I v letošním roce, podobně jako v několika předchozích, se uskutečnily pro veřejnost dvě rozsáhlé akce, kterých se aktivně zúčastnila i Hvězdárna a planetárium Plzeň (H+P Plzeň). Ta první měla název Dny vědy a techniky v Plzni. Jejich hlavním pořadatelem je již asi třetím rokem ZČU v Plzni. Dny vědy a techniky byly zahájeny již 13. září tzv. vnitřními expozicemi v budovách ZČU. Vyvrcholily venkovními expozicemi ve dnech 17. a 18. září na stanovištích na nám. Republiky, před Zpč. muzeem a v Kopeckého sadech. Stanoviště H+P Plzeň a Západočeské pobočky České astronomické společnosti (ZpČAS) se tradičně nacházelo před Zpč. muzeem, kde zároveň bylo i stanoviště Katedry obecné fyziky Pedagogické fakulty ZČU, se kterou H+P Plzeň dlouhodobě spolupracuje. Kolegové z Hvězdárny v Rokycanech se letos tohoto technického svátku nezúčastnili, neboť v Rokycanech ve stejném termínu probíhal Den Rokycan.
H+P Plzeň má každým rokem jinak tematicky zaměřenou expozici. Například v minulém roce se hlavním námětem stalo 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci a právě probíhající Mezinárodní rok astronomie 2009. V letošním roce byla hlavním námětem Mezinárodní stanice ISS, respektive dokončení její výstavby. V naší expozici se proto nacházelo několik zcela nových exponátů. Na 10 panelech byla instalována nová výstava, kde byl zachycen celý vývoj výstavby a význam ISS. Součástí výstavy byl i prostorový model ISS a velmi podařená počítačová animace ISS, ve které si zájemci mohli prohlédnout toto zařízení z libovolného pohledu a po přepnutí bylo možné zhlédnout i interiér ISS. Velký úspěch hlavně u základních škol sklidila nově zhotovená magnetická Sluneční soustava, kde si každý mohl prověřit základní znalosti z astronomie. Je zajímavé, že tento exponát přilákal i řadu dospělých. Méně radostný je poznatek, že nemálo zájemců jen s obtížemi dokázalo Sluneční soustavu správně poskládat. Pro menší děti byl připraven exponát velkých dřevěných kostek s motivy z astronomie a kosmonautiky. Na poskládání tohoto exponátu se často podílely celé rodiny. Živo bylo i u kosmonavigátoru, který už byl zhotoven před několika lety a stále je o něj zájem. Podobné to bylo i u stolu s tematicky zaměřenými omalovánkami a vystřihovánkami.
Po několika letech minima sluneční činnosti se konečně objevila výraznější aktivita, a tak i u všech dalekohledů bylo co ukazovat. Skupiny slunečních skvrn a fakulových polí ve fotosféře byly monitorovány refraktorem s novým speciálním Herschelovým hranolem, který má výborné optické vlastnosti. Na dalším speciálním slunečním dalekohledu bylo možné sledovat aktivitu v chromosféře. Ta se projevila několika poměrně výraznými protuberancemi na okraji slunečního disku.
ZpČAS měla na programu pouze jedinou ukázku, a to starty raket na alternativní pohony. Přestože se jedná o opakovaný program, je pořád úspěšný a oblíbený a nemalá část zájemců tam přichází právě kvůli tomuto bodu. Je také pravdou, že pro mnoho dětí je možnost relativně rychle zhotovit svoji vlastní vodní raketu z PET lahví a pak si ji i odstartovat nevšedním zážitkem. Není proto divu, že v sobotu asi hodinu před ukončením celé akce začal docházet stavební materiál na rakety, a tak někteří rodiče obcházeli se svými dětmi okolní stánky a dožadovali se, zda by nemohli získat ještě nějaké PET láhve. Startovaly převážně vodní rakety, které si sami návštěvníci zhotovili. Každou hodinu pak byla ukázka startu lihové rakety, kterou ale vypouštěli jen zacvičení členové ZpČAS. Zároveň byla vypouštěna i raketa na tuhé pohonné hmoty. Tu ale z bezpečnostních důvodů vypouštěla pouze zaškolená obsluha H+P Plzeň. Tyto rakety totiž vyvinou velkou rychlost a lehce dosáhnou výšky přes 100 m. Součástí těchto ukázek byla demonstrace exploze láhve s tekutým dusíkem.
O týden později, v pátek 24. září, se uskutečnila i Evropská noc vědců. Ta probíhá každoročně na mnoha místech Evropy. V oblasti Plzeňska byla rovněž na několika místech. H+P Plzeň měla svá stanoviště na dvou místech v Techmanii. Uvnitř haly měla H+P Plzeň podobné exponáty jako na předchozí akci. Před halou na mostě se nacházelo druhé stanoviště, kde byly instalovány astronomické dalekohledy. Ty byly zpočátku zamířeny na Slunce, po jeho západu převážně na Měsíc a na planetu Jupiter a soustavu jeho největších měsíců. Vzhledem k tomu, že se vydařilo počasí, byl o pohled do dalekohledu velký zájem a tvořily se fronty.
ZpČAS tentokrát vyjela do Stříbra. Jejím hlavním programem byla ukázka a pozorování různými typy dalekohledů a ukázky fyzikálních pokusů. Hvězdárna v Rokycanech, podobně jako většina podobných zařízení v republice, měla otevřenou hvězdárnu, kde demonstrovala svoji činnost.
