Během Expedice 2009 bylo celkem šest jasných nocí a při všech se pozorovaly meteory. Bohužel na začátku Expedice, kdy bylo maximum Perseid, bylo počasí nepříznivé a tak se podařilo zachytit už jen jejich doznívající aktivitu. Poté, co konečně z oblohy zmizela oblačnost, se dalo pozorovat tři noci po sobě. Protože zpočátku byla ještě docela solidní frekvence, byla zvolena statistická metoda, bez zákresu. Čtvrtý den byla pozorovatelská řada přerušena bouřkou s lijákem, ale hned následující noc už byla zase jasná a po ní následovaly ještě další dvě. Tyto tři noci se již pozorovalo se zákresem.
První pozorování se uskutečnilo 14./15. srpna, tj. až pátou noc Expedice. Na hřiště vyrazily pozorovat tři skupiny meteorářů v celkovém počtu dvanácti pozorovatelů. Zpočátku pozorování rušila oblačnost, ale netrvalo dlouho a zmizela ze zorného pole. To však nebylo vše. Kolem půl dvanácté (všechny zde uváděné časy jsou v SELČ) se přihnala další vlna a zakryla několik desítek procent oblohy. I tyto mraky naštěstí po nedlouhé době zmizely a pak už zůstalo nebe čisté. Dalo se pozorovat bez problémů zhruba do půl druhé, kdy vyšel Měsíc a začal rušit východní obzor.
Výsledky pozorování jsou shrnuty v následující tabulce, setříděné sestupně podle napozorovaného času. Uváděná frekvence je celková (pro všechny roje dohromady) a není přepočítána na standardní podmínky, jedná se o prosté vydělení počtu meteorů napozorovaným časem v hodinách. Oranžově podbarvená pozorování nebyla odeslána do celostátní databáze, modře podbarvená zatím pozorovatelé neodevzdali.
Uváděné zkratky rojů: PER = Perseidy, AQR = sloučené delta Aquaridy S, alfa Capricornidy (do 15.8) a antihelionový roj, KCG = kappa Cygnidy, SPO = sporadické meteory
Následující noc (15./16. srpna) bylo počasí ještě lepší, takže se opět pozorovalo. Očekávala se již nižší frekvence a proto meteory sledovaly jen dvě skupiny. Ty však měly dohromady deset pozorovatelů, takže to nebyl zas tak velký pokles. Tentokrát byla obloha krásně vymetená, žádné mraky nepřekážely a tak pozorování probíhalo bez problémů. Jediným rušivým elementem se stal až Měsíc, ale i ten přesvětloval oblohu méně než minulou noc.
Podle pořekadla „do třetice všeho dobrého“ se pozorovalo i v noci 16./17. srpna. Opět ubyli dva meteoráři, takže dvě skupiny měly tentokrát dohromady osm pozorovatelů. Nebe bylo sice jasné, ale nad severozápadním obzorem byly vidět zpočátku jen občas, později stále častěji, záblesky vzdálené bouřky. Podle některých předpovědí měla v poměrně krátké době dorazit i nad Bažantnici a tak byli meteoráři varováni, že se možná budou muset urychleně evakuovat pod střechu. Že se s počasím něco děje nasvědčovaly i neobvyklé „vlny“ teplého vzduchu, které se několikrát převalily přes ležící pozorovatele. Nakonec se oblačnost opravdu dostavila, ale nebylo to tak dramatické, jak se očekávalo. Pozorování bylo ukončeno těsně po půlnoci a všichni se odebrali do bezpečí svých stanů.
Po těchto třech nocích následovala jedna deštivá a blýskavá, kdy si mohli meteoráři odpočinout, vyspat se a načerpat nové síly. Potřebovali je hned na následující noc (18./19. srpna), která byla opět jasná. Tentokrát se už pozorovalo individuálně se zákresem a osm pozorovatelů vytvořilo jednu velkou skupinu. Začátek pozorování zkomplikovala oblačnost, ta se ale neudržela dlouho a nakonec se úplně vyjasnilo. Pak už nic nebránilo pozorování až do ranních hodin. Jedinou nepříjemností, která mohla obtěžovat jedince s citlivými nosy, byly závany z nedalekého, čerstvě pohnojeného pole, přinášející charakteristickou „vůni“.
I další noc, 19./20. srpna, byla pozorovací. Skupina zůstala osmičlenná, jen se vyměnili někteří pozorovatelé. Zpočátku bylo nebe bez mráčku, ale kolem půlnoci se objevila slabá oblačnost ve formě cirrů. Ta rušila pozorování něco přes půl hodiny, než zase zmizela. Jinak byly podmínky dobré a kdo měl dost sil, mohl pozorovat klidně až do svítání.
Poslední, šestá, pozorovací noc Expedice 2009 byla 20./21. srpna. Stejně jako předešlé dvě noci, i tentokrát meteory sledovala jedna skupina o počtu osmi pozorovatelů. Protože se jednalo o třetí noc po sobě, kdy se meteoráři nemohli pořádně vyspat, byla už na některých trochu znát únava. Podmínky však byly výborné, celou noc se na nebi neobjevil ani mráček a tak největší vytrvalci končili až po půl páté ráno.
Jak je z tabulek patrné, někteří pozorovatelé svá data ještě nezpracovali a neodevzdali. Pokud tak učiní, objeví se v tomto článku při jeho aktualizaci.
Zajímavé grafy získáme, když se pokusíme zjistit procentuální zastoupení jednotlivých rojů v daných nocích. Pro tyto účely použijeme pouze první tři noci, kde se udávala rojovost přímo. Ze zákresových pozorování se tento údaj zjišťuje poněkud složitějším postupem a zatím není k dispozici. Vezmeme tedy všechny napozorované meteory za jednu noc a vytvoříme z nich graf. Nutno podotknout, že tyto grafy nemají příliš velkou vypovídající hodnotu, protože se zde počítá s jakýmsi fiktivním pozorovatelem, který v sobě zahrnuje všechny pozorovatele skutečné. Ti se ve skutečnosti během nocí měnili, kolísal jejich počet, každý měl trochu jiné zkušenosti a schopnosti a ani pozorovací podmínky nebyly vždy stejné. I tak se dá vysledovat, že zastoupení Perseid postupně klesalo. První noc tvořily nadpoloviční většinu všech zaznamenaných meteorů, třetí noc to již byla méně než třetina. Bohužel, v některých pozorováních jsou vidět závažné chyby v určování rojovosti. Jsou pozorovatelé, kteří zřejmě rozlišovali jen Perseidy a sporadické, jiní mají převážnou většinu meteorů sporadických. Pravděpodobně nadhodnocený je i počet kappa Cygnid, jejichž počty jsou příliš velké a neodpovídají skutečnosti. Bylo by zapotřebí, aby pozorovatelé své schopnosti trénovali i během roku a nikoli jen během jedné akce v létě.
Noc 14./15. srpna | Noc 15./16. srpna | Noc 16./17. srpna |
Pokud budeme vycházet z dosud odevzdaných dat, vyjde nám, že pozorování meteorů se na Expedici 2009 věnovalo celkem 19 pozorovatelů, kteří dohromady uskutečnili 45 pozorování a zaznamenali 1 304 meteorů za čistý čas 131 hodin a 54 minut. Nejaktivnější pozorovatel byl Václav Kalaš, který pozoroval 1 066 minut, tj. 17 hodin a 46 minut. Zaznamenal také nejvíce meteorů – 204 a jako jediný sledoval meteory všech šest pozorovacích nocí. V těsném závěsu je Josef Hanuš, který pozoroval o tři minuty méně (1 063 minut), má 203 meteory a pět pozorovacích nocí. Na třetím místě skončila Iveta Looseová s napozorovanými 1 009 minutami, 172 meteory a pěti nocemi. Celkový přehled pozorování naleznete i v excelové tabulce.