Po západu Slunce je možné hlavně počátkem března nad západním obzorem spatřit některá podzimní souhvězdí, která ale velmi brzy zapadají. Nad jižním a později i jihozápadním obzorem nalezneme výrazná souhvězdí a jasné hvězdy zimní oblohy pozvolna se přesouvající k západnímu obzoru. Souhvězdí jarní oblohy postupně vychází nad východním obzorem již v průběhu večera a během noci postupně kulminují nad jihem. V této části oblohy je možné se orientovat pomocí jarního orientačního trojúhelníku.
I během března lze pouhým okem pozorovat výrazné i méně jasné objekty zimní oblohy. Pro triedr nebo menší astronomický dalekohled je zde řada vzdálených objektů, hlavně otevřených hvězdokup. O některých již byla zmínka v článku z minulého měsíce.
Z výrazných planet, viditelných pouhým okem, bude na večerní obloze v březnu dominovat pouze Jupiter. Zvečera je nad západním obzorem přítomný ještě Uran, ale ten je nízko a slabý.
Jupiter bude v březnu vycházet během soumraku nad východem až jihovýchodem. Podmínky pro jeho pozorování jsou během března nejoptimálnější. Kulminace planety probíhá během půlnoci. Planeta při ní dosahuje výšky kolem 45° až 47° nad ideálním jižním obzorem. Jupiter se po celý březen bude vyskytovat v jihovýchodní oblasti souhvězdí Lva. V průběhu měsíce jeho jasnost zůstává na hodnotě -2,5m. Úhlový průměr se zvětší až na 41,6“, po polovině měsíce se ale začne zmenšovat. Důvodem velkého úhlového průměru Jupiteru je fakt, že 8. 3. se bude nacházet nejblíže vůči Zemi za letošní rok, ve vzdálenosti 663,5 milionu km.
Na planety Mars a Saturn si musíme počkat po půlnoci, kdy se objeví nízko nad jihovýchodním obzorem.
Mars vychází v březnu necelou hodinu po půlnoci nad jihovýchodním obzorem. Počátkem měsíce se nachází ještě ve východní oblasti souhvězdí Váhy, ale 13. 3. během odpoledne překročí hranici do sousedního Štíra, kde se bude pohybovat po několik dní v blízkosti jasné hvězdy Acrab. Pro pozorování Marsu jsou nejlepší podmínky v ranních hodinách, kdy je planeta poblíž kulminace. I tak ale zůstává poměrně nízko nad obzorem, kolem 22°, na konci měsíce dokonce jen necelých 20°. Jasnost planety bude postupně narůstat od 0,2m až do -0,5m. Rovněž úhlový průměr naroste až na 11,8“. V průběhu března se bude Mars přibližovat k další planetě, k Saturnu.
Východněji od Marsu se nachází v jižních partiích souhvězdí Hadonoše planeta Saturn. Ta vychází až po Marsu, rovněž nad jihovýchodním obzorem. Saturn má podobné pozorovací podmínky jako Mars. Nachází se velmi nízko a nejlépe pozorovatelný bude až k ránu, kdy je nejvýše nad jižním obzorem. Kulminuje ráno ve výšce necelých 20° nad ideálním horizontem. Jasnost planety dosáhne 0,5m až 0,4m, úhlový průměr až 15,4“. Přivrácená je severní hemisféra planety. Prstenec je v současnosti hodně otevřený, a proto je možné dobře pozorovat jeho strukturu. Pozorovací podmínky se v dalším období budou nadále pozvolna zlepšovat.
Na začátku března se ještě na chvilku objeví Venuše. Bude viditelná během ranního svítání velmi nízko nad jihovýchodním obzorem, a proto podmínky pro její pozorování budou špatné. Jasnost Venuše dosáhne -3,9m.
V úterý 1. 3. se ve druhé polovině noci bude Měsíc krátce před poslední čtvrtí nalézat v blízkosti planety Mars. Planeta bude západně od Měsíce.
O den později, ve středu 2. 3. v ranních hodinách, bude Měsíc v poslední čtvrti pozorovatelný poblíž Saturnu. Úkaz bude viditelný nad jižním obzorem. Pod Měsícem ve vzdálenosti necelé 3° bude svítit nažloutlý Saturn. Západně od Měsíce a Saturnu zase načervenalý Mars. A mezi nimi dole bude zářit červený veleobr Antares ze souhvězdí Štíra. Podobné seskupení uvidíme ještě jednou na konci března.
Ve čtvrtečních ranních hodinách 3. 3. se bude srpek ubývajícího Měsíce nalézat před jasnou otevřenou hvězdokupou M 23. O den později, 4. 3., opět ráno již bude v blízkosti další jasné otevřené hvězdokupy M 25. K té se v březnu přiblíží ještě jednou, a to 31. 3. Obě hvězdokupy se nachází v souhvězdí Střelce.
V pondělí 14. 3. ve večerních hodinách se bude Měsíc v první čtvrti nacházet v blízkosti otevřené hvězdokupy Hyády a jasné hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka. Přechod přes tuto otevřenou hvězdokupu však nastane již v odpoledních hodinách, kdy Měsíc bude ještě pod obzorem.
Ve středu 16. 3. ve večerních hodinách se Měsíc již po první čtvrti přiblíží k jasnější hvězdě γ Gem (Alhena, 1,9m) v souhvězdí Blíženců.
Ke konjunkci planety Mars a jasné hvězdy Acrab ze souhvězdí Štíra dojde ve středu 16. 3. po půlnoci.
V sobotu 19. 3. ve večerních hodinách se dorůstající Měsíc bude nacházet poblíž jasné astronavigační hvězdy α Leo (Regulus) v souhvězdí Lva. Při největším přiblížení kolem 20 hod. budou od sebe vzdáleny 3°.
V noci 21./22. 3. bude viditelná konjunkce Měsíce a Jupitera. K největšímu přiblížení dojde až k ránu kolem 4 hod. nad západním obzorem, kdy oba objekty budou od sebe 2,8°. Měsíc ve fázi den před úplňkem bude přímo pod Jupiterem.
V noci 24./25. 3. se Měsíc již po úplňku začne přibližovat k jasné astronavigační hvězdě α Vir (Spika) v souhvězdí Panny. K největšímu přiblížení dojde až k ránu kolem 4 hod. nad jihozápadním obzorem, kdy modře zářící Spika bude pod Měsícem ve vzdálenosti 4,2°.
Zajímavé seskupení bude možné sledovat v úterý 29. 3. asi dvě hodiny po půlnoci až do rána. Nad jihovýchodním obzorem uvidíme postupně vycházet Měsíc ve fázi před poslední čtvrtí a vzápětí planetu Mars. Za dalších asi 45 minut vyjde Saturn a během asi 5 minut i načervenalá astronavigační hvězda Antares ze souhvězdí Štíra. Nepravidelný čtyřúhelník bude nejvýše nad jižním obzorem v ranních hodinách. Seskupení těchto těles je pozorovatelné i 28. 3. a 30. 3., jen konfigurace bude jiná.
Jarní rovnodennost letos připadá na nedělní ráno 20. 3. Nastane v 5:30 SEČ. V tento den se Slunce pohybující se po ekliptice dostane do jarního bodu, tedy bude přímo nad rovníkem. V Plzni v pravé poledne dosáhne výšky nad obzorem přibližně 40°. Slunce vyjde nad východem a bude zapadat nad západem. Bílý den bude stejně dlouhý jako noc. Na severní polokouli tímto okamžikem skončí období astronomické zimy a začíná jaro. Naopak na jižní polokouli končí léto a začíná podzim. V následujícím období bude postupně narůstat výška Slunce nad obzorem a tím dojde k prodlužování bílého dne. Denní oblouk Slunce se začne zvětšovat. Východy Slunce budou posunuty více na severovýchod, západy zase více na severozápad.
V neděli 27. 3. dojde k přechodu středoevropského času SEČ na čas středoevropský letní SELČ. Ve 2:00 SEČ se posunou rafičky hodinek o 1 hodinu dopředu (tj. na 3:00 SELČ). Platnost SELČ bude končit až 30. 10., kdy dojde k návratu na SEČ.
