Zvečera, po západu Slunce, se nad jihozápadním obzorem nachází ještě letní souhvězdí. Stále je viditelný letní orientační trojúhelník, ale spatřit lze třeba i souhvězdí Herkula. V průběhu noci však tato seskupení postupně zapadají.
Nad jihovýchodním až jižním obzorem dominují výraznější souhvězdí podzimní oblohy, která kulminují ještě v první polovině noci a zapadají až během její druhé poloviny. Mezi nejvýraznější seskupení patří souhvězdí Pegas a Andromeda. Pokud si je takto spojíme, připomínají vzdáleně obrazec Velkého vozu. Pegasův čtverec připomíná vůz a výrazné čtyři hvězdy Andromedy zase oj, která je však jinak směrována. Nad touto dvojicí souhvězdí lze poblíž zenitu spatřit výraznou Kasiopeju, nápadně připomínající písmeno W. Nedaleko od ní, blíže k Polárce, je viditelný nenápadný Kefeus v podobě domečku, který kreslí malé děti. Tato dvě souhvězdí jsou ovšem cirkumpolární, což znamená, že je u nás můžeme pozorovat po celý rok. Nalevo od Andromedy je viditelné výrazné souhvězdí Persea. Má přibližně tvar stranově převráceného řeckého písmene lambda (λ). V horní části tohoto souhvězdí, směrem na Kasiopeju, se nachází překrásná dvojitá otevřená hvězdokupa Chí a Há Persea. Pod Andromedou jsou další podzimní souhvězdí. Mezi ta rozměrově malá patří Trojúhelník se známou galaxií M 33 a málo nápadný Koníček a Beran. Rozměrově rozsáhlejší je souhvězdí Ryb, tvořící na obloze písmeno velké V, dále Velryba a Vodnář. Nad východním obzorem je možné již i zvečera pozorovat kromě Persea i některá výraznější zimní souhvězdí.
Poněkud složitější je situace s viditelností planet. V letošním roce je na podzim zvečera obloha chudá na výrazné planety viditelné pouhým okem. Po západu Slunce je nízko nad jihozápadním obzorem vidět postupně zapadající načervenalou planetu Mars. Ta se nachází v souhvězdí Střelce. Prakticky dobře pozorovatelný bude v listopadu pouze Jupiter. Ten již vychází v první polovině noci nad východním obzorem, ale ke kulminaci se blíží až k ránu. Nalezneme ho v souhvězdí Lva. V ranním oparu lze v první polovině listopadu nízko nad východním obzorem spatřit také Merkur. Na začátku měsíce se dostane do největší západní elongace (až 19° od Slunce) a vystoupí až 11° nad ideální horizont. I v listopadu zůstávají dobré podmínky pro pozorování obou nejvzdálenějších planet. Jedná se samozřejmě o pozorování pomocí teleskopu. Planeta Uran zůstává v souhvězdí Ryb a kulminuje během první poloviny noci relativně vysoko nad jižním obzorem. Neptun, nacházející se v souhvězdí Vodnáře, kulminuje již z večera. Je proto pozorovatelný zhruba do půlnoci.
V úterý 4. 11 ve večerních hodinách po 18 hod. se Měsíc dostane do těsné blízkosti planety Uran (Uran bude asi 0,37° pod Měsícem). Planeta však jím bude přezářena, neboť Měsíc bude ve fázi přibližně dva dny před úplňkem.
V sobotu 8. 11. ve večerních hodinách se bude Měsíc již po úplňku nacházet přímo v otevřené hvězdokupě Hyády v souhvězdí Býka, nedaleko načervenalé jasné hvězdy Aldebaran. Tu bude míjet kolem 20. hodiny.
V pátek ráno 14. 11. v době svítání se Měsíc v poslední čtvrti přiblíží k planetě Jupiter na necelých 6°. Jupiter se bude nacházet severovýchodně od něj. Spolu s jasnou hvězdou Regulus ze souhvězdí Lva, která bude zcela vlevo (východně) budou vytvářet na obloze trojúhelník.
Ve středu 19. a ve čtvrtek 20. listopadu bude již slabý srpek Měsíce viditelný nad jihovýchodním obzorem poblíž výraznější hvězdy Spika v souhvězdí Panny.
V pondělí 24. 11. se ihned po západu Slunce dostane Měsíc do těsné blízkosti otevřené hvězdokupy M 23 (NGC 6494) v souhvězdí Střelce. Bude mít tvar velmi úzkého dorůstajícího srpku, neboť již bude ve fázi krátce po novu. Tentokrát se setkání odehraje nad jihozápadem.
Nedaleko Marsu se Měsíc objeví o dva dny později, ve středu 26. 11., opět krátce po západu Slunce. I tentokrát bude mít Měsíc tvar ještě poměrně úzkého srpku. Rovněž toto setkání bude viditelné nad jihozápadním obzorem. Mars se v tomto případě bude nacházet přímo pod Měsícem.
V noci ze 17. na 18. listopadu nastane maximum meteorického roje Leonidy. Zvýšená aktivita bude ale patrná již od 11. 11. a trvat by měla do 20. 11. Roj má v jednotlivých letech velmi proměnlivou frekvenci s maximem až 100 meteorů za hodinu. Toto maximum je však ojedinělé a skutečná hodinová frekvence by se měla pohybovat spíše kolem 15 meteorů. V době maxima bude Měsíc rušit až k ránu. Vychází ale až ve druhé polovině noci, kolem druhé hodiny ranní a navíc již bude několik dní po poslední čtvrti.
