Na většinu astronomických pozorování je zapotřebí dalekohled a často ještě nějaká záznamová technika jako fotoaparát nebo kamera. U vizuálního pozorování meteorů se bez těchto technických vymožeností obejdeme a jako pozorovací i záznamové zařízení nám postačí naše oči. Maximálně je můžeme posílit brýlemi nebo kontaktními čočkami, pokud je nosíme. Pak už postačí jen pár dalších pomůcek, z nichž většinu možná doma již máte.
Meteory by se měly sledovat alespoň jednu hodinu, ideálně ještě delší časový úsek. Je proto vhodné zajistit, abychom se po tu dobu cítili co nejpohodlněji. Většinou se pozoruje vleže, ve spacím pytli, pod který se dává matrace či karimatka. Vzhledem k tomu, že noci mohou být chladné, důležitou roli hraje i teplé oblečení. Mezi další pomůcky patří svítilna s tlumeným červeným světlem, protokoly na zápis údajů, měkká tužka, stopky nebo hodinky a pár dalších věcí.
Co je zapotřebí umět, aby výsledky byly použitelné k dalšímu zpracování? Pozorovatel by měl dobře znát aktuální noční oblohu, jasnosti hvězd a případně dalších astronomických objektů. Dále potřebuje vědět, které roje jsou zrovna aktivní a kde se nachází jejich radianty. Musí dobře odhadovat jasnosti spatřených meteorů a spolehlivě určovat směry přeletu. Pokud splňuje tyto podmínky, může se vydat sledovat, jak části meziplanetární hmoty končí svoji pouť v atmosféře naší Země, a získávat o nich zajímavé a užitečné informace. Napozorovaná data může po vyhodnocení posílat do mezinárodní databáze, kde se shromažďují výsledky z celého světa.
Asi vás napadne, proč pozorovat pouhým okem, když je k dispozici moderní technika, která je mnohem spolehlivější a přesnější? Je pravda, že ve srovnání s ní je lidské oko hodně nedokonalé, ale v některých případech je stále nenahraditelné. Dlouhou dobu se meteory pozorovaly právě tímto způsobem, neozbrojenýma očima. Takto získaná data se nedají spolehlivě porovnat s těmi, která byla pořízena modernější technikou, protože ta nedokáže přesně napodobit způsob vnímání lidského oka. Na starší a historická pozorování můžeme navázat jedině tím, že budeme meteory sledovat stejným způsobem, jako se to dělalo dříve. Jen tak bude možné výsledky vzájemně porovnávat, takže i když vizuální pozorování může působit opravdu zastarale, stále má svůj smysl.
Bohužel v současnosti považuje vizuální pozorování meteorů velké množství amatérských astronomů za jakýsi přežitek a dává raději přednost jiným astronomickým programům. Tím pádem jsou ale data z vizuálního sledování meteorů ještě cennější než dříve. Na celosvětové úrovni zajištuje sběr dat a jejich další vyhodnocování Mezinárodní meteorářská organizace (International Meteor Organization – IMO). Když se podíváme do její databáze, zjistíme, že přínos pozorovatelů z České republiky rozhodně není zanedbatelný.
V roce 2023 se meteory na Plzeňsku sledovaly na dvou akcích. První z nich byl jarní pozorovací víkend v Rokycanech, který se uskutečnil v době maxima Lyrid. Jasná byla noc z 21. na 22. dubna a do sledování meteorů se zapojilo šest pozorovatelů. O záznam údajů se postarali dva zapisovatelé, i když jeden z nich jen na pár minut. Nejvytrvalejší jedinci pozorovali oblohu tři hodiny a pět minut a celkem bylo pořízeno 64 záznamů o meteorech. K Lyridám pozorovatelé přiřadili 17 záznamů, 5x byl zahlášen antihelionový zdroj a zbylých 42 záznamů bylo označeno za sporadické meteory.
Druhou a hlavní akcí, kde se pozorovaly meteory, bylo, jako již tradičně, Letní astronomické praktikum – Expedice. Na Expedici 2023 se sledovala aktivita meteorických rojů celkem šest nocí, což je velmi slušný výsledek. Bohužel pozorovací podmínky byly poměrně často nepříznivé a kvůli oblačnosti se muselo pozorování několikrát přerušit a někdy i předčasně ukončit. Také se opakovaně stalo, že se nebe vyjasnilo až v tak pozdních hodinách, že už část účastníků praktika čekání vzdala a uložila se ke spánku.
Zapisovatelé v protokolech zaplnili 2 083 kolonek záznamy o spatřených meteorech, což je o více než 300 záznamů více, než za Expedici 2022. Počty pozorovatelů v jednotlivých nocích značně kolísaly – od tří až po sedmnáct. Nejméně jich bylo poslední pozorovací noc (18./19. srpna), naopak nejvíce o noci 14./15. srpna. Po čtyři pozorovací noci pracovala jen jedna meteorářská skupina, jednu noc byly v činnosti dvě a jednu dokonce tři skupiny.
Roli zapisovatele si na Expedici 2023 vyzkoušelo pět účastníků. Jejich úkolem bylo u každého nahlášeného meteoru zaznamenat do protokolů několik údajů. Jednalo se o čas přeletu, pořadové číslo meteoru, číslo pozorovatele, jasnost (magnitudu), rojovou příslušnost a případně poznámku. Tři zapisovatelé alespoň jednou meteory také pozorovali, dva se věnovali výhradně zápisu.
Po celou Expedici 2023 se určovalo šest rojových příslušností: Perseidy (PER), kappa Cygnidy (KCG), jižní delta Aquaridy (SDA), antihelionový zdroj (ANT), éta Eridanidy (ERI) a sporadické meteory (SPO). Další roj, alfa Capricornidy (CAP), se určoval všechny pozorovací noci kromě té poslední.
Jak již bylo zmíněno výše, ze třinácti možných nocí se pozorovalo šest, což je solidní výsledek. První tři noci nebyly na sledování meteorů vhodné, pak se pozorovalo dvakrát za sebou a následovala zatažená noc. Další dvě noci se opět pozorovalo, a pak se až do konce Expedice střídala vždy jedna pozorovací a jedna noc, kdy se meteory nesledovaly. Na každý týden Expedice tak připadly tři pozorovací noci.
V přiloženém grafu jsou vyneseny všechny pozorovací noci na vodorovné ose a u každé je uveden celkový napozorovaný čas v minutách a počet zaznamenaných meteorů.
Podrobně je pozorování meteorů na Expedici 2023 popsáno v samostatném článku.
Po Expedici se již žádné další vizuální pozorování meteorů na Plzeňsku v roce 2023 neuskutečnilo.
Během celého roku 2023 se do sledování meteorů na Plzeňsku zapojilo dohromady 25 amatérských astronomů. Z toho 4 si vyzkoušeli pozorování i zápis, 18 jich pouze pozorovalo a 3 jen zapisovali. V součtu se uskutečnilo 53 pozorování o celkové délce 126 hodin a 48 minut, během kterých se v protokolech objevilo 2 147 záznamů o meteorech. Pozorovalo se dohromady sedm nocí, jednu na jarním pozorovacím víkendu, ostatní během Expedice 2023. Po nezbytných kontrolách bylo z dalšího zpracování úplně nebo částečně vyřazeno 19 pozorování. Důvodem vyřazení byly nejčastěji krátké intervaly, vyskytovala se také pozorování za příliš velké oblačnosti či nízké MHV. Dohromady se jednalo o rovných 13 hodin napozorovaného času a 205 záznamů. Do mezinárodní databáze IMO bylo odesláno 50 pozorování od 21 pozorovatelů o úhrnné délce 113 hodin a 48 minut, obsahující 1 942 meteorů.
V následující tabulce je celkový přehled pozorování za rok 2023, pořadí je určeno podle napozorovaného času.
Pořadí | Jméno pozorovatele | Noci | Čas | Meteory | |
1 | Václav | Kalaš | 5 | 859 min | 238 |
2 | Vojtěch | Janda | 4 | 595 min | 177 |
3 | Dita | Větrovcová | 4 | 588 min | 53 |
4 | Damien | Špulák | 3 | 557 min | 208 |
5 | Roman | Čečil | 4 | 540 min | 125 |
6 | Jan | Mocek | 3 | 490 min | 165 |
7 | Lumír | Honzík | 4 | 481 min | 80 |
8 | Josef | Doležal | 2 | 358 min | 50 |
9 | Hana | Rottenbornová | 2 | 289 min | 144 |
10 | Jiří | Valachovič | 2 | 269 min | 103 |
11 | Michal | Kostohryz | 2 | 235 min | 84 |
12 | David | Prušinovský | 2 | 235 min | 61 |
13 | Kryštof | Soukup | 2 | 225 min | 71 |
14 | Matěj | Mocek | 2 | 223 min | 44 |
15 | Michal | Polák | 2 | 185 min | 115 |
16 | Lukáš | Křížek | 1 | 175 min | 12 |
17 | Ondřej | Trnka | 2 | 143 min | 90 |
18 | David | Prudek | 1 | 140 min | 41 |
19 | Michal | Bareš | 1 | 106 min | 56 |
20 | Jakub | Garay | 1 | 70 min | 15 |
21 | Erik | Vilhelm | 1 | 65 min | 10 |
X | CELKEM | 50 | 6 828 min | 1 942 |
V druhé tabulce jsou pozorování, která se neposílala k dalšímu zpracování.
Pořadí | Jméno pozorovatele | Noci | Čas | Meteory | Důvod(y) | |
1 | Jakub | Garay | 2 | 107 min | 31 | příliš nízká MHV, krátký interval |
2 | Ondřej | Trnka | 2 | 78 min | 35 | příliš krátký interval, velká oblačnost |
3 | Kryštof | Soukup | 2 | 64 min | 15 | příliš krátké intervaly, velká oblačnost |
4 | Jiří | Valachovič | 1 | 62 min | 14 | velká oblačnost |
5 | Šimon | Kovařík | 1 | 53 min | 13 | příliš krátké intervaly |
6 | Roman | Čečil | 1 | 50 min | 12 | velká oblačnost |
7 | Erik | Vilhelm | 1 | 50 min | 9 | příliš krátký interval, velká oblačnost |
8 | Lumír | Honzík | 1 | 47 min | 11 | příliš krátký interval |
9 | Damien | Špulák | 1 | 47 min | 10 | příliš krátký interval |
10 | Vojtěch | Janda | 1 | 45 min | 10 | příliš krátký interval |
11 | Michal | Kostohryz | 1 | 40 min | 9 | příliš krátký interval |
12 | Václav | Kalaš | 1 | 40 min | 7 | příliš krátký interval |
13 | Matěj | Mocek | 1 | 37 min | 3 | velká oblačnost, příliš krátký interval |
14 | Jan | Mocek | 1 | 33 min | 14 | velká oblačnost |
15 | Michal | Polák | 1 | 20 min | 12 | velká oblačnost |
16 | David | Prudek | 1 | 7 min | 0 | velká oblačnost |
X | CELKEM | 19 | 780 min | 205 | X |
Poslední tabulka obsahuje seznam zapisovatelů a údaje o jejich práci.
Pořadí | Jméno zapisovatele | Noci | Čas | Záznamy | |
1 | Anna | Perdoková | 3 | 617 min | 789 |
2 | Martin | Tran | 4 | 523 min | 817 |
3 | Lukáš | Winkler | 1 | 182 min | 64 |
4 | Jan | Mocek | 1 | 180 min | 91 |
5 | Michal | Polák | 1 | 147 min | 189 |
6 | David | Prudek | 1 | 110 min | 197 |
7 | Ondřej | Trnka | 1 | 3 min | 0 |
X | CELKEM | 12 | 1 762 min | 2 147 |
Rozdíl mezi celkovým počtem meteorů (1 942) a záznamů (2 147) je způsoben tím, že v poslední tabulce jsou uvedeny i meteory, které byly později vyřazeny.
Pro srovnání: pozorování meteorů v letech 2022, 2021, 2020, 2019, 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001, 2000 a 1999.