V době naší návštěvy bohužel nebyl namontován zkracovač ohniska a připojená CCD kamera měla menší obdélníkové zorné pole než standardně používaná. I přes to se nám podařilo pořídit několik zajímavých snímků mlhovin a galaxií. Při použití červeného filtru se za 15 minut (5x3minut) zaznamenaly hvězdy až do 23. magnitudy.
Popis přístroje:
Cassegrain Nasmyth Telecope
D = 106.5 cm, f = 14.5 m
CCD HoLiCam: 1024 x 2048, zorné pole 3.5′ x 7′
M 1 – Krabí mlhovina
Mlhovina M1, známá pod názvem Krabí mlhovina je pozůstatkem po výbuchu supernovy v souhvězdí Býka. Výbuch pozorovali čínští hvězdáři roku 1054 jako novou hvězdu, která byla několik týdnů viditelná i ve dne a potom ještě asi rok na noční obloze. Odhaduje se, že v maximu zářila asi 400 000 krát více než naše Slunce a dosahovala -6 mag. Uprostřed mlhoviny se nalézá zbytek této hvězdy – pulsar (na snímku těsně vpravo nahoře od nejjasnější hvězdy uprostřed mlhoviny). Jedná se o rychle rotující neutronovou hvězdu (30 krát za sekundu) o průměru 10 km, která vydává, převážně v rádiové oblasti, periodické záblesky. Záblesky jsou pozorovatelné i ve vizuálním oboru, z 18 mag. zjasní při záblesku o 3 mag. Krabí mlhovina je viditelná již v malém dalekohledu jako mlhavý nepravidelný obláček o rozměrech 4′ x 6′ a jasnosti 8.4 mag. Krása jemné struktury a barevných odstínů vyvržené hmoty vynikne ale až na fotografii pořízené větším přístrojem. Sever je na snímku vlevo.
6.10.2007 4:30-6:40 UT 7.10.2007 3:00-5:45 UT Cassegrain Nasmyth Telecope, D = 106.5 cm, f = 14.5 m CCD HoLiCam: 1024 x 2048, Binding 2 x 2 Z důvodu malého zorného pole musel být objekt rozdělen na horní a dolní část Expozice: (počet pro dolní / horní část): Bez filtru: (11/9) x 3 minut, Filtr R: (3/3) x 5 minut, Filtr V: (4/4) x 5 minut, Filtr B: (5/4) x 5 minut, Filtr Ha: (4/8) x 5 minut Pozorovací stanoviště: Hoher List Podmínky: dobré Zpracování: AstroArt, Registar, Photoshop Postup složení barev: RV(B+Ha) + obarvený Bez filtru. Srovnání snímků M1 různými přístroji (Canon EOS, CCD G1, CCD HoLiCam). |
M 57 – Prstencová mlhovina v Lyře
Prstencová mlhovina v Lyře je nejznámější planetární mlhovina. Celková jasnost 9 magnitud., úhlové rozměry 80′ x 60′. Mlhovinu si lze představit jako plynou bublinu kolem centrální hvězdy 16 magnitudy. Centrální hvězda je velmi horký modrý trpaslík s povrchovou teplotou 100 000 K. Intenzivní ultrafialové záření této hvězdy se v mlhovině pohltí a opět vyzáří ve viditelném oboru spektra. Mlhovina se rozpíná rychlostí 20-30 km/s. Sever je na snímku vlevo.
5.10.2007 20:34 – 22:08 UT Cassegrain Nasmyth Telecope, D = 106.5 cm, f = 14.5 m CCD HoLiCam: 1024 x 2048, Binding 2 x 2 Expozice: Bez filtru: 11 x 2 minut, Filtr R: 5 x 3 minut, Filtr V: 5 x 3 minut, Filtr B: 3 x 5 minut, Filtr Ha: 5 x 5 minut Pozorovací stanoviště: Hoher List Zpracování: AstroArt, Photoshop Postup složení barev: RVB+fialový Ha použito na obarvení snímku Bez filtru. Srovnání snímků M57 různými přístroji (Canon EOS, CCD G1, CCD HoLiCam). |
NGC 891 – Střed galaxie
Jedná se o spirální galaxii v souhvězdí Andromedy, natočenou k nám bokem. Přes rovinu galaxie se táhne výrazný pás temné hmoty. Na snímku se nachází i několik dalších menších galaxií. Rozměr galaxie 13.4′ x 2.8′, jasnost 9.9 mag. Sever je na snímku vlevo.
7.10.2007 1:30 – 2:45 UT Cassegrain Nasmyth Telecope, D = 106.5 cm, f = 14.5 m CCD HoLiCam: 1024 x 2048, Binding 2 x 2 Expozice: Bez filtru: 11 x 3 minut, Filtr R: 2 x 5 minut, Filtr V: 2 x 5 minut, Filtr B: 2 x 5 minut Pozorovací stanoviště: Hoher List Zpracování: AstroArt, Registar, Photoshop Postup složení barev: pomocí RVB obarven snímek Bez filtru. Další snímek NGC 891 jsme pořídili zrcadlovkou Canon přes ED 80/600 |
NGC 7479 – Spirální galaxie s příčkou
Názorný příklad spirální galaxii s příčkou typu SBb v souhvězdí Pegase, na kterou se díváme přímo shora. Malá galaxie o rozměru 3.2′ x 2.5′, jasnost 11.8 mag. V levém horním rohu snímku se nachází další galaxie. Sever je na snímku vlevo.
M 76 – Planetární mlhovina Malá Činka
Planetární mlhovina M76 je nejslabším objektem Messierova katalogu. Má jasnost 12.2 mag. a rozměry 2.6′ x 1.5′, nachází se v souhvězdí Perseus. Název Malá Činka je odvozen od podobnosti s planetární mlhovinou M27 nazývanou Činka. Další používané názvy jsou Zátka nebo Motýl. M76 byla objevena v roce 1780 Pierrem Méchainem a nezávisle na něm o několik týdnů později Charlesem Messierem. William Herschel jí přiřadil dvě čísla NGC 650 a 651, protože se domníval, že se jedná o dvě nezávislé mlhoviny. To se ale nepotvrdilo.
Většina planetárních mlhovin má kruhový tvar, M76 ale připomíná dva disky s poměrně jasným spojovacím mostem, vše je navíc zahaleno ve slabém halo. Mlhovinu osvětluje velmi horká hvězda v jejím středu s povrchovou teplotou 60000K o jasnosti 16.6 mag. Sever je na snímku vlevo.
4.10.2007 2:44 – 3:03, 5.10.2007 2:26 – 4:03 UT Cassegrain Nasmyth Telecope, D = 106.5 cm, f = 14.5 m CCD HoLiCam: 1024 x 2048, Binding 2 x 2 Expozice: Bez filtru: 8 x 5 minut, Filtr R: 1 x 5 minut, Filtr B: 2 x 5 minut Pozorovací stanoviště: Hoher List Zpracování: AstroArt, Photoshop Postup složení barev: pomocí RBezB obarven snímek Bez filtru. Další snímek M76 pořízený přes ED 120/900. |
NGC 7635 – Planetární mlhovina Bublinka
V souhvězdí Cassiopei se nachází relativně slabá, ale zajímavá planetární mlhovina, která dostala jméno podle svého vzhledu – Bublinka. Jedná se o mladou planetární mlhovinu, která vznikla odvržením obálky velmi horké masivní hvězdy (25000K, 40x větší hmotnost než naše Slunce, 8.5mag.). Obálka se stále rozpíná, nyní má průměr 11 světelných let, ozařovaná je centrální hvězdou. Mlhovina je od nás vzdálená 11300 světelných let, velikost Bublinky je 3′, velikost celé mlhoviny kolem 15′ x 8′, jasnost 8.5 mag. Sever je na snímku vlevo.
NGC 1514 – Planetární mlhovina
Tuto planetární mlhoviny objevil v roce 1790 William Herschel v souhvězdí Býka. V malém dalekohledu vypadá jako mlhavá hvězda, centrální hvězda je poměrně jasná 9.4 mag. Jasnost mlhoviny je 10,8 mag., velikost 2.3′. Sever je na snímku vlevo.
Stephanův kvintet – skupina galaxií
Stephanův kvintet je těsná skupina pěti galaxií v souhvězdí Pegase. Z těchto pěti galaxií jsou na snímku jen 4: nahoře dvojitá NGC 7318A a 7318B, vlevo NGC 7319 a vpravo NGC 7320. Poslední pátá NGC 7317 se již na snímek nevešla. Čtyři galaxie spolu vzájemně interagují, pátá – NGC 7320 do tohoto seskupení nepatří, nachází se mnohem blíže a pouze se promítá do stejných míst. Seskupení galaxií získalo jméno po Eduardu Stephanovi, který ho v roce 1877 objevil.
Sever je na snímku vlevo. Další snímek širšího okolí pořízený ED 80/600.
NGC 520 – Nepravidelná galaxie
Nepravidelná galaxie NGC 520 vznikla kolizí dvou spirálních galaxií, která začala přibližně před 300 miliony lety. Tuto nepravidelnou galaxii objevil v roce 1784 v souhvězdí ryb William Herschel. Jasnost 11.3 mag., velikost 4.4′ x 1.8′. Na snímku se nachází i několik dalších slabých galaxií. Sever je na snímku vlevo.