byla jen od zbývajících dvou. Opět se pozorování ukončilo půlnoční svačinkou, konkrétně v 01:35 letního času.
Nasčítaný pozorovací čas za tuto noc byl 3 hodiny a 23 minut, záznamů o meteorech bylo pořízeno jen 34. Opět bylo nejvíce sporadických (15), o druhé místo se podělily jižní delta Aquaridy a antihelionový zdroj (oba 7), další byly alfa Capricornidy (3) a na úplném konci skončily Perseidy (2).
| Skupiny | Pozorovatelé | Zapisovatelé | PER | SDA | ANT | CAP | SPO | Celkem | |||||
| 1 | 5 | 1 | 2 | 5,9 % | 7 | 20,6 % | 7 | 20,6 % | 3 | 8,8 % | 15 | 44,1 % | 34 |
Následující noc byla zatažená a místo sledování noční oblohy se astronomové sešli u táboráku. Další noc (28./29. července) se vyvinula docela nečekaně. Zvečera bylo zataženo a vše nasvědčovalo tomu, že žádné pozorování nebude. Později se však mraky začaly rozpadat a kolem půlnoci se téměř kompletně vyjasnilo. V té době však už byla část pozorovatelů uložena ke spánku a vzhledem k pozdní hodině a nejistému výhledu nemělo cenu je budit a hnát na hřiště. Nakonec se meteorům začala věnovat jen dvojice astronomů. Jeden pozoroval a druhý mu zapisoval. Později se chtěl připojit ještě jeden pozorovatel, ale než se tak stalo, podmínky se zase zhoršily. Na začátku pozorování bylo totiž zorné pole zcela bez oblačnosti, ale později se do něj začala nasouvat. Přesně po hodině, v 01:35 SELČ, tak pozorování opět skončilo. Kvůli minimalistické sestavě a krátkému času se není čemu divit, že tuto noc se získalo nejméně dat za celou Expedici 2019.
Pozorovací interval byl přesně 60 minut a za tu dobu bylo spatřeno 13 meteorů. Z toho 6, tedy téměř polovina, jich bylo sporadických, 4 byly Perseidy, 2 jižní delta Aquaridy, 1 náležel antihelionovému zdroji a alfa Capricornida nebyla spatřena ani jedna.
| Skupiny | Pozorovatelé | Zapisovatelé | PER | SDA | ANT | CAP | SPO | Celkem | |||||
| 1 | 1 | 1 | 4 | 30,8 % | 2 | 15,4 % | 1 | 7,7 % | 0 | 0,0 % | 6 | 46,2 % | 13 |
Následující dvě noci sledování meteorů neumožnily a pro zajímavost – byla to během Expedice 2019 nejdelší pauza mezi dvěma pozorováními. Další, již šestá pozorovací noc, nastala přesně v polovině letních prázdnin – 31. července/1. srpna. Meteorářskou skupinu tvořil jeden zapisovatel a pět pozorovatelů. Počasí bylo dobré, žádná oblačnost ve výhledu nepřekážela, takže se bez problémů pozorovalo do půl druhé, kdy byla vyhlášena půlnoční svačinka. Poprvé za tuto Expedici se začalo pozorovat i po svačině. Bohužel jen velmi krátce. Zhruba po dvaceti minutách se nebe zatáhlo a ve 2:45 SELČ muselo sledování meteorů definitivně skončit. Tento poslední interval byl příliš krátký, a proto nemohl být zpracován.
Celková doba pozorování byla tentokrát 9 hodin a 28 minut a v protokolech se objevilo 118 záznamů o meteorech. Téměř přesně polovina z nich (58) bylo sporadických, následovaly Perseidy (33), po nich jižní delta Aquaridy (13), meteory antihelionového zdroje (10) a poslední příčku zabraly alfa Capricornidy (4).
| Skupiny | Pozorovatelé | Zapisovatelé | PER | SDA | ANT | CAP | SPO | Celkem | |||||
| 1 | 5 | 1 | 33 | 28,0 % | 13 | 11,0 % | 10 | 8,5 % | 4 | 3,4 % | 58 | 49,2 % | 118 |
Další noc (1./2. srpna) byla také jasná, takže se samozřejmě opět pozorovalo. Meteorářská skupina posílila o jednoho člena, takže čítala celkem šest pozorovatelů a jednoho zapisovatele. Počasí nebylo příznivé, po obloze přecházela oblačnost a často dosahovala dvaceti i více procent. Její množství v zorném poli se neustále měnilo, takže pozorování bylo docela obtížné a často se musely hlásit korekce. Skončilo se těsně před čtvrt na dvě SELČ a po půlnoční svačince se již nepokračovalo, protože oblačnost byla ještě větší.
Napozorovalo se celkem 12 hodin a 5 minut, zapisovatel popsal v protokolech 168 řádků údaji o spatřených meteorech. Tentokrát přesnou polovinu (84) tvořily sporadické meteory, na druhém místě skončily Perseidy (53), třetí příčku obsadil antihelionový zdroj (13), předposlední byly alfa Capricornidy (11) a poslední skončily jižní delta Aquaridy (7).
| Skupiny | Pozorovatelé | Zapisovatelé | PER | SDA | ANT | CAP | SPO | Celkem | |||||
| 1 | 6 | 1 | 53 | 35,1 % | 7 | 4,2 % | 13 | 7,7 % | 11 | 6,5 % | 84 | 50,0 % | 168 |
Po této noci následovala jedna zatažená a po ní už poslední noc celé Expedice 2019 (3./4. srpna). Poprvé a zároveň naposledy se zformovaly dvě meteorářské skupiny, jedna měla šest pozorovatelů a jednoho zapisovatele, druhá čítala celkem deset astronomů. Z nich osm jen pozorovalo a zbylí dva si vyzkoušeli jak pozorování, tak i zapisování. Nebe zpočátku vypadalo dobře, ale později se situace značně zkomplikovala. Začaly přecházet mraky a rychle zakryly většinu oblohy. Po nějaké době ustoupily, ale netrvalo dlouho a znovu se vrátily. Při druhém příchodu oblačnosti jedna skupina ukončila činnost (lehce po tři čtvrtě na jednu SELČ), protože za takovýchto podmínek pokračovat nemělo smysl. Druhá skupina pokračovala dále, ale za cenu toho, že podmínky byly velmi proměnlivé a oblačnost střídavě ustupovala a zase se vracela. Aby špatné podmínky nebyly z pozorování patrné, většina pozorovatelů stáčela své zorné pole podle děr v oblačnosti a při jejím hlášení udávala menší hodnoty, než jaké ve skutečnosti byly. Část pozorovatelů ve své činnosti vytrvala až do půl čtvrté SELČ, kdy teprve definitivně skončila.
Obě skupiny napozorovaly dohromady 24 hodin a 19 minut a trojice zapisovatelů pořídila 334 záznamů o meteorech. Poprvé v počtu meteorů zvítězily Perseidy (118), následované sporadickými meteory (107). O třetí místo se podělily jižní delta Aquaridy a antihelionový zdroj (oba 31). Alfa Capricornid bylo 27 a peloton uzavíraly kappa Cygnidy (20), u kterých teprve začínala aktivita, a tuto noc se určovaly poprvé.
Celkově byla tato noc nejbohatší snad na všechny možné faktory. Pozorovalo nejvíce astronomů, nejdelší celkovou dobu, bylo spatřeno nejvíce meteorů a jedna skupina končila v rekordně pozdním (ranním) čase. Data obou skupin byla natypována do počítače, ale po analýze se zjistilo, že pozorovací podmínky byly výrazně proměnlivé a chvílemi tak špatné, že celé pozorování znehodnotily. Proto bylo rozhodnuto, že celá noc bude anulována a data nebudou dále zpracována.
| Skupiny | Pozorovatelé | Zapisovatelé | PER | SDA | ANT | CAP | KCG | SPO | Celkem | ||||||
| 2 | 16 | 3 | 118 | 35,3 % | 31 | 9,3 % | 31 | 9,3 % | 27 | 8,1 % | 20 | 6,0 % | 107 | 32,0 % | 334 |
Stejně jako v minulých letech se ukazuje, že jsou značné rozdíly mezi pozorovateli. Nemá cenu se opět rozepisovat, problémy a možné příčiny jsou rozebrané již v těchto starších článcích:
- Pozorování meteorů na Expedici 2017
- Pozorování meteorů na Expedici 2018
- Porovnání vybraných pozorování meteorů
Z napozorovaných dat bylo vytvořeno několik grafů. Níže je graficky zobrazena celková frekvence jednotlivých pozorovatelů během všech osmi pozorovacích nocí.
Protože pozorovatelé se během jednotlivých nocí měnili a byli mezi nimi jak zkušení meteoráři, tak i úplní nováčci, nelze získat nějaký spolehlivý výsledek. Spíše se jedná o zajímavé porovnání jednotlivých meteorářů. Vzhledem k tomu, že pozorovací podmínky měli obvykle všichni velmi podobné, lze občas značné rozdíly připsat na vrub faktorům, popsaným ve výše uvedených článcích. Uváděná frekvence není přepočítána na standardní podmínky, jedná se o prosté vydělení počtu meteorů napozorovaným časem v hodinách. Postupný vývoj celkové frekvence jednotlivých pozorovatelů podle nocí naleznete v dalším grafu. Pro větší přehlednost jsou v něm zahrnuti jen pozorovatelé, kteří sledovali meteory více než jednu noc.
Následujících devět grafů ukazuje procentuální zastoupení sledovaných rojů a sporadických meteorů během jednotlivých pozorovacích nocí a souhrn za všechny noci dohromady. Je nutné upozornit, že se jedná vždy o celkové výsledky za danou noc, ve kterých jsou zahrnuti všichni pozorovatelé, což způsobuje, že grafy jsou zatíženy řadou chyb. Každý pozorovatel byl jinak zkušený a pozorný, mohl pozorovat rozdílnou dobu, sledovat poněkud jinou část oblohy a měl jinak citlivé oči. Samozřejmě je také nutné vzít v potaz, že určité (a zřejmě nemalé) množství meteorů má špatně určenou rojovou příslušnost.
Jak již bylo uvedeno na začátku článku, kvůli úplňku proběhla Expedice 2019 v termínu 22. července až 4. srpna, tudíž zhruba dva týdny před maximem Perseid. Je tedy jasné, že počty meteorů v tomto období byly poměrně nízké a také proto se tomuto pozorovacímu programu věnovala jen menší skupina účastníků. Pozorovatelé se navíc každou noc částečně měnili, takže výsledky nejsou dostatečně homogenní. Těžko je proto možné z napozorovaných dat vyvozovat nějaké závěry. Přesto se pokusíme alespoň orientačně shrnout některá fakta.
U Perseid frekvence bez přepočtu na standardní podmínky kolísala mezi 0,5 a 4,9 meteory za hodinu (M/h). Nejnižší byla první pozorovací noc – 23./24. července, naopak maxima dosáhla během poslední – 3./4. srpna. Je tedy poznat, že jejich aktivita postupně narůstala. Mezi některými nocemi se však objevují nečekané „skoky“. Nejvýraznější se vyskytuje po noci 24./25. července, kdy byla frekvence 3,5 M/h. Ta následující noc klesla na 2,0 M/h a další dokonce na 0,6 M/h. V dalších nocích se frekvence opět zvýšila a do konce Expedice neklesla pod 3,5 M/h. Největší aktivita roje měla nastat až 13. srpna.
Jižní delta Aquaridy měly největší frekvenci 26./27. července (2,1 M/h), ačkoli podle předpovědi měly vrcholit až 30. července. Zajímavé je, že úplně první pozorovací noc – 23./24. července – nebyl zaznamenán žádný meteor tohoto roje. Rozdíly ve frekvencích během jednotlivých nocí jsou ale tak malé, že jsou hluboko pod statistickou chybou a to samé platí i pro ostatní slabé roje.
Frekvence antihelionového zdroje měla být víceméně konstantní, podle napozorovaných dat byla nejvyšší během noci 26./27. července (2,1 M/h). Nejméně meteorů tohoto roje bylo zaznamenáno o noci 23./24. července, kdy frekvence vychází jen na 0,3 M/h.
Aktivita Alfa Capricornid se většinou pohybovala kolem 1 M/h. Nebyly zaznamenány o noci 28./29. července, ale to bylo dáno tím, že pozoroval jen jediný astronom a jeho interval byl pouhou hodinu. Naopak zvýšená frekvence (2,5 M/h) byla zaznamenána v noci 25./26. července. Podle předpovědí měly vrcholit 30. července.
Kappa Cygnidy začaly být aktivní až 3. srpna a proto byly hlášeny jen jednu noc (3./4. srpna). V té době byla jejich frekvence 0,8 M/h. Maximum bylo předpovězeno až na 18. srpna.
Sporadické meteory měly mít po celou dobu Expedice přibližně stejné frekvence, ale podle pozorování se jejich aktivita měnila mezi 4,4 M/h a 8,3 M/h. Nejnižší hodnota byla zaznamenána o nocích 26./27. července a 3./4. srpna, naopak nejvyšší v noci 25./26. července.
Změny frekvence jednotlivých rojů během pozorovacích nocí naleznete v dalším grafu. Opět je nutné zdůraznit, že v datech nejsou zohledněny korekční faktory (oblačnost, MHV) a jedná se o celkovou frekvenci všech pozorovatelů, kteří danou noc sledovali meteory.
Celkem se do programu sledování meteorů na Expedici 2019 zapojilo 22 účastníků. Z toho 17 pouze pozorovalo, zbývajících 5 si kromě pozorování vyzkoušelo i zapisování. Dohromady proběhlo 51 pozorování, při kterých bylo za čistý čas 85 hodin a 35 minut pořízeno 1 090 záznamů o meteorech. Z tohoto počtu bylo nejvíce sporadických meteorů, konkrétně 510 (46,8 %). Druhé místo obsadily Perseidy, kterých bylo 286 (26,2 %) a na třetí příčce skončily meteory antihelionového zdroje se 104 meteory (9,5 %). O zbytek se pak podělily zbývající tři roje: alfa Capricornidy – 96 meteorů (8,8 %), jižní delta Aquaridy – 74 meteorů (6,8 %) a kappa Cygnidy – 20 meteorů (1,8 %). Nejjasnější zaznamenaný meteor měl -2 mag, nejslabší pak 5 mag.
Nejaktivnějším pozorovatelem byl Václav Kalaš, který pozoroval 769 minut, tj. 12 hodin a 49 minut. Na dalších dvou místech v napozorovaném čase byli Roman Čečil (524 minut) a Martin Tran (363 minut). V počtu meteorů byl nejlepší Václav Kalaš, který jich zaznamenal 188, následoval Martin Tran (127) a Ondřej Trnka (123). Nejvíce nocí, konkrétně sedm, sledoval meteory Václav Kalaš. O dvě méně, tedy pět napozorovaných nocí, mají Roman Čečil a Vojtěch Suchánek. Třetí příčku se třemi nocemi obsadili Martin Tran, Ondřej Trnka, Hana Rottenbornová, Jiří Příbek a Dita Větrovcová.
Ze zpracování bylo vyřazeno celkem 28 pozorování a to buď úplně (25), nebo částečně (3). Důvody byly různé – nízká MHV nebo její značné kolísání, krátké intervaly, nekvalitní data, příliš málo meteorů a někdy dokonce usnutí pozorovatele. V několika případech se ukázalo, že pozorovatel špatně určoval rojovou příslušnost a velkou část meteorů hlásil jako sporadické. Poslední pozorovací noc musela být kompletně anulována. Způsobily to pozorovací podmínky, které byly tak proměnlivé, že celé pozorování znehodnotily. Celkem bylo vyřazeno pozorování o délce 2 175 minut čistého času čítající 463 meteorů. Kompletní přehled pozorování naleznete v excelové tabulce.
