Nad jižním obzorem se ve večerních hodinách nachází výrazný jarní trojúhelník, složený ze tří astronavigačních hvězd. Jeho vrcholy tvoří Regulus ze souhvězdí Lva, Arkturus z Pastýře a Spika, nacházející se v souhvězdí Panny. To jsou zároveň nejvýraznější souhvězdí jarní oblohy. Naopak mezi nenápadná jarní souhvězdí patří Malý lev, Honicí psi, Vlasy Bereniky a také Sextant. Souhvězdí Havrana, Poháru a Hydry má výraznější hvězdy, ale nachází se v našich zeměpisných šířkách poměrně nízko. Po západu Slunce lze spatřit ještě některá zimní souhvězdí. Od východu se pozvolna nasouvají letní souhvězdí, která již kolem půlnoci začnou být nad jihem dominantní.
Z výrazných planet, viditelných pouhým okem, budou na obloze během května viditelné tři: Jupiter, Mars a Saturn.
Podmínky pro pozorování Jupiteru zůstávají během května zejména ve večerních hodinách ještě velmi dobré. Planeta bude na počátku měsíce kulminovat ve večerních hodinách nad jižním obzorem. Během kulminace dosáhne výšky kolem 47° až 48° nad ideálním jižním obzorem. Jupiter však už bude chybět na obloze v ranních hodinách. V květnu se bude stále nacházet ve spodní části souhvězdí Lva. Planeta se v tomto období od Země dále vzdálí, což se projeví nejen na poklesu jasnosti, ale i zdánlivého průměru. Jasnost Jupiteru pozvolna poklesne z -2,2m na -2,1m. Zdánlivý úhlový průměr se také zmenší. Na počátku května bude mít ještě 37,2“, na konci měsíce klesne na 35“.
Pro pozorování planety Mars se podmínky pozvolna zlepšují, právě během května budou v tomto roce nejlepší, a to 22. 5., kdy se Mars dostává vůči Zemi do opozice. Na konci května (30. 5.) bude v minimální vzdálenosti od Země, pouhých 0,503 au. Jasnost planety proto bude postupně narůstat od -1,8m až do -2m, což bude maximum v tomto roce. Rovněž úhlový průměr naroste až na 18,6“. Mars vychází na začátku května necelé 2 hodiny po západu Slunce, na konci měsíce však bude během západu již na obloze. Nalezneme ho, kromě konce května, převážně v souhvězdí Štíra. Ve večerních hodinách 28. 5. přejde při svém retrográdním (zpětném) pohybu do sousedního souhvězdí Váhy, kde dokončí běhen června část své kličky. Nejlepší podmínky pro pozorování planety nastávají po půlnoci, kdy je planeta poblíž kulminace. I tak ale zůstává poměrně nízko nad obzorem, kolem 18°. V průběhu května bude Mars opět nedaleko planety Saturn.
Východněji od Marsu se nachází v jižních partiích souhvězdí Hadonoše planeta Saturn. Ta vychází krátce po Marsu a zůstává rovněž nízko nad obzorem. Saturn má tak podobné podmínky na pozorování jako Mars. Nachází se nízko a je nejlépe pozorovatelný během kulminace, která nastává až po půlnoci. Během ní je ve výšce necelých 20° nad ideálním obzorem. Jasnost planety se pohybuje od 0,1m do 0m, což bude maximum v tomto roce. Rovněž úhlový průměr dosáhne svého maxima, až 16,4“. Přivrácená zůstává severní hemisféra planety. Prstenec je v současnosti hodně otevřený, a proto je možné dobře pozorovat jeho strukturu.
Merkur sice není na programu večerních pozorování, přesto však stojí za zmínku. V pondělí 9. 5. totiž bude během své dolní konjunkce přecházet přes sluneční disk, což je dosti vzácná příležitost k pozorování tohoto úkazu (samozřejmě při jasné obloze). Naposledy byla možnost toto pozorovat před 13 lety, v květnu 2003. Úkaz začíná být pozorovatelný krátce po 13. hodině. Přechod bude trvat až do západu Slunce, takže výstup z našeho území již viditelný nebude.
V noci ze soboty na neděli 14./15. 5. se dostane dorůstající Měsíc krátce po první čtvrti mezi Jupiter a jasnou astronavigační hvězdu α Leo (Regulus) v souhvězdí Lva. I o den později se Měsíc bude nacházet nedaleko Jupitera (bude východně od něj).
Ve středu 18. 5. večer se dorůstající Měsíc (ve fázi 3 dny před úplňkem) dostane do blízkosti jasné astronavigační hvězdy α Vir (Spika) v souhvězdí Panny. Spika se bude nacházet jihozápadně od Měsíce.
V noci ze soboty na neděli 21./22. 5. se úplňkový Měsíc dostane do blízkosti planet Mars, Saturn a jasné astronavigační hvězdy α Sco (Antares) ze souhvězdí Štíra. Měsíc bude nejvýše, pod ním ve vzdálenosti 5,2° načervenalý Mars. Maximální přiblížení k Marsu nastane kolem 23. hodiny. Východně od Marsu bude Saturn. Mezi Marsem a Saturnem na nejnižší pozici bude zářit načervenalým světlem Antares. Toto uskupení bude pozorovatelné i o den později v poněkud pozměněné konfiguraci. Měsíc se tentokrát dostane do blízkosti Saturnu. Při největším přiblížení 22. 5. večer (kolem 23. hodiny) bude Saturn 2,4° na jih od Měsíce. 
V úterý 24. 5. po půlnoci se již ubývající Měsíc dostane do souhvězdí Střelce, do blízkosti otevřené hvězdokupy M 23. Přestože se jedná o jasnější hvězdokupu, Měsíc ji bude přezařovat. I o den později kolem půlnoci bude Měsíc v blízkosti další otevřené hvězdokupy, M 25, která je ještě jasnější, ale i tak Měsíc bude silně rušit.
V průběhu května je v činnosti několik slabších meteorických rojů. Mezi nejvýznamnější bude patřit roj η-Aqrds. Jedná se o roj kometárního původu (roj soustavy komety 1P/Halley), jehož aktivita již začala kolem 19. 4. a skončí 28. 5. Maximum by mělo nastat ve čtvrtek 5. 5. ve večerních hodinách. Hodinová frekvence by se měla pohybovat v maximu kolem 40 meteorů. Roj patří mezi velmi rychlé, vstupní rychlost dosahuje 66 km/s. Při maximu Měsíc rušit nebude, neboť je blízko novu.
