Jak již bylo řečeno, během roku dojde k zatmění obou výrazných těles naší oblohy. Zatmění Slunce proběhne v pátek 20. března, z území Plzně bude celý úkaz pozorovatelný. Měsíční disk začne zakrývat sluneční kotouč v 9:35. Plocha slunečního disku, zakrytého Měsícem se bude neustále zvětšovat, až dosáhne maxima v 10:43:44. V tu dobu bude zakryto více než 74 % slunečního disku. Po maximu se začne Měsíc odsouvat ze slunečního disku, až jej docela opustí v 11:55. Toto zatmění se na Zemi projeví i jako úplné, ale pás totality se promítá mimo pevninu, do severního ledového oceánu. To omezuje možná pozorovací stanoviště jen na lodní výpravy a několik málo souostroví. Navíc ani počasí pro danou část roku nevychází dané oblasti zrovna příznivě, a tak bude asi rozumnější odpozorovat poměrně velké částečné zatmění z naší domoviny, než riskovat drahou a poměrně nejistou cestu za úplným zatměním.
Druhé sluneční zatmění roku 2015 nastane 13. září. Bude jen částečné a kromě Antarktidy bude jeho malá fáze pozorovatelná jen z jižní Afriky, jižní části Madagaskaru a části Indického oceánu. Na další zatmění Slunce pozorovatelné z naší republiky si budeme muset počkat až do 10. června 2021. I tehdy však bude mít jen malou fázi.
Úplné zatmění Měsíce bude pozorovatelné v pondělí 28. září v ranních hodinách. Z Plzně bude úkaz pozorovatelný téměř v celém rozsahu, kromě výstupu z polostínu, který je stejně tak slabý, že netrénovaným okem není téměř pozorovatelný. Zatmění začne ve 2:10 postupným vstupováním měsíčního kotouče do polostínu Země. Tato část zatmění není nijak výrazná a projeví se jen mírným snížením jasu Měsíce. Ve 3:07 začne vstupovat Měsíc do plného stínu Země, což se projeví již výrazným ubýváním jasu na části měsíčního kotouče. Postupně bude možné sledovat, jak se jednotlivá místa na Měsíci halí do stínu. Ve 4:11 již bude celý povrch Měsíce zastíněn a začne úplná fáze zatmění. Měsíc se v tu dobu bude nacházet nad západním obzorem přibližně 25° vysoko. Z původně jasného kotouče zbyde jen nevýrazná silueta potemnělého Měsíce. Trocha světla, které přesto proniká do zemského stínu, nejdříve prochází zemskou atmosférou, kde se modré světlo rozptyluje, a proto Měsíc dostane načervenalý až hnědý nádech. Jas Měsíce se bude ještě dále snižovat, jak se bude nořit hlouběji ke středu zemského stínu. Maximum zatmění nastane ve 4:47. Pak bude následovat opačným postupem výstup ze zemského stínu. Úplná fáze skončí v 5:23, částečná pak v 6:27. V 7:23 skončí i polostínové zatmění. To již však od nás nebude pozorovatelné, protože Měsíc v 7:11 zapadne za obzor. Vše podstatné však bude pozorovatelné. Další úplné zatmění Měsíce bude od nás pozorovatelné až 27. července 2017.
Na pohled pěkné a pro fotografy zajímavé jsou také konjunkce planet, tedy zdánlivé přiblížení dvou či více jasných těles Sluneční soustavy na obloze. V roce 2015 nastanou tři výrazná seskupení planet. K prvnímu dojde 22. února ve večerních hodinách, kdy se k sobě přiblíží planety Mars a Venuše. Úhlová vzdálenost obou těles bude jen 0,5°, tedy přibližně jeden průměr měsíčního kotouče. Samotný Měsíc se také ukáže blízko tohoto seskupení, a to již 20. a 21. února, tedy krátce před maximálním přiblížením obou planet.
Druhé seskupení nastane 1. července večer, kdy se k sobě přiblíží Venuše a Jupiter. Na obloze je budeme dělit jen 0,3° a budou na soumračné obloze tvořit výrazných pár. I v tomto případě se do blízkosti dostane Měsíc, ale to bude o pár dnů dříve, již 20. června, kdy budou obě planety ještě v trochu větší úhlové vzdálenosti.
Poslední výrazné seskupení bude v ranních hodinách dne 26. října. Kromě Venuše a Jupiteru se v blízkosti objeví i planeta Mars a 7. listopadu dokonce i Měsíc krátce před svým novem.
Dojde také k několika zajímavým přiblížením Měsíce a planety. V pondělí 1. června, krátce před 21:30 se Měsíc přiblíží k Saturnu na pouhých 1,14°. Planetu a okraj Měsíce bude dělit jen 0,88°. Bohužel vše se bude odehrávat poměrně nízko nad obzorem při soumračné obloze a Měsíc bude navíc téměř v úplňku. Další těsné přiblížení nastane v neděli 6. prosince v ranních hodinách. Tentokrát se Měsíc přiblíží k Marsu. Ve 3:00 se budou nacházet jen 0,73° od sebe. Okraj měsíčního kotouče a planetu bude dělit vzdálenost jen 0,48°. Úkaz nastane ještě na tmavé noční obloze, ale v poměrně malé výšce, jen 6° nad obzorem.
V roce 2015 uvidíme 13 měsíčních úplňků a 12 novů. Největší úplněk roku nastane 28. září ve 4:50, kdy bude také pozorovatelné úplné zatmění Měsíce (viz výše) a Měsíc bude mít úhlový průměr 33,56 obloukové minuty. Nejmenší úplněk pak nastane ve čtvrtek 5. března v 19:05, kdy bude mít Měsíc úhlový průměr pouze 29,4 úhlových minut. Jedná se nejen o nejmenší úplněk roku 2015, ale o vůbec nejmenší úplněk až do ledna roku 2032.
Jarní rovnodennost nastává 20. března 23:45, letní slunovrat 21. června v 18:38, podzimní rovnodennost nastává 23. září v 10:21 a zimní slunovrat pak 22. prosince v 5:48 hod. Země se na své dráze nejvíce přiblíží Slunci dne 4. ledna v 7:36 hod. Do odzemí, tedy největší vzdálenosti se dostane 6. července ve 21:41 hod.
Co se týče meteorických rojů, celá řada těch hlavních bude v roce 2015 rušena svitem Měsíce. Mezi výjimky, na které vychází příznivě tmavá obloha, patří srpnové Perseidy, dále podzimní Drakonidy, částečně také Leonidy a Geminidy. Během maxima ostatních rojů bude rušit Měsíc, který zjasní oblohu natolik, že řada slabších meteorů nebude pozorovatelná.
Perseidy vrcholí 13. srpna ve 13 hodin odpoledne. Roj však bude již od poloviny července postupně zvyšovat svoji aktivitu a bude aktivní až do posledního týdne srpna. Jeho maximum je poměrně široké, a tak nevadí, že střed maxima vychází do bílého dne. Roj Drakonidy bude vrcholit v noci z 1. na 2. října. Drakonidy mají nepravidelná maxima, ve kterých se občas vyskytují spršky meteorů. V noci z 9. na 10. listopadu pak budou vrcholit Leonidy, které jsou známé hlavně díky občasným meteorickým dešťům. Pro letošek se však žádná větší aktivita tohoto roje nepředpokládá. Poslední výrazný roj, Geminidy, bude vrcholit 14. prosince v podvečer.
Zmíněný výčet není zdaleka kompletní. Je zaměřen jen na jevy dostatečně výrazné, aby byly pozorovatelné i pouhýma očima. V každém Zpravodaji se můžete dočíst podrobnější informace v článku věnovanému obloze během následujícího měsíce.
