Pozorování meteorů v roce 2024

Vizuální pozorování meteorů je jedním z mála astronomických programů, kde se obejdeme bez nákladné pozorovací techniky. Budeme při něm používat jen své vlastní oči, maximálně si pomůžeme dioptrickými brýlemi či kontaktními čočkami. Pak už stačí mít po ruce pár dalších věcí, z nichž většinu možná už doma máte.

Aby mělo pozorování nějaký smysl, není možné sledovat oblohu jen pár minut, vyžaduje se delší časový úsek. Za minimum se bere jedna hodina. Musíme si tedy uspořádat pozorování tak, aby bylo pro nás co nejpohodlnější. Nejčastěji se meteory sledují vleže, ve spacím pytli, který se podloží matrací či karimatkou. Samozřejmostí je teplé oblečení, protože noci mohou být chladné i v letních měsících. Dále budeme potřebovat svítilnu s tlumeným červeným světem, měkkou tužku, stopky nebo přesné hodinky, protokoly na zápis údajů a pár dalších pomůcek.

Co musí pozorovatel znát a umět, pokud chce zaznamenávat meteory? Měl by se dobře orientovat na aktuální noční obloze, mít přehled o úhlových vzdálenostech, znát jasnosti vybraných hvězd a případně dalších astronomických objektů. Samozřejmě musí být seznámen s tím, jaké roje jsou právě v činnosti a kde leží jejich radianty. Dále je zapotřebí aby dobře odhadoval jasnosti spatřených meteorů a spolehlivě určovat směry přeletu. Když toto vše zvládne, může získávat zajímavé a užitečné informace o částech meziplanetární hmoty, které vlétají do zemské atmosféry a zde zanikají. Získaná data může zpracovat a poslat do databáze Mezinárodní meteorářské organizace (International Meteor Organization – IMO), kde se shromažďují pozorování z celého světa.

Možná si řeknete, proč pozorovat pouhým okem, které má řadu omezení a obecně není příliš spolehlivé? Vždyť místo něj můžeme použít mnohem vyspělejší, přesnější a spolehlivější techniku. Je to sice pravda, ale pozorování pouhým okem je v některých případech stále nenahraditelné. Při sledování meteorů například potřebujeme obsáhnout co největší část oblohy, tudíž se k němu příliš nehodí dalekohledy, které mají zorné pole výrazně menší. Svou roli hraje také fakt, že naši předci po dlouhou dobu pozorovali meteory (a další astronomické objekty či jevy) právě jen pouhýma očima a tato data je zapotřebí porovnat s aktuálními pozorováními. Bohužel, pozorování získaná moderní technikou se nedají jednoduše srovnávat se starými záznamy. Tato zařízení pracují jinak než lidské oko a nedokážou přesně napodobit jeho způsob vnímání. Aby bylo možné spolehlivě navázat na stará pozorování, je zapotřebí i v dnešní době pozorovat stejně jako kdysi – pouhým okem. Takže i když vizuální pozorování má řadu nevýhod a působí zastarale, stále má svůj smysl.

Je smutnou pravdou, že řada astronomů považuje takové pozorování za dávno překonané a místo něj se raději věnuje jiným programům. To ale paradoxně způsobuje, že vizuální sledování meteorů je ještě cennější než dříve, kdy se mu věnovalo větší množství pozorovatelů. Naštěstí se i v současnosti najdou amatérští astronomové, kteří se stále meteorům věnují a když se podíváme do databáze již zmíněné Mezinárodní meteorářské organizace, uvidíme, že množství dat z České republiky rozhodně není zanedbatelné.

Na Plzeňsku se v roce 2024 meteory sledovaly na dvou akcích. První z nich byl jarní pozorovací víkend v Rokycanech, který se uskutečnil v termínu 5. až 7. dubna. Jasná byla noc ze soboty na neděli a pozorování meteorů se věnovali dva účastníci. Bohužel podmínky byly poměrně špatné a postupně se ještě zhoršovaly, takže sledování meteorů museli ukončit již zhruba po půl hodině. Za tu dobu do protokolů zanesli pět hlášení o třech meteorech. Pouze v jediném případě se v kolonce rojovost objevila jednička, což znamenalo příslušnost k antihelinovému zdroji, ve všech ostatních zde najdeme nulu neboli sporadický meteor. Pozorování bylo kvůli krátkému intervalu anulováno a nikam se neposílalo.

Druhou a jako již tradičně hlavní akcí, kde probíhalo pozorování meteorů, bylo Letní pozorovací praktikum – Expedice. V roce 2024 se během Expedice pozorovaly meteory sedm nocí, což je velmi solidní výsledek. Jejich rozložení bylo docela zajímavé. První noc Expedice 2024 byla komplet zatažená, takže se nepozorovalo. Při druhé noci se již ukázaly hvězdy a sledování meteorů mohlo proběhnout. Zatažené a jasné noci se tedy vystřídaly po jedné. Další část Expedice proběhla ve znamení čísla dvě. Následovaly totiž dvě zatažené noci, poté dvě, kdy se meteory sledovaly a pak zase dvě, kdy se pozorovat nedalo. Ke konci Expedice 2024 nastala řada čtyř pozorovacích nocí bezprostředně za sebou a až tu úplně poslední se nepozorovalo. Skoro to může působit dojmem jakoby se pořadí jasných a nepozorovacích nocí (jedna – dva – čtyři) řídilo podle nějakého matematického klíče.

Po většinu pozorovacích nocí byly dobré podmínky a oblaka na obloze buď nerušila vůbec nebo jen minimálně. Jen jednou se na oblohu nasunula kolem druhé hodiny po půlnoci vysoká oblačnost, která pozorování výrazněji komplikovala a úplně poslední pozorovací noc se muselo skončit již po půl hodině, protože se téměř zatáhlo.

Zapisovatelé celkem vyplnili 3 009 kolonek v protokolech údaji o spatřených meteorech, což je ve srovnání s předešlou Expedicí nárůst o více než 900 záznamů. Počty pozorovatelů v jednotlivých nocích kolísaly od tří do dvanácti. Nejméně jich bylo poslední pozorovací noc (12./13. srpna), naopak nejvíce o nocích 6./7. a 9./10. srpna. Tři pozorovací noci pracovala jen jedna meteorářská skupina, čtyři noci byly v činnosti dvě.

Roli zapisovatele si na Expedici 2024 vyzkoušelo deset účastníků. Jejich úkolem bylo u každého nahlášeného meteoru zaznamenat do protokolů několik údajů. Jednalo se o čas přeletu, pořadové číslo meteoru, číslo pozorovatele, jasnost (magnitudu), rojovou příslušnost a případně poznámku. Až na jednoho si všichni zapisovatelé alespoň jednou vyzkoušeli meteory také pozorovat. Během Expedice 2024 se hlásilo sedm rojových příslušností: Perseidy (PER), kappa Cygnidy (KCG), jižní delta Aquaridy (SDA), antihelionový zdroj (ANT), alfa Capricornidy (CAP), éta Eridanidy (ERI) a sporadické meteory (SPO). Jedinou výjimkou byla první pozorovací noc – tu se končilo dříve, než vyšel radiant éta Eridanid, a proto se tento roj neuváděl.

V přiloženém grafu jsou na vodorovné ose vyneseny všechny pozorovací noci a u každé je uveden celkový napozorovaný čas v minutách a počet zaznamenaných meteorů.

Podrobně je pozorování meteorů na Expedici 2024 popsáno v samostatném článku.

Po Expedici se již žádné další vizuální pozorování meteorů na Plzeňsku v roce 2024 neuskutečnilo.

Během celého roku 2024 se do sledování meteorů na Plzeňsku zapojilo dohromady 19 amatérských astronomů. Z toho 9 si vyzkoušelo pozorování i zápis, 9 jich pouze pozorovalo a 1 jen zapisoval. V součtu se uskutečnilo 60 pozorování o celkové délce 152 hodin a 52 minut, během kterých se v protokolech objevilo 3 009 záznamů o meteorech. Když nebudeme počítat anulovanou zhruba půlhodinu z jarního pozorovacího víkendu, sledovaly se meteory dohromady sedm nocí, všechny během Expedice 2024. Po nezbytných kontrolách bylo z dalšího zpracování úplně nebo částečně vyřazeno 7 pozorování. Důvodem vyřazení byly nejčastěji krátké intervaly, vyskytovala se také nekvalitní data, chybějící údaje, problémy s korekcemi, podezřele malý počet meteorů nebo pozorování při příliš nízké MHV. Dohromady se jednalo o 7 hodin a 51 minut napozorovaného času a 89 záznamů. Do mezinárodní databáze IMO bylo odesláno 54 pozorování od 16 pozorovatelů o úhrnné délce 145 hodin a 1 minuta, obsahující 2 920 meteorů.

V následující tabulce je celkový přehled pozorování za rok 2024, pořadí je určeno podle napozorovaného času.

V druhé tabulce jsou pozorování, která se neposílala k dalšímu zpracování.

Poslední tabulka obsahuje seznam zapisovatelů a údaje o jejich práci.

Rozdíl mezi celkovým počtem meteorů (2 920) a záznamů (3 009) je způsoben tím, že v poslední tabulce jsou uvedeny i meteory, které byly později vyřazeny.

Pro srovnání: pozorování meteorů v letech 2023, 2022, 2021, 2020, 2019, 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002, 2001, 2000 a 1999.