Hvězdářská ročenka optimisticky tvrdí, že pozorovací podmínky většiny silnějších rojů budou v roce 2025 příznivé, ale má to jeden háček. Maximum nejoblíbenějšího a nejsledovanějšího roje – Perseid – nastane těsně po úplňku.
Quadrantidy dosáhnou maxima 3. ledna kolem 16. hodiny odpoledne (všechny údaje jsou uváděny v čase, který bude zrovna platný – SEČ nebo SELČ) a Měsíc zapadne zhruba o 4,5 hodiny později. Díky poloze radiantu nízko nad obzorem by teoreticky mohly být zvečera vidět dlouhé tečné meteory. Tyto jevy způsobují meteoroidy, které vstoupí do zemské atmosféry, zde zazáří, pak ji zase opustí a pokračují dále meziplanetárním prostorem. Angličtina pro ně používá výraz „Earth grazer“. Při maximu Lyrid bude Měsíc den po poslední čtvrti a vyjde až v ranních hodinách, takže podmínky budou dobré. Mnohem horší to bude u éta Aquarid, kdy naopak bude Měsíc po první čtvrti nad obzorem téměř celou noc a zapadne až k ránu. 
Při maximu jižních delta Aquarid zapadá Měsíc kolem 23. hodiny, takže zbytek noci rušit nebude. Jak už je zmíněno výše, Perseidy budou vrcholit s Měsícem ve fázi jen pár dní po úplňku, takže jejich pozorování bude velmi problematické. Maximum alfa Aurid bude provázet Měsíc první polovinu noci, zapadne přibližně ve 23:30. Radiant celou noc stoupá, takže po půlnoci budou podmínky bezproblémové. Orionidy dosáhnou maxima za novu, do období těsně před novem nebo po něm spadají i maxima Leonid a Ursid. Docela dobré podmínky budou mít i Geminidy, při jejichž maximu vyjde Měsíc až po druhé hodině ranní.
Pro střední Evropu jsou na rok 2025 předpovězeny dvě spršky. Jedna se týká Drakonid, ale je v podstatě nepoužitelná. Vychází na 8. října mezi 17. a 18. hodinu, tudíž do denního světla, meteory tohoto roje jsou obvykle slabé, a navíc Měsíc je v té době prakticky v úplňku. Očekávaná frekvence se liší podle různých zdrojů od méně než 50 až po 150 meteorů za hodinu. Druhá sprška vypadá trochu lépe. Francouzský astronom Jérémie Vaubaillon předpovídá, že 12. prosince mezi 11. a 23. hodinou Země projde proudem tělísek z komety 46P/Wirtanen. Radiant se bude nacházet na souřadnicích RA = 8°, Dec = -38°, tj. v souhvězdí Sochaře a roj je nazván lambda Sculptoridy. Díky zenitové atrakci by radiant měl být 5 až 7 stupňů nad obzorem a když budeme mít štěstí, uvidíme pěkné tečné meteory. Kromě toho se očekává, že v období zhruba od poloviny října do poloviny listopadu by mohlo být vidět větší množství bolidů. Jejich zdrojem bude roj Taurid, zejména jeho severní větev. V roce 2025 se totiž Země přiblíží oblaku větších částic, který je zachycen v rezonanci 7:2 s planetou Jupiter.
Podle Hvězdářské ročenky bychom se měli v roce 2025 dočkat celkem deseti nočních rojů, které budou mít frekvenci v maximu deset a více meteorů za hodinu nebo z nějakého jiného důvodu stojí za to pozorovat. V následující tabulce jsou základní údaje o těchto vybraných rojích.
| Název roje | Začátek | Maximum | Konec | Šířka | Frekvence | P. index | Rychlost | Měsíc |
| Quadrantidy | 28.12. | 3.1. (16 h) | 12.1. | 0,3 | 80 | 2,1 | rychlé | 3 |
| Lyridy | 14.4. | 22.4. (16 h) | 30.4. | 0,7 | 18 | 2,1 | rychlé | 22 |
| éta Aquaridy | 19.4. | 6.5. | 28.5. | 5 | 50 | 2,4 | velmi rychlé | 9 |
| jižní delta Aquaridy | 12.7. | 31.7. | 23.8. | 5 | 25 | 2,5 | střední | 6 |
| Perseidy | 17.7. | 12.8. (22 h) | 24.8. | 2 | 100 | 2,2 | velmi rychlé | 17 |
| alfa Auridy | 28.8. | 1.9. | 5.9. | 2 | 10 | 2,5 | velmi rychlé | 8 |
| Orionidy | 2.10. | 21.10. | 7.11. | 3 | 20 | 2,5 | velmi rychlé | 0 |
| Leonidy | 6.11. | 17.11. (19 h) | 30.11. | 2 | 15 | 2,5 | velmi rychlé | 26 |
| Geminidy | 4.12. | 14.12. (9 h) | 17.12. | 1 | 150 | 2,6 | střední | 24 |
| Ursidy | 17.12. | 22.12. (11 h) | 26.12. | 0,5 | 10 | 2,8 | střední | 2 |
| Quadrantidy | – | maximum slabých meteorů nastává výrazně dříve než u jasných, rozdíl může být až 14 hodin. Jedná se o jeden ze tří nejsilnějších rojů roku, jeho maximální frekvence kolísá mezi 60 a 200 meteory za hodinu. |
| Lyridy | – | běžná frekvence je asi 10-18 meteorů za hodinu, ale v některých letech byla nepravidelně pozorována ostrá maxima s vysokými frekvencemi – krátkodobě až 600 meteorů za hodinu. Je to způsobeno tím, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn. Čas maxima se může lišit až o 5 hodin od udané hodnoty. Doba, po kterou má roj větší aktivitu než polovinu maximální frekvence, se pohybuje mezi 15 a 60 hodinami. |
| éta Aquaridy | – | roj má vláknitou strukturu, která vytváří vedlejší maxima. Také se vyznačuje dvanáctiletou periodicitou, zřejmě způsobenou vlivem Jupitera. Zvýšenou frekvencí (65-85 meteorů za hodinu) se projevil v letech 2008 a 2009. |
| jižní delta Aquaridy | – | maximum slabých meteorů nastává později než u jasných, někdy až o několik dní. |
| Perseidy | – | na začátku aktivity (koncem července) a v centru roje převládají jasnější meteory. Koncem 20. století bylo možné sledovat vznikající oblak, projevující se od roku 1988. V letech 1991 až 1997 způsobil menší meteorické deště převážně velmi jasných meteorů s frekvencemi 250-350 meteorů za hodinu. |
| alfa Auridy | – | kromě stálé aktivity se vyskytují ostré spršky, například v letech 1935, 1986 a 1994 byla frekvence až 100 meteorů za hodinu. V roce 2007 frekvence dosáhla dokonce 130 meteorů za hodinu, roku 2022 nastala dvě maxima s frekvencemi 90 a 70 meteorů za hodinu. |
| Orionidy | – | roj má vláknitou strukturu, která se projevuje vedlejšími maximy. Například v roce 1993 mělo jedno takové vlákno frekvenci až 35 meteorů za hodinu, v letech 2005-2008 dokonce více než 50 meteorů za hodinu. Zvýšená frekvence trvala několik dní a projevila se převážně jasnými meteory. Další obdobná sprška se očekává až v roce 2040. |
| Leonidy | – | roj produkuje meteorické deště, naposledy v letech 1966, 1999, 2001 a 2002. Velmi silný byl také v roce 1998, kdy měl 350 většinou jasných meteorů v hodině. Žádné výraznější maximum se letos neočekává, éra bohatých návratů by měla nastat až ve třicátých letech. |
| Geminidy | – | od 19. století, kdy byly poprvé zaznamenány, měly jejich frekvence stoupající tendenci. Současných hodnot dosáhly počátkem 90. let 20. století a nyní se jedná o jeden z hlavních rojů roku. Vždy po dosažení maxima prudce klesne počet jasných meteorů. Podle některých studií prostorové struktury roje by měly Geminidy v těchto letech začít slábnout a do konce století téměř zmizet, ale současná vizuální pozorování nasvědčují spíše opaku. |
| Ursidy | – | u tohoto roje se objevují spršky o frekvencích až přes 100 meteorů za hodinu v době, kdy je mateřská kometa v odsluní (například 1945, 1986 a 2000). Zvýšená frekvence byla pozorována již 10x mezi roky 1988 a 2020, kdy dosáhla desítky meteorů za hodinu. |
Vysvětlivky:
| Začátek | – | začátek činnosti roje |
| Maximum | – | den, případně hodina maxima (ve středoevropském nebo středoevropském letním čase – podle toho, který zrovna platí) |
| Konec | – | konec činnosti roje |
| Šířka | – | doba ve dnech, po kterou má roj větší aktivitu než polovinu maximální frekvence |
| Frekvence | – | očekávaná zenitová hodinová frekvence roje v maximu |
| P. index | – | populační index. Udává, kolikrát se zvětší počet meteorů při zvýšení MHV o jednu magnitudu |
| Rychlost | – | rychlost meteorů |
| Měsíc | – | stáří Měsíce v době maxima roje, počítané od novu (0 = nov, 7 = první čtvrť, 14 = úplněk, 21 = poslední čtvrť) |
| var | – | údaj je velmi proměnný |
Také si můžete prohlédnout kalendář rojů, který zveřejňuje Mezinárodní meteorářská organizace (International Meteor Organization – IMO).
