V úterý ráno, 27. prosince 2022, se na několik desítek minut roztrhala oblačnost a bylo po dlouhé době vidět hvězdy. Právě to byla šance zahlédnout v souhvězdí Severní koruny blížící se kometu s ne příliš poetickým pojmenováním C/2022 E3 ZTF. Výsledek mého bleskového snažení, zprostředkovaného přístrojem Vespera, což je perfektní kombinace dalekohledu a fotoaparátu, který jsem postavil pár metrů od našich domovních dveří a jen kousek od pouliční lampy, je na připojeném obrázku.
Kometa byla objevena 2. března 2022 v rámci projektu pojmenovaného Zwicky Transient Facility (po astronomovi Fritzi Zwickym). Jedná se o širokoúhlý astronomický průzkum oblohy pomocí nové kamery připojené k teleskopu Samuela Oschina na Palomar Observatory v Kalifornii (Spojené státy americké), která byla uvedena do provozu v roce 2018.
V čase objevu měla kometa zdánlivou hvězdnou jasnost 17,3 mag a byla vzdálená přibližně 4,3 au (640 milionů km) od Slunce. Objekt byl původně identifikován jako asteroid, ale následná pozorování odhalila, že má velmi zhuštěnou komu, což z něho v očích odborníků udělalo kometu.
Začátkem listopadu 2022 kometa zjasnila na magnitudu 10. Nyní, s končícím rokem, její jasnost průběžně narůstá a zelená koma, společně s nažloutlým prachovým ohonem, ale i slabý iontový ohon, se začínají stávat jednoduchým cílem i pro menší dalekohledy a především pak astrofotografy. Od začátku prosince se současně kometa začala rychleji pohybovat severním směrem, což z ní dělá dostupnější objekt právě pro pozorovatele na naší polokouli. Nyní se promítá do souhvězdí Severní koruny, které je nejlépe viditelné ráno před svítáním nad východním obzorem. S novým rokem se její denní pohyb začne ještě znatelněji zrychlovat a vlasatice bude svižně procházet souhvězdími Pastýře, Draka a Malého medvěda, respektive Žirafy. To už pro střední Evropu bude samozřejmě cirkumpolární a na konci ledna roku 2023 se bude promítat pouhých 10° od Polárky.
Kometa dosáhne svého perihélia, tedy bodu dráhy ležícího nejblíže Slunci a tím pádem i okamžiku maximální aktivity, 12. ledna 2023. Od naší hvězdy bude vzdálená 1,11 au (166 milionů km). Nejtěsněji k Zemi se přiblíží až o tři týdny později, 1. února 2023, a to na vzdálenost 0,28 au (42 milionů km). Právě v intervalu mezi uvedenými daty by současně měla dosahovat maximální jasnosti. Je všeobecně známé, že předpovídat jas komet je velice obtížné a zrádné. V našem případě odborníci předpokládají, že se jasnost C/2022 E3 bude pohybovat kolem hranice pozorovatelnosti neozbrojenýma očima. V případě příznivého vývoje tedy dostaneme příležitost zahlédnout ji za ideálních podmínek i bez dalekohledu. Pokud se optimistická očekávání nenaplní, bude nám muset pomoci při jejím sledování alespoň triedr či malý dalekohled. Teoretický vývoj jasu komety je graficky znázorněn na samostatném obrázku.
Ve dnech 10. až 11. února projde kometa 1,5 stupně od Marsu a 13. až 15. února její dráha protne hvězdokupu Hyady. To už se ale budeme s touto postvánoční vlasaticí opět pomalu loučit a čekání bude skutečně dlouhé. Hrubý odhad orbitální periody činí něco kolem 50 tisíc let. Takže neváhejte, příštího návratu se nedočkáme. Pro snadnější hledání je v připojené tabulce k dispozici podrobná denní efemerida.
A co ta Betlémská hvězda v názvu článku? Vím, že nejpreferovanějším vysvětlením Betlémské hvězdy je mimořádná trojitá konjunkce planet Jupiter a Saturn v souhvězdí Ryb doprovázená ještě navíc opozicí Marsu v průběhu roku -7. Ale podívejte se do kostela na betlém s Jezulátkem, na zářivkové slavnostní osvětlení našich ulic, na novoročenky,…. Všude samá kometa. Takže spojení komety a Vánoc se přímo nabízí a je zde i příležitost popřát si všechno nejlepší, jen samé dobré zprávy a pevné zdraví do nadcházejícího roku 2023.
