Mnozí z vás si po přečtení nadpisu jistě říkají: „Co to je zase za nesmysl? Pokud by se jednalo o zatmění, pardon, zákryt Slunce, tak bez problémů, ale u Měsíce? U toho přeci vidíme úkaz stejně z celé polokoule Země, kde je právě nad obzorem.“ A právě v tom to je. Ze střední Evropy totiž budeme mít možnost sledovat pouze menší část úkazu a Měsíc nám zapadne pod jihozápadní horizont ještě předtím, než začne jeho úplná fáze.
Poslední podobný úkaz nás totiž trochu zhýčkal. Nádherné zatmění Měsíce jsme si v jeho plném rozsahu užili, aspoň tam, kde bylo jasné počasí, v pátek večer 27. července 2018. Celý průběh trval od soumraku až téměř do půlnoci, a dokonce se jednalo o nejdelší úplné zatmění Měsíce ve 21. století.
Tentokrát to bude bohužel o něčem jiném. V noci z 15. na 16. května 2022 nás sice opět čeká úplné zatmění Měsíce, ale s jeho pozorovatelností se trochu uskromníme. Na to, aby se náš nebeský soused začal nořit do zemského polostínu, si počkáme až do časných ranních hodin. Polostínová fáze začne ve 3:32:07 SELČ. Toho si ale bez super citlivých přístrojů nejme schopni vůbec všimnout. Určité podezření, že se s úplňkovým Měsícem něco divného děje, se projeví nejspíše až někdy kolem čtvrt na pět. Pečlivý pozorovatel si všimne drobné změny osvětlení východního (levého horního) okraje Měsíce. První skutečně nápadná indicie toho, co nás čeká, se ale dostaví ještě o přibližně čtvrthodinu později. Ve 4:27:53 SELČ se Měsíc dotkne v pozičním úhlu 95° plného stínu Země.
Všechno, co jsem popsal výše, je v naprostém pořádku. Problém nastává v okamžiku, kdy se začneme zajímat o to, kde se na obloze uvedené děje odehrají. Polostínové zatmění se bude promítat nad jihozápadní horizont ve výšce mezi 12° a 6°. Sice nic moc, ale jde to. Pohyb Měsíce se samozřejmě nezastaví ani po začátku částečné fáze úkazu. Ten bude rychle klesat stále níž a ve čtvrt na šest letního času, již za pokročilého svítání, se s námi rozloučí nadobro. Úplňkový disk v tu chvíli už bude přibližně ze tří čtvrtin vykousnutý zemským stínem.
Nedočkáme se tedy ani začátku úplné fáze zatmění, natož pak jeho maxima. Průběh úkazu je patrný z připojeného obrázku. Měsíc projde jižní polovinou stínu a kompletně v něm vydrží téměř hodinu a půl. Částečná fáze pak bude trvat až do 6:55:24 SELČ a její celkové trvání, od začátku částečné fáze do jejího konce, bude tři a půl hodiny. Polostínové zatmění pak zabere ještě delší čas (5 hodin a 22 minut). Celý úkaz si tak prohlédnou pouze pozorovatelé nacházející se na východním pobřeží Kanady a Spojených států, celá Střední Amerika, a především pak Amerika Jižní. Dobře na tom budou sice i pozorovatelé na Antarktidě, ale Měsíc budou mít jen nízko nad obzorem a současně nepočítám s tím, že by jich tam bylo nějaké větší množství.
Jak je patrné z připojeného obrázku, pouze začátek zatmění bude možné spatřit z Evropy (čím západněji, tím lépe) a Afriky. Naopak jen závěr, po východu Měsíce až v průběhu úkazu, budou pozorovat zájemci o astronomii ze západu Severní Ameriky a obyvatelé ostrovů v Tichém oceánu.
Takže jaké šance se nám nabízejí? Řekněme si to na rovinu – mizivé. Přesto by byla škoda na zatmění si nepočíhat. Prvním předpokladem je vybrat správné pozorovací stanoviště. Úkaz se bude odehrávat nízko nad jihozápadním obzorem a nejzajímavější, nám dostupná fáze zatmění bude přímo na obzoru. Takže ideální by byl ve správném směru západu Měsíce záporný obzor. Přesný úhel azimutu je 238° (počítáno od severu).
