V pondělí 15. července 2024 se k sobě na obloze zdánlivě přiblíží „rudá planeta“ Mars a největší „ledový obr“ Uran. K nejtěsnějšímu setkání dojde ve 14 hodin 25 minut světového času (16:25 SELČ) a úhlová odchylka těles při pohledu za Země bude pouhých 32,1´. Pokud se na situaci podíváme trochu z nadhledu a v absolutních číslech, bude oba světy dělit nepředstavitelná vzdálenost 18,66 au, což odpovídá přibližně rozestupu propastných 2 791,5 milionů kilometrů.
Pro Evropu není výše uvedený okamžik nejtěsnějšího přiblížení tím pravým. Slunce bude stát vysoko (h = 43°) nad jihozápadním obzorem a navíc Mars s Uranem budou právě v témže čase na severozápadě zapadat pod ideální horizont. Při pohledu z Rokycan se jej dotkne v 16:40 SELČ Mars a o dvě a půl minuty později i Uran. Z jiných míst naší republiky se uvedené časy budou lišit v řádu jednotek minut. Na jednoznačném výsledku to ovšem nic nezmění. Naše šance jsou nulové.
Pro pozorování tak bude nezbytné využít zcela jiné časy. Téměř totožné příležitosti dostaneme hned dvě. První přijde v pondělí 15. července časně ráno. Planety nad obzor vyjdou kolem půl druhé našeho času. Do použitelné výšky 10° nad obzor se ale dostanou o hodinu a deset minut později (2:40 SELČ). Slunce ještě sice nebude dostatečně hluboko, abychom mohli hovořit o astronomické noci, ale výška -16° nám i tak zajistí dostatek tmy pro pohodlné sledování dvojice. Interval poskytující dostatek tmavé oblohy však nebude trvat dlouho. Krátce po půl čtvrté (3:34 SELČ) skončí astronomické svítání a i když pár planet mezitím vystoupá až do výšky 18,5°, začnou se naše možnosti pokračovat v pozorování planet na světlající obloze rychle zhoršovat.
Vzájemný odstup planet bude před odpoledním přiblížením, zmíněným v úvodu článku, přeci jen větší. Uran bude od nápadnějšího Marsu vzdálený kolem 40 ´. I to ovšem stačí k tomu, abychom měli možnost mít obě tělesa v zorném poli dalekohledu při středně mohutném zvětšení. Uran, jako po Marsu druhý nejjasnější objekt v zorném poli, pak nalezneme severovýchodně, tedy vlevo nahoře od něho (pozor na převracející dalekohled, v jeho zorném poli bude situace převrácena). Ve správné orientaci by mohly pomoci dvě poměrně jasné hvězdy SAO 93501 (7,6 mag) pod Uranem a SAO 16613 (8,0 mag) vpravo dole v sousedství Marsu. Situaci v nepřevracejícím dalekohledu ukazuje připojený obrázek.
O 24 hodin později, tedy 16. července ráno, se situace prakticky přesně zopakuje. Jedinou změnou bude vzájemná konfigurace těles. Výrazně rychlejší Mars se na své dráze kolem Slunce zřetelně posune, zatímco pozice Uranu se téměř nezmění. Jak ukazuje mapka, pro lepší orientaci nám v tomto případe zůstane už jen hvězda SAO 93501. Planety se při užití azimutální montáže budou promítat prakticky přesně pod sebe a jejich rozestup se zvýší oproti předešlému dni asi o čtvrtinu na přibližně 50´.
Konfigurace Marsu s Uranem by se také mohla stát velice zajímavým cílem pro astrofotografy. Vhodné zorné pole, které při užití fullfraimového fotoaparátu dovolí detailnější pohled, nám poskytne teleobjektiv s ohniskovou vzdáleností kolem jednoho metru. Ale použitelné budou i o něco kratší objektivy, které budou schopny zobrazit širší okolí planet. Zamířit bude samozřejmě vhodné ne přímo na Mars či Uran, ale mezi ně. Takže pokud budete užívat paralaktickou montáž s pohybem, či dokonce s naváděním, doporučuji v pondělí ráno nastavit souřadnice RA 3h 34m; Dec 18° 44´ a v úterý RA 3h 35,5m; 18° 50´.
Doufejme, že počasí nám dovolí užít si zajímavé konstelace dvou zcela odlišných planet naší Sluneční soustavy. Určitě si tento apuls nenechte ujít.
Na co se tedy můžeme 15. července ráno těšit? Především je nutné si uvědomit, že Mars je přibližně 7,5 krát menší než mohutná sedmá planeta Sluneční soustavy Uran. Avšak v čase popisovaného apulsu bude více než 11 krát blíže k Zemi, takže se bude zdát větší a podstatně jasnější. Rudá planeta ze vzdálenosti 1,80 au bude stabilně zářit svým charakteristickým načervenalým světlem, jako jeden z nejjasněj-ších objektů aktuální úsvitové oblohy o jasnosti kolem +1 mag. Neměl by proto být problém ji najít i neozbrojenýma očima. Průměr disku, který se nám ukáže už i při užití menšího astronomického dalekohledu, bude činit 5,6“. Větší obtíž bude s hledáním Uranu. Na tuto planetu už si s neozbrojeným okem, při její jasnosti 5,8 mag, nevystačíme. Menší dalekohled nám vzdálenou planetu (20,46 au) ukáže jako namodralou „hvězdu“, která by se mohla prozradit pouze nižší scintilací než ostatní skutečné hvězdy. Přeci jen, i když to na první pohled nejsme schopni vidět, se jedná o plošný objekt. Aktuální zdánlivý průměr Uranu bude 3,5“.
Dvojice se bude promítat do severní části souhvězdí Býka, jen asi 7° jihozápadně od nápadné otevřené hvězdokupy Plejády (M 45).
