Po západu Slunce lze ještě během září spatřit nad západním obzorem část jarních souhvězdí. Např. velmi výrazná načervenalá hvězda Arktur z jarního souhvězdí Pastýře je nad západem dominantní. Tato souhvězdí však po setmění postupně zapadají. Nad jižním obzorem zůstává ve večerních hodinách dominantní letní orientační trojúhelník tvořený třemi výraznými hvězdami. Nejvýraznější je hvězda Vega, nacházející se v souhvězdí Lyry a po setmění ji nalezneme poblíž zenitu (nadhlavníku). O něco slabší je Altair patřící do souhvězdí Orla. Nejslabší z vrcholů letního trojúhelníku je nejvýše položený Deneb, nacházející se v ocasní části souhvězdí Labutě. Zatímco Vega se ve večerních hodinách bude od zenitu vzdalovat, Deneb bude po většinu večera právě v jeho blízkosti. Nad jihozápadem, nepříliš vysoko nad obzorem, září načervenalý Antares ze souhvězdí Štíra. Opačným směrem, nad severním obzorem, opět v nevelké výšce je viditelná hvězda Capella ze zimního souhvězdí Vozky, která je v naší zeměpisné šířce cirkumpolární.
Horší je situace s viditelností jasných planet ve večerních hodinách. Z těch jasných, okem viditelných, zůstává na večerní obloze pouze Saturn. Planeta se na počátku večera nachází zhruba nad jihozápadním obzorem. S postupujícím večerem klesá k západnímu obzoru. Podmínky pro jeho sledování se tak stále pozvolna zhoršují, takže na konci měsíce je již velmi nízko nad obzorem. Je to způsobeno malou deklinací planety (jen kolem -18°). Na obloze bude mít jasnost 0,5m. Saturn se až do konce září nachází v souhvězdí Váhy, přibližně severozápadně od jasné hvězdy Acrab ze souhvězdí Štíra.
Na ostatní jasné planety bude nutné si počkat do ranních hodin. Nejvýraznějším objektem ranní oblohy nad východním obzorem bude Venuše. Ta na začátku září bude vycházet spolu s jasnou hvězdou Sírius ze zimního souhvězdí Velkého psa. Venuše se bude zprvu nacházet v nepříliš výrazném souhvězdí Raka, od 24. 9. přejde do sousedního Lva. Její výška bude narůstat, rovněž magnituda -4,5 z ní udělá dominantní objekt ranní oblohy.
Nedaleko od Venuše se budou nacházet další dvě jasnější planety: Mars a Jupiter. Na začátku září v souhvězdí Raka severovýchodně od Venuše lze spatřit načervenalou planetu Mars. Ten se již ale od 6. 9. přesune do jarního souhvězdí Lva a bude nedaleko od jasné hvězdy Regulus. Jasnost Marsu během září dosahuje 1,8m a je tak nejnižší v letošním roce. Rovněž jeho úhlový průměr 3,6“ je nejmenší.
Od poloviny září se během svítání začne objevovat Jupiter. Ten zůstane celý měsíc v souhvězdí Lva rovněž nedaleko Regula (spíš pod ním). Podmínky pro pozorování tohoto planetárního obra se budou ke konci měsíce postupně zlepšovat, neboť bude narůstat výška planety nad obzorem. Vzhledem k tomu, že Jupiter je nyní od Země poměrně vzdálen, dosahuje jeho jasnost během září hodnoty pouhých -1,7m a úhlový průměr jen kolem 29“.
Pro pozorovatele s dalekohledem nastávají v září nejlepší podmínky pro pozorování planety Neptun. Ta se nachází v souhvězdí Vodnáře a je viditelná prakticky po celou noc. Na obloze má maximální jasnost 7,8m, což je sice nejvyšší hodnota pro letošní rok, ale pořád mimo dosah neozbrojeného lidského oka. Rovněž podmínky pro pozorování planety Uran se zlepšují a na konci září již budou velmi dobré. Uran se nachází v Rybách a je viditelný rovněž po většinu noci. Na obloze dosahuje maximální jasnosti 5,7m.
V sobotu 5. 9. před rozedněním bude možné pozorovat téměř nad jihem Měsíc v poslední čtvrti v otevřené hvězdokupě Hyády v těsné blízkosti jasné hvězdy Aldebaran, tzv. oka Býka. Přestože dojde k řadě zákrytů jednotlivých hvězd otevřené hvězdokupy, zákryt Aldebarana neuvidíme. K němu dojde již za denního světla.
Ve čtvrtek 10. 9. v ranních hodinách dojde nad východním obzorem ke konjunkci několika objektů. Na setkání se bude podílet Měsíc ve tvaru velmi úzkého srpku, dále Venuše, která se bude nacházet pod ubývajícím srpkem Měsíce. Východně od nich bude Mars a pod ním jasný Regulus ze souhvězdí Lva. Pod Regulem, nejníže z uvedených objektů bude zářit Jupiter. O den později se ještě tenčí srpek (obtížně pozorovatelný) dostane mezi Venuši a Jupiter a blíže k Regulu.
V pátek 18. 9. večer poblíž západního obzoru bude viditelná konjunkce Měsíce ve tvaru narůstajícího srpku a planety Saturn. Ten se bude nacházet vlevo (východně) od Měsíce. O pouhý den později bude tvořit Měsíc ve fázi před první čtvrtí horní vrchol v trojúhelníku se Saturnem a načervenalým jasným hvězdným obrem Antarem ze souhvězdí Štíra.
V pátek 25. 9. v ranních hodinách dojde nad východním obzorem ke konjunkci Marsu s hvězdou Regulus. Mars bude vlevo. Severovýchodně od této dvojice bude zářit jasná Venuše, opačným směrem jihovýchodně se bude nalézat Jupiter.
V pondělí 28. 9. v ranních hodinách nastane úplné zatmění Měsíce. V Plzni bude pozorovatelné za příznivého počasí v celém svém průběhu, mimo konec polostínové fáze, kdy již bude Měsíc pod obzorem. Měsíc během zatmění bude mít maximální průměr, neboť se bude nacházet v perigeu ve vzdálenosti 356 878 km.
V září také nastane podzimní rovnodennost. K té dojde 23. 9. v 10:20 hod. dopoledne. V tento den se Slunce dostane ze severní polokoule nad rovník. V Plzni v pravé poledne dosáhne výšky nad obzorem rovných 40°. Den bude stejně dlouhý jako noc. V následujícím období bude postupně výška Slunce nad obzorem klesat. Bílý den se bude krátit, naopak noc bude delší. Na severní polokouli tímto okamžikem skončí letní období a nastane podzim. Naopak na jižní polokouli končí zima a začíná jaro.
