Pozorování meteorů na Expedici 2023

Prvotní předpoklady ke sledování Perseid na Expedici 2023 byly velmi dobré. Jejich maximum nastávalo v době, kdy byl Měsíc jen pár dní před novem, takže na obloze nerušil. Navíc připadlo na neděli, tudíž se dala akce naplánovat tak, aby pokryla jak stoupající frekvenci před samotným maximem, tak i následný pokles. Jediné, co se nikdy nedá předem spolehlivě odhadnout, je počasí.

Kromě obvyklých rojů, které se již určují řadu let, přibyl tentokrát jeden nový. Jednalo se o éta Eridanidy (ERI), což je slabý roj, jehož radiant byl v době Expedice na pomezí souhvězdí Velryby a Eridanu a nad obzor vycházel až kolem půl druhé letního času (SELČ). Naopak se na rozdíl od roku 2022 neurčovaly červencové delta Drakonidy (GDR), u kterých se loni předpovídala zvýšená aktivita. Letošní Expedice totiž začínala až po skončení jejich činnosti.

První noc Expedice 2023 byla dosti proměnlivá. Chvílemi bylo téměř zataženo, jindy téměř polojasno. Zhruba půl hodiny po půlnoci se sice v oblačnosti vytvořila větší díra, ale nakonec už na pozorování meteorů nedošlo. Důvodem bylo, že se nad obzor vyhoupl Měsíc a zhoršoval podmínky, také již bylo poměrně pozdě a zároveň nebylo jisté, zda se za chvíli opět nezatáhne.

Druhá noc byla zcela zatažená a na pozorování se nemohlo ani pomyslet. Ta následující byla snad ještě komplikovanější než úplně první noc. Byly okamžiky, kdy bylo nebe téměř zataženo, chvílemi bylo polojasno a občas se vyskytovaly díry. Vzhledem k tomu, že stále přecházela oblačnost a při pozorování by bylo nutné velmi často měnit korekční údaje, pozorování meteorů nebylo spuštěno.

První pozorování meteorů proběhlo až čtvrtou noc, 10./11. srpna. Ani to však nebylo bez problémů. Přibližně 45 minut od začátku sledování meteorů se nasunula oblačnost a bylo nutné skončit. Tento pozorovací interval nemohl být pro svoji krátkost zpracován. Nebe bylo zatažené zhruba do jedné hodiny po půlnoci, teprve poté mraky zmizely a bylo jasno až do ranních hodin.

Meteory sledovala jedna skupina, kterou tvořili čtyři pozorovatelé a jeden zapisovatel. Celková doba pozorování byla v součtu 9 hodin a 42 minut, během které zapisovatel zaplnil 199 řádků údaji o spatřených meteorech.

V následujících tabulkách naleznete souhrnná data za jednotlivé noci. Jsou v nich zahrnuta všechna pozorování, i ta, která byla později kvůli různým nedostatkům z dalšího zpracování vyřazena. Pokud vás zajímají podrobné výsledky s rozlišením pozorovatelů, rojovými příslušnostmi a frekvencemi, najdete je na samostatné stránce.

Následující večer byla na obloze vysoká oblačnost, která se později rozpustila, takže bylo možné pozorovat i 11./12. srpna. Ani tentokrát to ale nebylo ideální. Občas přicházely další vlny vysoké oblačnosti a k ránu se zatáhlo. Naštěstí se tak stalo až téměř před svítáním, takže drtivá většina noci byla pro pozorování meteorů vhodná.

Na hřiště se vypravily dvě skupiny, jedna se sedmi pozorovateli, druhá se šesti. U obou byl celou noc jen jeden zapisovatel. První začala pozorovat, jakmile se dostatečně setmělo, druhá se přidala až o více než dvě hodiny později. Bohužel pozorovatelé v druhé skupině poněkud nepochopitelně ukončili první interval již po zhruba třičtvrtě hodině, a proto musel být anulován. Po půlnoční svačince pozorovaly obě skupiny až do časných ranních hodin.

Větší skupina za celkový čas 20 hodin a 30 minut pořídila 394 záznamů o meteorech, menší sledovala oblohu v součtu 7 hodin a 37 minut a její zapisovatel pořídil do protokolů celkem 168 záznamů.

Další noc nastalo maximum Perseid. Bohužel počasí nebylo příznivě nakloněno, nebe bylo polojasné až zatažené s občasnými dírami a na pozorování meteorů nevhodné.

Noc z neděle na pondělí (13./14. srpna) také zpočátku nevypadala dobře. Provázela ji proměnlivá oblačnost, polojasno až zataženo. Větší díra se vytvořila až po půlnoci a nebylo jisté, zda vydrží delší dobu. Přesto se nakonec jedna skupina odvážlivců rozhodla pozorování zkusit. Bylo jich celkem šest – pět pozorovatelů a jeden zapisovatel.

Skupina začala pracovat půl hodiny po půlnoci a příznivé počasí jim vydrželo asi hodinu. Pak se začala nasouvat oblačnost. S jistými obtížemi se dalo pozorovat ještě zhruba třičtvrtě hodiny, ale pak už se muselo skončit. Za nasčítaný celkový čas 8 hodin a 27 minut nastřádali do protokolů 289 záznamů o meteorech.

Následující noc, 14./15. srpna, se do pozorování meteorů zapojily tři skupiny. Bylo to v rámci Expedice 2023 poprvé a zároveň i naposledy. Ani tato noc se neobešla bez rušivých vlivů. Pozorovatelům přes zorné pole opakovaně přecházela oblačnost, chvílemi i silná a minimálně jednou se kvůli ní muselo sledování meteorů přerušit. Asi jednu hodinu po půlnoci přišla souvislá vrstva mraků a část pozorovatelů skončila. Několik vytrvalců však trpělivě vyčkalo, až se oblačnost zase zmenší a některým se pak podařilo pozorovat až do ranních hodin.

Jedna skupina měla pět pozorovatelů, další dvě ještě o jednoho více. Dvě skupiny si vystačily s jedním zapisovatelem, u třetí se během noci vystřídali dva, aby si mohli oba alespoň nějakou dobu zapozorovat. První skupina v součtu pozorovala 12 hodin a 7 minut a pořídila 196 záznamů o meteorech. Druhá měla o trochu menší celkový čas, 10 hodin a 5 minut a do protokolů zanesla 140 záznamů. Nejaktivnější byla třetí skupina, jejíž nasčítaný čas pozorování byl 19 hodin a 10 minut a počet záznamů 386.

Další noc byla jedna z mála, u které bylo už od začátku zřejmé, že se pozorovat nebude. Zvečera pršelo a když později přestalo, obloha zůstala kompletně zatažená.

Ani noc následující, 16./17. srpna, nevypadala večer moc optimisticky. Bylo polojasno až zataženo, a proto se domluvil dlouho odkládaný večerní táborák. Expedičníci si na něm opékali uzeniny, povídali si a hráli na kytary.

Před půlnocí nečekaně začala ubývat oblačnost, až nakonec zbyla téměř jasná obloha. Protože se s tím nepočítalo a oficiálně bylo pozorování zrušeno, nakonec se po jistém váhání na hřiště vydala sledovat meteory jen jedna skupina. Celkem čítala šest osob, z toho bylo pět pozorovatelů a zbylý člen zapisoval. Zpočátku ještě trochu rušila oblačnost, ale později se úplně vyjasnilo a počasí vydrželo až do rána. Zapisovatel vyplnil 220 řádků v protokolech údaji o meteorech a celkový čas celé skupiny byl 13 hodin a 20 minut.

Následující noc se pozorovat nedalo. Zvečera bylo zcela zataženo s deštěm, později se sice trochu vyjasnilo a bylo polojasno, ale oblačnost se stále měnila a celkově byly špatné pozorovací podmínky.

Nejlepší pozorovací noc celé Expedice 2023 nastala až v jejím závěru, 18./19. srpna. Za celou dobu se nevyskytla žádná oblačnost, která by narušila pozorování a pozorovací podmínky byly velmi dobré.

Protože však již bylo týden po maximu Perseid, meteorům se už věnovala jen jedna malá skupinka o třech pozorovatelích a jednom zapisovateli. Té se podařilo za souhrnný napozorovaný čas přesně 9 hodin pořídit 91 záznamů o meteorech.

Poté už následovala jen úplně poslední noc Expedice 2023, která byla věnována tradičnímu táboráku na rozloučenou. Ve večerních hodinách se po obloze přeháněla proměnlivá oblačnost, aby se nakonec přeci jen vyjasnilo. Meteory se však nikdo sledovat nevydal.

Celkem se během Expedice 2023 pozorovaly meteory šest nocí. Bohužel téměř vždy bylo pozorování narušováno oblačností, takže se málokdy mohlo bez problémů pozorovat celou noc. Také se někdy vyjasnilo tak pozdě, že se již pozorování neuskutečnilo, případně jen v omezené míře. Přesto se stále jedná o velmi slušný výsledek. Pro srovnání jsou základní údaje z posledních pěti Expedic zaneseny do tabulky:

Z napozorovaných dat bylo vytvořeno několik grafů. Níže je graficky zobrazena celková frekvence jednotlivých pozorovatelů během všech šesti pozorovacích nocí.

Protože pozorovatelé se během jednotlivých nocí měnili a byli mezi nimi jak zkušení meteoráři, tak i úplní nováčci, nelze získat spolehlivý výsledek. Spíše se jedná o zajímavé porovnání jednotlivých meteorářů. Uváděná frekvence není přepočítána na standardní podmínky, jedná se o prosté vydělení počtu meteorů napozorovaným časem v hodinách. Postupný vývoj celkové frekvence jednotlivých pozorovatelů podle nocí naleznete v dalším grafu. Pro větší přehlednost jsou v něm zahrnuti jen pozorovatelé, kteří sledovali meteory více než jednu noc.

Následujících sedm výsečových grafů ukazuje procentuální zastoupení sledovaných rojů a sporadických meteorů během jednotlivých pozorovacích nocí a souhrn za všechny noci dohromady. Je nutné upozornit, že se jedná vždy o celkové výsledky za danou noc, ve kterých jsou zahrnuti všichni pozorovatelé, což způsobuje, že grafy jsou zatíženy řadou chyb. Každý pozorovatel byl jinak zkušený a pozorný, mohl pozorovat rozdílnou dobu, sledovat poněkud jinou část oblohy a měl jinak citlivé oči. Samozřejmě je také nutné vzít v potaz, že určité (a zřejmě nemalé) množství meteorů může mít špatně určenou rojovou příslušnost.

Změny frekvence jednotlivých rojů během Expedice 2023 naleznete v dalším grafu. Opět je nutné zdůraznit, že v datech nejsou zohledněny korekční faktory (oblačnost, MHV) a jedná se o celkovou frekvenci všech pozorovatelů, kteří danou noc sledovali meteory. Poslední graf zachycuje srovnání frekvencí jednotlivých rojů a sporadických meteorů v průběhu pozorovacích nocí.

Celkem se do programu sledování meteorů na Expedici 2023 zapojilo 23 účastníků. Z toho 18 expedičníků pouze pozorovalo, 2 jen zapisovali a zbylí 3 si vyzkoušeli obojí. Dohromady proběhlo 47 pozorování, při kterých bylo za čistý čas 109 hodin a 58 minut pořízeno 2 083 záznamů o meteorech. Z tohoto počtu bylo nejvíce Perseid, konkrétně 1 205 (57,8 %), druhé místo obsadily sporadické meteory, kterých bylo 511 (24,5 %) a na třetí příčce skončily kappa Cygnidy, kterých bylo 148 (7,1 %). O zbytek se pak podělily zbývající roje: jižní delta Aquaridy – 73 meteorů (3,5 %), alfa Capricornidy – 69 meteorů (3,3 %), éta Eridanidy – 39 meteorů (1,9 %) a na posledním místě se umístil antihelinový zdroj s 38 meteory (1,8 %). Nejjasnější zapsaný meteor měl podle záznamů -5 mag, nejslabší pak +5 mag.

Nejaktivnějším pozorovatelem byl Václav Kalaš, který pozoroval 674 minut, tj. 11 hodin a 14 minut. Na dalších dvou místech v napozorovaném čase byli Damien Špulák (557 minut) a Roman Čečil (540 minut). V počtu meteorů byl nejlepší Václav Kalaš, který jich nahlásil 221, následovali Damien Špulák (208) a Jan Mocek (165). Nejvíce nocí, konkrétně čtyři, sledovali meteory Roman Čečil a Václav Kalaš, o jednu méně, tedy tři napozorované noci, mají Dita Větrovcová, Damien Špulák, Jan Mocek, Vojtěch Janda a Lumír Honzík. Zbytek pozorovatelů sledoval meteory dvě nebo jednu noc.

Ze zpracování bylo vyřazeno devatenáct pozorování, z toho tři úplně a šestnáct částečně. Nejčastějším důvodem byly krátké intervaly, ale vyskytovala se i pozorování s příliš velkou oblačností nebo nízkou MHV. Celkem bylo vyřazeno pozorování o délce 780 minut čistého času, obsahující 205 meteorů. Kompletní přehled pozorování naleznete v excelové tabulce.