Pozorovací podmínky na maxima silnějších rojů vychází v roce 2020 poměrně příznivě. Quadrantidy vrcholí v ranních hodinách a Měsíc je v té době těsně po první čtvrti. Za podobné měsíční fáze bude možné pozorovat také Orionidy a Ursidy. Ještě lepší podmínky budou mít Lyridy, Leonidy a Geminidy, protože v době jejich maxima bude Měsíc v blízkosti novu. Při maximu Perseid bude Měsíc po poslední čtvrti a nad obzorem se objeví po půlnoci letního času (SELČ). Drakonidy budou vrcholit s Měsícem ve fázi před poslední čtvrtí. Špatně na tom budou éta Aquaridy, jejichž maximum nastává den před úplňkem.
Předpovědi ukazují, že v ideálním případě by mohly být pozorovány z našeho území tři spršky. Šance na jejich spatření je však velmi malá, časy jsou jen orientační a počty meteorů se nedají předem spolehlivě odhadnout.
První by mohla nastat 14. května kolem půlnoci SELČ. Případné meteory budou pomalé a nemá jich být mnoho. Radiant má ležet v souhvězdí Herkula, asi dva stupně východně od hvězdy tau. Mateřským tělesem by byla planetka typu Apollo s označením 461852 (2006 GY2).
Druhá slabá sprška je předpovězena na první minuty dne 21. října (SELČ). Mohla by ji způsobit planetka 2015 TB145, která také patří mezi blízkozemní objekty typu Apollo. Jedná se zřejmě o vyhaslou kometu. Meteory by měly střední rychlost a zdánlivě by vylétaly asi pět stupňů západně od hvězdy ný v souhvězdí Eridanus.
Poslední předpovězenou spršku bychom teoreticky mohli pozorovat 4. prosince krátce před východem Slunce, kolem sedmé hodiny ranní (SEČ). Jejím původcem by byla planetka 2001 XQ a případné meteory se očekávají velmi pomalé. Radiant by ležel v souhvězdí Cephea, v blízkosti jeho hranic s Labutí a Drakem. Nejbližší jasná hvězda v této oblasti je Alderamin (alfa Cep).
Podle Hvězdářské ročenky bychom se měli v roce 2020 dočkat celkem desíti nočních rojů, které budou mít frekvenci v maximu deset a více meteorů za hodinu, nebo z nějakého jiného důvodu stojí za to pozorovat. V následující tabulce jsou základní údaje o těchto vybraných rojích.
| Název roje | Začátek | Maximum | Konec | Šířka | Frekvence | P.index | Rychlost | Měsíc |
| Quadrantidy | 28.12. | 4.1. (9 h) | 12.1. | 0,3 | 110 | 2,1 | rychlé | 8 |
| Lyridy | 14.4. | 22.4. (7 h) | 30.4. | 0,7 | 18 | 2,1 | rychlé | 27 |
| éta Aquaridy |
19.4. | 6.5. | 28.5. | 5 | 50 | 2,4 | velmi rychlé | 13 |
| jižní delta Aquaridy |
12.7. | 30.7. | 23.8. | 5 | 25 | 3,2 | střední | 10 |
| Perseidy | 17.7. | 12.8. (14 h) | 24.8. | 2 | 100 | 2,2 | velmi rychlé | 22 |
| Drakonidy | 6.10. | 8.10. (13 h) | 10.10. | 0,1 | 10+ | 2,6 | pomalé | 19 |
| Orionidy | 2.10. | 22.10. | 7.11. | 3 | 20 | 2,5 | velmi rychlé | 6 |
| Leonidy | 6.11. | 17.11. (12 h) | 30.11. | 2 | 15 | 2,5 | velmi rychlé | 2 |
| Geminidy | 4.12. | 14.12. (0 h) | 17.12. | 1 | 150 | 2,6 | střední | 0 |
| Ursidy | 17.12. | 23.12. (8 h) | 26.12. | 0,5 | 10 | 3,0 | střední | 8 |
| Quadrantidy | – | maximum slabých meteorů nastává výrazně dříve než u jasných, rozdíl může být až 14 hodin. Jedná se o jeden ze tří nejsilnějších rojů roku, jeho maximální frekvence kolísá mezi 60 až 200 meteory za hodinu. |
| Lyridy | – | běžná frekvence je asi 10-18 meteorů za hodinu, ale v některých letech byla nepravidelně pozorována ostrá maxima s vysokými frekvencemi – krátkodobě až 600 meteorů za hodinu. Je to způsobeno tím, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn. Čas maxima se může lišit až o 5 hodin od udané hodnoty. Doba, po kterou má roj větší frekvenci, než 1/2 maximální, se pohybuje mezi 15 a 60 hodinami. |
| éta Aquaridy | – | roj má vláknitou strukturu, která vytváří vedlejší maxima. Také se vyznačuje dvanáctiletou periodicitou, zřejmě způsobenou vlivem Jupitera. Zvýšenou frekvencí (65-85 meteorů za hodinu) se projevil v letech 2008 a 2009, podobně aktivní by snad mohl být letos a v příštím roce. |
| jižní delta Aquaridy | – | maximum slabých meteorů nastává později než u jasných, někdy až o několik dní. |
| Perseidy | – | na začátku aktivity (koncem července) a v centru roje převládají jasnější meteory. Koncem 20. století bylo možné sledovat vznikající oblak, projevující se od roku 1988. V letech 1991 až 1997 způsobil menší meteorické deště převážně velmi jasných meteorů s frekvencemi až 250-350 meteorů za hodinu. |
| Drakonidy | – | roj se projevil mohutnými meteorickými dešti v letech 1933 a 1946, velmi silný byl také v letech 1926, 1972, 2011 (asi 300 meteorů za hodinu) a 1998 (kolem 200 meteorů za hodinu). V roce 2018 měl frekvenci v maximu 150 meteorů za hodinu. |
| Orionidy | – | roj má vláknitou strukturu, která se projevuje vedlejšími maximy. Například v roce 1993 mělo jedno takové vlákno frekvenci až 35 meteorů za hodinu, v letech 2005-2008 dokonce více než 50 meteorů za hodinu. Zvýšená frekvence trvala několik dní a projevila se převážně jasnými meteory. Další obdobná sprška se očekává až v roce 2040. |
| Leonidy | – | roj produkuje meteorické deště, naposledy v letech 1966, 1999, 2001 a 2002. Velmi silný byl také v roce 1998, kdy měl 350 většinou jasných meteorů v hodině. Žádné výraznější maximum se letos neočekává, éra bohatých návratů by měla nastat až ve třicátých letech. |
| Geminidy | – | od 19. století, kdy byl poprvé zaznamenán, měly jeho frekvence stoupající tendenci. Současných hodnot dosáhl počátkem 90. let 20. století a nyní se jedná o jeden z hlavních rojů roku. Vždy po dosažení maxima prudce klesne počet jasných meteorů. Podle některých studií prostorové struktury roje by měl v těchto letech začít slábnout a do konce století téměř zmizet, ale současná vizuální pozorování nasvědčují spíše opaku. |
| Ursidy | – | u tohoto roje se objevují spršky o frekvenci přes 100 meteorů za hodinu v době, kdy je mateřská kometa v odsluní (například 1945, 1986 a 2000). Frekvenci kolem 30 meteorů v hodině měl také v letech 1988 a 1994. |
Vysvětlivky:
| Začátek | – | začátek činnosti roje |
| Maximum | – | den, případně hodina maxima (SEČ) |
| Konec | – | konec činnosti roje |
| Šířka | – | doba ve dnech, po kterou má roj větší frekvenci než 1/2 maximální |
| Frekvence | – | očekávaná zenitová hodinová frekvence roje v maximu |
| P. index | – | populační index. Udává, kolikrát se zvětší počet meteorů při zvýšení MHV o jednu magnitudu |
| Rychlost | – | rychlost meteorů |
| Měsíc | – | stáří Měsíce v době maxima roje, počítané od novu (0 = nov, 7 = první čtvrť, 14 = úplněk, 21 = poslední čtvrť) |
Také si můžete prohlédnout kalendář rojů, který zveřejňuje Mezinárodní meteorářská organizace (International Meteor Organization – IMO).
