Většina silnějších meteorických rojů bude mít v roce 2023 příznivé pozorovací podmínky. Samozřejmě, pokud je nezhatí oblačnost či jiné vrtochy počasí.
Maximum Quadrantid nastane 4. ledna kolem páté hodiny ranní (všechny údaje jsou uváděny v čase, který bude zrovna platný – SEČ nebo SELČ), když Měsíc bude necelé tři dny před úplňkem. V té době už bude velmi nízko nad severozápadním obzorem, takže by neměl téměř rušit. U Lyrid se očekává maximum kolem třetí hodiny noční a Měsíc zapadá ještě před půlnocí. Naopak éta Aquaridy vychází téměř přesně na úplněk, takže jím budou přesvíceny. Ani jižní delta Aquaridy nemají dobré podmínky. Prakticky celou noc bude na obloze Měsíc těsně před úplňkem a zapadne až k ránu. Perseidy vrcholí v době, kde je Měsíc tři dny před novem, takže rušit nebude. Nevýhodou je, že samotné maximum vychází na devátou hodinu ranní, kdy už samozřejmě bude nad obzorem Slunce. Největší aktivita alfa Aurigid vychází do úplňku a budou celou noc rušené měsíčním svitem. Na Orionidy připadá Měsíc v první čtvrti, zapadne kolem půlnoci a druhá část noci již bude bezproblémová. Leonidy by měly mít také dobré podmínky. Maximum vychází do ranních hodin, Měsíc bude před první čtvrtí a zapadne poměrně brzy večer. Ještě lepší podmínky budou mít Geminidy, u nichž se očekává maximum ve večerních hodinách a Měsíc v novu. Poslední silnější roj roku, Ursidy, vychází špatně. Případná pozorování bude celou noc silně rušit Měsíc ve fázi jen pár dní před úplňkem. Navíc je maximum předpovězeno do odpoledních hodin.
V roce 2023 bychom podle předpovědí mohli z území České republiky spatřit tři výraznější meteorické spršky. První z nich se očekává 14. srpna mezi 3. a 5. hodinou ranní. Jedná se o vlečku (proud prachu), která se uvolnila z mateřské komety Perseid, 109P/Swift–Tuttle, již roku 68 před naším letopočtem. Kvůli velkému stáří bude zřejmě málo výrazná, ale stejně by stálo za to ji pozorovat. Předpovědět její aktivitu přesněji je ale prakticky nemožné. Měsíc téměř v novu rušit nebude, ale nejsilnější aktivita bohužel připadá na období, kdy už bude podmínky zhoršovat vycházející Slunce.
Další dvě spršky připadnou na poslední měsíc roku. V sobotu 2. prosince kolem 20. hodiny večer by mohla být vidět sprška pomalých meteorů roje Andromedid, jejichž mateřským tělesem je kometa 3D/Biela. Radiant má souřadnice RA 29°, DEC +47°, nachází se v blízkosti hranic Andromedy a Persea, nedaleko od hvězdy gama Andromedy (Almach) a jeho výška nad obzorem bude více než 75°. Očekávaný proud se z komety uvolnil roku 1649. Měsíc je tři dny před poslední čtvrtí a vyjde před 21. hodinou.
Poslední sprška je předpovězena na 12. prosince asi 20 minut po poledni. Měla by ji způsobit kometa 46P/Wirtanen, přesněji její poměrně mladá vlečka z roku 1974. Bude to poprvé, co Země protne dráhu této komety, a proto nevíme, jak je vydatná. Případné meteory budou velmi pomalé a nejzajímavější je, že se očekávají dva radianty. Aktivnější by měl být na souřadnicích RA 8°, DEC -38°, což je v jižní části Sochaře, poblíž jeho hranic s Fénixem. Ten bohužel bude u nás v době maxima hluboko pod obzorem. Postupně bude pomalu stoupat, ale ani v následujících hodinách prakticky nevystoupí na obzor. Zajímavější je druhý radiant, který leží mezi hvězdami alfa Pegase (Markab) a gama Ryb a má souřadnice RA 346°, DEC +7°. Ten bude v době předpovězeného maxima asi 10° nad obzorem. Nejvyšší aktivita vychází do denní doby, takže šance spatřit nějaké meteory je minimální.
Podle Hvězdářské ročenky bychom se měli v roce 2023 dočkat celkem deseti nočních rojů, které budou mít frekvenci v maximu deset a více meteorů za hodinu, nebo z nějakého jiného důvodu stojí za to pozorovat. V následující tabulce jsou základní údaje o těchto vybraných rojích.
| Název roje | Začátek | Maximum | Konec | Šířka | Frekvence | P. index | Rychlost | Měsíc |
| Quadrantidy | 28.12. | 4.1. (5 h) | 12.1. | 0,3 | 110 | 2,1 | rychlé | 11 |
| Lyridy | 14.4. | 23.4. (3 h) | 30.4. | 0,7 | 18 | 2,1 | rychlé | 3 |
| éta Aquaridy | 19.4. | 6.5. | 28.5. | 5 | 50 | 2,4 | velmi rychlé | 15 |
| jižní delta Aquaridy | 12.7. | 30.7. | 23.8. | 5 | 25 | 2,5 | střední | 12 |
| Perseidy | 17.7. | 13.8. (9 h) | 24.8. | 2 | 100 | 2,2 | velmi rychlé | 26 |
| alfa Aurigidy | 28.8. | 1.9. | 5.9. | 2 | 10 | 2,5 | velmi rychlé | 15 |
| Orionidy | 2.10. | 22.10. | 7.11. | 3 | 20 | 2,5 | velmi rychlé | 7 |
| Leonidy | 6.11. | 18.11. (6 h) | 30.11. | 2 | 15 | 2,5 | velmi rychlé | 5 |
| Geminidy | 4.12. | 14.12. (20 h) | 17.12. | 1 | 150 | 2,6 | střední | 1 |
| Ursidy | 17.12. | 23.12. (16 h) | 26.12. | 0,5 | 20 | 2,8 | střední | 11 |
| Quadrantidy | – |
maximum slabých meteorů nastává výrazně dříve než u jasných, rozdíl může být až 14 hodin. Jedná se o jeden ze tří nejsilnějších rojů roku, jeho maximální frekvence kolísá mezi 60 až 200 meteory za hodinu. |
| Lyridy | – |
běžná frekvence je asi 10-18 meteorů za hodinu, ale v některých letech byla nepravidelně pozorována ostrá maxima s vysokými frekvencemi – krátkodobě až 600 meteorů za hodinu. Je to způsobeno tím, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn. Čas maxima se může lišit až o 5 hodin od udané hodnoty. Doba, po kterou má roj větší aktivitu než polovinu maximální frekvence, se pohybuje mezi 15 a 60 hodinami. |
| éta Aquaridy | – |
roj má vláknitou strukturu, která vytváří vedlejší maxima. Také se vyznačuje dvanáctiletou periodicitou, zřejmě způsobenou vlivem Jupitera. Zvýšenou frekvencí (65-85 meteorů za hodinu) se projevil v letech 2008 a 2009. |
| jižní delta Aquaridy | – |
maximum slabých meteorů nastává později než u jasných, někdy až o několik dní. |
| Perseidy | – |
na začátku aktivity (koncem července) a v centru roje převládají jasnější meteory. Koncem 20. století bylo možné sledovat vznikající oblak, projevující se od roku 1988. V letech 1991 až 1997 způsobil menší meteorické deště převážně velmi jasných meteorů s frekvencemi 250-350 meteorů za hodinu. |
| alfa Aurigidy | – |
běžná aktivita v maximu je kolem 10 meteorů za hodinu, ale občas se objeví ostré spršky, při kterých může frekvence přesáhnout 100 meteorů za hodinu. Nastaly v letech 1935, 1986, 1994, 2007 a 2022. Ve skutečnosti spršky produkuje jiný roj, jehož radiant je od „klasických“ alfa Aurigid posunut asi o 9°. |
| Orionidy | – |
roj má vláknitou strukturu, která se projevuje vedlejšími maximy. Například v roce 1993 mělo jedno takové vlákno frekvenci až 35 meteorů za hodinu, v letech 2005-2008 dokonce více než 50 meteorů za hodinu. Zvýšená frekvence trvala několik dní a projevila se převážně jasnými meteory. Další obdobná sprška se očekává až v roce 2040. |
| Leonidy | – |
roj produkuje meteorické deště, naposledy v letech 1966, 1999, 2001 a 2002. Velmi silný byl také v roce 1998, kdy měl 350 většinou jasných meteorů v hodině. Žádné výraznější maximum se letos neočekává, éra bohatých návratů by měla nastat až ve třicátých letech. |
| Geminidy | – |
od 19. století, kdy byly poprvé zaznamenány, měly jejich frekvence stoupající tendenci. Současných hodnot dosáhly počátkem 90. let 20. století a nyní se jedná o jeden z hlavních rojů roku. Vždy po dosažení maxima prudce klesne počet jasných meteorů. Podle některých studií prostorové struktury roje by měly v těchto letech začít slábnout a do konce století téměř zmizet, ale současná vizuální pozorování nasvědčují spíše opaku. |
| Ursidy | – |
u tohoto roje se objevují spršky o frekvenci přes 100 meteorů za hodinu v době, kdy je mateřská kometa v odsluní (například 1945, 1986 a 2000). Zvýšená frekvence byla pozorována již 10x mezi roky 1988 a 2020, kdy dosáhla desítky meteorů za hodinu. |
Vysvětlivky:
| Začátek | – | začátek činnosti roje |
| Maximum | – |
den, případně hodina maxima (ve středoevropském nebo středoevropském letním čase – podle toho, který zrovna platí) |
| Konec | – | konec činnosti roje |
| Šířka | – |
doba ve dnech, po kterou má roj větší aktivitu než polovinu maximální frekvence |
| Frekvence | – | očekávaná zenitová hodinová frekvence roje v maximu |
| P. index | – |
populační index. Udává, kolikrát se zvětší počet meteorů při zvýšení MHV o jednu magnitudu |
| Rychlost | – | rychlost meteorů |
| Měsíc | – |
stáří Měsíce v době maxima roje, počítané od novu (0 = nov, 7 = první čtvrť, 14 = úplněk, 21 = poslední čtvrť) |
| var | – | údaj je velmi proměnný |
Také si můžete prohlédnout kalendář rojů, který zveřejňuje Mezinárodní meteorářská organizace (International Meteor Organization – IMO).
