Hned na úvod bych chtěl zdůraznit, že ani v nejmenším nesdílím názory pana prezidenta ohledně „debilních pisálků“, natož pak, že bych novináře chtěl střílet. Přesto jsem v souvislosti se zákrytem Marsu Měsícem, který nastal 8. prosince 2022, dostal nahrávku na smeč.
Na portálu Seznam novinky se objevil večer, den před úkazem, článek s názvem „Ve čtvrtek ráno nastane zatmění rudé planety Měsícem“, pod nímž je podepsaný Filip Šára. Měl jsem radost z toho, že se pro širší veřejnost propaguje zajímavý astronomický úkaz, navíc zasahující do mých srdečních záležitostí – zákrytů. A pak to přišlo! V článku se psalo:
Podle popularizátora astronomie Petra Horálka z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě dojde ve stejný den zároveň ke vzácnému zakrytí (či z logiky věci zatmění) Marsu měsíčním úplňkem.
Kladem je, že Petr Horálek je v tom, díky té závorce, jasně nevinně. Zato pan redaktor se svou rádoby učenou vsuvkou příliš nestrefil.
Takže, pojďme si osvěžit rozdíl mezi zákrytem a zatměním. Zákryt nastává v okamžiku, kdy se pro pozorovatele dvě nebeská tělesa dostanou natolik blízko k sobě, že bližší z nich částečně nebo plně zakryje to vzdálenější. Platí, že okamžiky průběhu zákrytu se při sledování z různých míst zemského povrchu liší. Zatmění naopak vidí pozorovatelé z jakéhokoliv místa ve stejný okamžik. To je dáno tím, že se jedná o úkaz, při němž se těleso dostává do stínu vrženého jiným objektem.
Jako názorný příklad zákrytu nám může posloužit zákryt hvězdy Měsícem. Před hvězdu se nasune Měsíc a na nějaký čas ji zakryje. Naopak vzorovou ukázkou zatmění je zatmění Měsíce. V tomto případě se Měsíc ponoří do stínu vrženého naší planetou do prostoru směrem od Slunce. Pozorovat ale můžeme také například zatmění měsíců planet jejich mateřskými planetami, známá jsou například zatmění Galileovských měsíců Jupiterem.
Tím, co nám do problematiky zákrytů a zatmění vnáší chaos, a nechci se mýlit, ale přičítal bych tomu i nepřesnost myšlenky pana redaktora, jsou zatmění Slunce. V tomto obecně užívaném označení konkrétního úkazu se skrývá omyl. Slunce totiž ve skutečnosti samozřejmě není zatmíváno, ale zakrýváno. Správně bychom tedy měli mluvit o zákrytu Slunce Měsícem. Obávám se však, že této nepřesnosti se nevyhneme. Těšit nás může, že v tom nejsme sami. V anglické astronomické literatuře se dozvíte o průběhu solar eclipse či eclipse of the Sun. V Rusku uslyšíte солнечное затмение, Němec vám řekne že rád jezdí na Sonnenfinsternis a Francouz se také rád zúčastní expedice za éclipse du Soleil.
Je nutno uznat, že astronomická terminologie je občas nevyzpytatelná. Takže žádná tragédie a můžeme být rádi, že jsme měli neuvěřitelné štěstí, když jsme v Rokycanech na prakticky zcela zatažené obloze, v malých dírkách mezi mraky, viděli vstup i výstup Marsu za Měsícem. Mohu vás ujistit, že když jsme se dívali na zatažené nebe, které se dvakrát, při vstupu i výstupu, jako zázrakem v ten pravý okamžik a na tom správném místě rozestoupilo, bylo nám zcela jedno, zda tomu, na co se díváme, budeme říkat zatmění či zákryt.
