V průběhu listopadu bude zvečera nad jihozápadem dominantní hvězda Vega ze souhvězdí Lyry, výrazné hvězdy letního trojúhelníku a bude viditelná prakticky většina letních souhvězdí. Arktur je ještě viditelný, ale je nízko nad západním obzorem a brzy zapadá. Od jihovýchodu však již nastupují souhvězdí podzimní oblohy, která se během ubíhajícího večera dostanou vysoko nad jižní obzor, kde kulminují. Dvojice Pegas a Andromeda patří mezi výraznější podzimní souhvězdí. V Andromedě lze při velmi dobrých podmínkách i okem zahlédnout obří spirální galaxii M 31. Na její dva průvodce ale potřebujeme již větší astronomický dalekohled. Při pozorném pohledu neuniknou ani další podzimní souhvězdí. Pod Andromedou lze nalézt poměrně rozsáhlé souhvězdí Ryby, jehož hvězdy však nepatří mezi jasné. Jejich jasnost se pohybuje kolem 4m, takže v městských podmínkách toto souhvězdí zaniká. Ryby na obloze vytváří rozevřené písmeno V. Levý konec „véčka“ začíná nedaleko hvězdy Mirach (β And). O něco jasnější jsou dvě nejvýraznější hvězdy v Beranu, což je další zvířetníkové souhvězdí, nacházející se východně od Ryb. Mezi Andromedou a Beranem je malé souhvězdí Trojúhelník. Ani ten jasnými hvězdami neoplývá, za to se v něm nachází třetí největší galaxie naší místní skupiny galaxií. Jedná se opět o spirální galaxii M 33 se široce rozevřenými rameny.
Ve večerních hodinách je možné nad severovýchodem pozorovat i první jasné hvězdy ze zimních souhvězdí. Výrazná je zejména Capella ze souhvězdí Vozky. Pod ní září načervenalý hvězdný obr Aldebaran ze souhvězdí Býka.
Jak již bylo naznačeno, podzimní večerní obloha je chudší na jasnější hvězdy a souhvězdí. V letošním roce bohužel ale i na jasné planety. Výrazné planety, viditelné pouhým okem, proto budou pozorovatelné až v druhé polovině noci.
Z jasných planet na večerní obloze totiž žádná není. Na počátku listopadu je velmi nízko nad jihozápadním obzorem pouze Saturn v souhvězdí Štíra, který krátce po západu Slunce rovněž zapadá.
Na východy ostatních jasných planet bude nutné počkat do ranních hodin. Všechny tři planety: Venuše, Mars a Jupiter se budou nacházet ve druhé polovině noci nad východním obzorem.
Nejvýraznějším a dominantním objektem ranní oblohy bude Venuše. Ta má během listopadu stále velmi dobré podmínky pro pozorování, přestože její výška nad obzorem bude klesat, neboť již koncem října dosáhla své maximální západní elongace od Slunce. Její jasnost zpočátku měsíce bude -4,3m, později poklesne na -4,2m. Planeta se na začátku listopadu nachází ještě v souhvězdí Lva, ale již 2. 11. ve večerních hodinách přejde do sousedního souhvězdí Panny.
Druhou nejvýraznější planetou ranní oblohy bude Jupiter. I ten se nachází v souhvězdí Lva a během listopadu v něm zůstává. Jupiter je vůči ostatním dvěma planetám i obzoru nejvýše. Podmínky pro pozorování této planety se navíc postupně zlepšují. V průběhu měsíce jeho jasnost vzroste o desetinu z -1,9m na -2,0m a úhlový průměr naroste na přibližně 33“.
Jasem nejslabší bude načervenalá planeta Mars. Podmínky pro sledování se pozvolna zlepšují. Mars se na začátku měsíce bude rovněž nacházet ve Lvu, ale již 2. 11. v ranních hodinách překročí hranici a ocitne se po zbytek měsíce v Panně. Ze všech tří planet ale bude zářit nejméně, jeho jasnost se bude jen 1,6m.
Pro pozorovatele s dalekohledem zůstávají i během listopadu dobré podmínky pro pozorování velkých a vzdálených planet Uran a Neptun.
Od počátku listopadu bude možné v ranních hodinách nad východním až jihovýchodním obzorem pozorovat seskupení planet Jupiter, Venuše a Mars. Nejvíce se k sobě přiblíží planety Venuše a Mars v úterý 3. 11. V tu dobu budou u sebe v dosti těsné blízkosti, kolem 0,7°. Od pátku 6. 11. se navíc přidá i Měsíc, jež předchozího dne prošel kolem hvězdy Regulus. Tenký srpek Měsíce se bude nacházet nejzápadněji, vlevo od něj bude Jupiter, pod nimi Mars a Venuše. O pouhý den později se ještě tenčí srpek Měsíce dostane do blízkosti Marsu a Venuše. O další den později už bude pod tímto seskupením a dostane se do blízkosti hvězdy Spika v Panně. Velmi tenký srpeček Měsíce bude nad Spikou pozorovatelný 9. 11. ráno.
V neděli 15. 11. večer se dorůstající srpeček Měsíce bude nacházet v těsné blízkosti jasnější otevřené hvězdokupy M 25 v souhvězdí Střelce.
V neděli 22. 11. ve večerních hodinách se Měsíc přiblíží k planetě Uran. Bude ji míjet ve vzdálenosti asi 1,6°. Seskupení bude možné sledovat větším triedrem. Bohužel Měsíc bude značně rušit, neboť bude tři dny před úplňkem.
Ve čtvrtek 26. 11. ráno se Měsíc ve fázi krátce po úplňku přiblíží do blízkosti otevřené hvězdokupy Hyády v souhvězdí Býka. Ještě před rozedněním ji začne přecházet.
V pondělí 30. 11. ráno se planeta Venuše bude nacházet nedaleko jasnější hvězdy Spika ze souhvězdí Panny. Spika bude jihozápadním směrem od planety, vzdálenost bude dosahovat asi 4,2°.
Na středeční ráno 18. 11. připadá maximum známého meteorického roje Leonid, což je roj s kometárním původem (55P/Tempel‑Tuttle). Aktivita roje začíná již od 6. 11. a končí až 30. 11. Zvýšenou aktivitu lze očekávat nejen na den maxima, ale i dny před a po maximu. Frekvence by se měla v maximu pro tento rok pohybovat kolem 15 meteorů za hodinu, spršky se v tomto roce neočekávají. Vstupní rychlosti částic tohoto roje jsou značné, pohybují se kolem 71 km/s, a proto meteory tohoto roje patří mezi velmi rychlé. Případné pozorování maxima Měsíc ve fázi první čtvrti prakticky rušit nebude, neboť bude brzy zapadat.
