V pondělí 10. října 2016 uplyne již 285 let od narození anglického fyzika a chemika Henryho Cavendishe, který je považován mimo jiné za objevitele vodíku. Sám Cavendish jej však označoval jako „hořlavý vzduch“.
Ačkoli patřil do jedné z nejbohatších anglických rodin, na svět přišel v jižní části Francie, v městě Nice. Jeho otcem byl lord Charles Cavendish, člen Královské společnosti, matka se za svobodna jmenovala Lady Anne Grey a také pocházela z vysoce postaveného rodu. Ta ale bohužel zemřela již o dva roky později, při porodu Henryho bratra. O Henryho vzdělávání se nejprve starali soukromí učitelé, roku 1749 pak nastoupil na Univerzitu v Cambridgi, kde studoval následující čtyři roky. Studium ukončil, aniž by získal diplom a místo toho se spolu s bratrem vydal na cesty po Evropě.
Po nějaké době se vrátil do Londýna a začal se věnovat výzkumu. Protože zdědil značnou sumu peněz, mohl si dovolit přebudovat část svého statku na rozsáhlou knihovnu a také na laboratoře, které disponovaly nejmodernějšími přístroji své doby. Zde prováděl různé experimenty, například s elektrickou energií, magnetismem a vedením tepla. V roce 1760, tedy v době, kdy mu bylo 29 let, se stal členem Královské společnosti, ale dění okolo ní se téměř nezúčastňoval.
Mezi jeho zajímavé výsledky patří například určení tzv. měrné tepelné kapacity. Ta vyjadřuje, jaké množství tepla je zapotřebí k ohřátí jednoho kilogramu látky o jeden teplotní stupeň. Dále studoval různé sloučeniny i prvky a v roce 1766 popsal ve svém článku „On Factitious Airs“ („O umělých plynech“) plyn, který později dostal jméno vodík.
Podařilo se mu také přibližně určit složení zemské atmosféry. Počítal sice přitom s fiktivním plynem flogistonem, ale alespoň orientačně určil poměr základních složek.
V roce 1798 se Cavendishovi podařilo spočítat velmi přesně hmotnost Země za pomoci torzní váhy. Postupoval tak, že změřil gravitační sílu, působící na olověné koule, z toho určil gravitační konstantu a z ní odvodil hmotnost Země. Jeho výsledek se od dnešních hodnot lišil jen o jedno procento.
Většinu svých výsledků Cavendish vůbec nezveřejňoval a řada z nich byla objevena až mnoho let po jeho smrti. Tak se například dodatečně zjistilo, že vztah mezi elektrickým odporem, proudem a napětím, známý nyní jako Ohmův zákon, objevil již několik desítek let před Georgem Ohmem. Na vině byla jeho velmi podivínská povaha, projevující se zejména tím, že se jen minimálně stýkal s lidmi a spíše se jim snažil vyhýbat.