Při sledování sluneční aktivity lze pozorovat celou řadu zajímavých úkazů. Nejméně problematické je sledování aktivity ve viditelném světle, a to ve spodní vrstvě sluneční atmosféry, tedy ve fotosféře. Nejnápadnějšími projevy sluneční aktivity v této vrstvě jsou skupiny slunečních skvrn. V aktivních oblastech lze ale zpravidla spatřit další, byť mnohem méně nápadné projevy sluneční aktivity. Jedná se o světlejší, nepravidelně uspořádané oblasti nazývané fakulová pole, která se vyskytují buď samostatně, nebo častěji doprovází skupiny slunečních skvrn. Fakulová pole se skládají z jednotlivých fakulí, které jako celek vytváří převážně jemnou strukturu. Pole se zpravidla skládají z velkého počtu různých drobných detailů, jako jsou jasné body, pásové struktury a uzly (fakulové granule). V blízkosti slunečních skvrn vytváří fakulová struktura někdy záhyby a prstence. Jednotlivé fakule mají délku až 50 000 km a jsou široké asi 5 000 – 10 000 km. Při pozorování ze Země bývá jejich úhlová velikost menší než 1 oblouková vteřina. Občas je ale možné pozorovat i větší izolované fakule. Ty se nechají sledovat zhruba jeden až dva roky před minimem sluneční aktivity, ale pouze v okolí 67° severní nebo jižní heliografické šířky. Proto jsou označeny jako polární fakule. Velikost těchto fakulí dosahuje až 3 úhlových vteřin, doba jejich existence bývá kolem 15 minut. Polární fakule jsou detekovatelné i v chromosféře na čáře Ha, K a Ca II.
Oblasti fakulových polí mají asi o 200 °C vyšší teplotu než okolní fotosféra, a proto se tyto oblasti jeví jako jasnější. Jsou nápadné hlavně při okrajích slunečního disku, kde se ve větší míře projevuje okrajové ztmavnutí, a fakulová pole mají vůči tmavšímu disku větší kontrast. Ve středových oblastech slunečního disku tak výrazná nebývají, a proto nemusí být pozorovatelná. Fakule, vyskytující se v aktivních oblastech jsou jasnější. Naopak méně jasné jsou osamocené a rozptýlené fakule z míst, kde již aktivita byla ukončena.
Tím, že se nachází většinou poblíž aktivních oblastí se slunečními skvrnami, mohou fakulová pole signalizovat začínající nebo končící aktivitu v oblasti. Fakulová pole se většinou objeví před výskytem skvrn a zanikají až po jejich zániku. Mají proto delší životnost než skvrny. Tím, že fakulová pole zpravidla skupinu skvrn buď úplně, nebo alespoň částečně obklopují, musí samozřejmě zabírat na slunečním disku větší plochu než skvrny. Jasnější plocha je větší přibližně dvakrát až dvaapůlkrát. Tím se poněkud kompenzují tmavé oblasti skvrn, a tak přichází od Slunce téměř konstantní intenzita světla.
Jak již bylo naznačeno, mají fakulová pole svá pokračování do střední vrstvy sluneční atmosféry. Prostorové uspořádání totiž koresponduje s výskytem jasných flokulí a flokulových polí v chromosféře v oblastech se silným magnetickým polem.
