Pozorování meteorů na Expedici 2014

V roce 2014 se Expedice konala na přelomu července a srpna, v době, kdy je aktivita Perseid ještě poměrně nízká. Končila již 3. srpna, tedy bezmála deset dní před maximem tohoto roje. V té době nebyl ještě aktivní ani roj kappa Cygnid, který je sice velmi slabý, ale přesto občas přispěje svou troškou do mlýna. Není se proto čemu divit, že celkový počet záznamů v protokolech nedosáhl ani jedné tisícovky. Přesto můžeme Expedici 2014 řadit mezi velmi úspěšné akce. Počasí umožnilo hromadné pozorování po šest nocí, z toho pouze během té úplně první (22./23. července) se meteory nesledovaly. Ve všech následujících se již po dostatečném setmění na hřiště vydalo několik amatérských astronomů, kteří si nesli karimatky či matračky, spacáky, případně celty a další potřeby na vizuální pozorování meteorů. Na určeném místě zalehli na zem a po nezbytných úkonech zahájili sledování oblohy. Své „úlovky“ hlásili zapisovateli, který seděl u stolku za jejich hlavami a zaznamenával je do připravených protokolů. Stejně jako v předešlých letech se pozorovalo výhradně statistickou metodou, bez zakreslování meteorů do map.

První pozorování meteorů se uskutečnilo třetí noc Expedice, 23./24. července. Věnovala se jim jedna skupina, čítající celkem pět členů. Tři pouze pozorovali, zbylí dva vystřídali funkci pozorovatele i zapisovatele. Pozorovací podmínky byly zpočátku dobré, později se některým pozorovatelům do zorného pole začala nasouvat oblačnost. Pozorování bylo přerušeno 40 minut po půlnoci (všechny zde udávané časy jsou ve středoevropském letním čase – SELČ) a skupina se odebrala na půlnoční svačinku. Počasí se po delší době umoudřilo, oblačnost přestala rušit a díky tomu mohla skupina dvě hodiny po půlnoci začít druhý pozorovací interval. Ten trval až do půl čtvrté, kdy již obloha velmi zesvětlala, a sledování meteorů bylo ukončeno. Většinu spatřených meteorů nahlásili pozorovatelé jako sporadické, přibližně čtvrtinu přiřadili k Perseidám a zbytek ke komplexu rojů s radianty pod Pegasem (v tabulce označeny AQR).

V následujících tabulkách naleznete pouze souhrnná data za jednotlivé noci. Pokud vás zajímají podrobné výsledky s rozlišením pozorovatelů, rojové příslušnosti a frekvencemi, najdete je na samostatné stránce.

Jasná byla také následující noc (24./25. července), takže se samozřejmě pozorovalo. Skupina meteorářů se sice částečně obměnila, ale stále zůstala pětičlenná. Čtyři pozorovali, pátý celou noc zapisoval. Dva pozorovatelé byli úplní nováčci a jejich pozorování bylo značně nekvalitní. Proto bylo později pouze převedeno do elektronické podoby, ale nebylo odesláno k dalšímu zpracování. V tabulkách však tato data zahrnuta jsou. Tentokrát žádná oblačnost pozorování nenarušila a bylo možné sledovat meteory až do svítání. Přesto bylo zaznamenáno méně meteorů, než předešlou noc. Způsobila to hlavně nezkušenost již zmíněných nových pozorovatelů, kteří za celou dobu pozorování nahlásili jen velmi málo meteorů. Je zajímavé, že se snížilo zastoupení Perseid a naopak vzrostly počty meteorů komplexu AQR. Protože se to podle předpovědí stát nemělo, je pravděpodobné, že u některých meteorů byla určena chybně jejich rojová příslušnost.

Příznivé počasí dovolilo pozorovat i o noci 25./26. července, takže se povedlo získat řadu tří pozorovacích nocí za sebou. Skupina meteorářů se rozrostla na sedm členů, z toho dva se kromě pozorování také část noci věnovali zápisu. Tentokrát je trochu potrápila oblačnost, kvůli které musel být první pozorovací interval přerušen už zhruba po půl hodině. Následovalo další půlhodinové čekání, jak se situace vyvine. Pak naštěstí mraky odpluly a dalo se pokračovat ve sledování oblohy. To však nebyla jediná komplikace této noci. Před třetí hodinou se oblačnost vrátila a znovu začala zakrývat zorné pole. Naštěstí postupovala poměrně pomalu a zakryla jen část oblohy, takže se dalo pozorovat až do půl čtvrté, kdy již bylo znát, že obloha je stále víc a víc světlejší. Tuto noc stouplo procento nahlášených Perseid, zastoupení meteorů komplexu AQR se naopak snížilo. Oba údaje se přiblížily hodnotám z první noci. Vliv na to mělo zřejmě složení skupiny, ve které byli sice opět dva nováčci, ale zbývajících pět pozorovatelů již bylo zkušenějších.

Po této trojici jasných nocí následovaly tři, kdy se kvůli počasí pozorovat nedalo. Čtvrtá pozorovací noc nastala až 29./30. července a ani tentokrát se neobešla bez oblačnosti. Nejprve byla na obloze zvečera a zpočátku nebylo jasné, zda se vůbec začne pozorovat. Proto byly přípravy na pozorování pozastaveny a čekalo se na vývoj situace. Kolem půlnoci se konečně vyjasnilo a pozorování mohlo začít. Další oblačnost přišla naštěstí až k ránu a zkrátila tak pozorování asi o půl hodiny – většina pozorovatelů kvůli ní skončila přesně ve tři hodiny. Tuto noc se již na sledování meteorů podílely dvě skupiny. Jedna měla pět členů, druhá byla sedmičlenná. V obou byl vyčleněn jeden člověk, který nepozoroval, ale celou noc se věnoval pouze zapisování. Mezi meteoráři byli „namícháni“ zkušení pozorovatelé, začátečníci i jeden úplný nováček. Počty nahlášených Perseid se trochu snížily, ale jen málo, naopak přibylo sporadických meteorů a komplex AQR zůstal téměř beze změny.

Následující noc byla zatažená, a tak místo na pozorování se expedičníci sešli u táboráku, kde se hrálo na kytaru, zpívalo a opékaly se špekáčky. Počasí se zlepšilo až další noc (31. července/1. srpna) a díky tomu se mohlo uskutečnit poslední pozorování meteorů na Expedici 2014. Opět se jim věnovaly dvě skupiny, které se od minulého pozorování změnily jen minimálně. Jeden pozorovatel přešel mezi skupinami, další byl nahrazen jiným a objevil se jeden úplný nováček. Celkově tak přibyl jeden pozorovatel, takže jedna skupina měla šest a druhá sedm členů. K té početnější navíc zaskočil na krátkodobou výpomoc se zapisováním astronom z jiného pozorovacího programu. Oblačnost tentokrát obtěžovala minimálně, hlásili ji jen tři pozorovatelé kolem půl třetí, ale i těm se později odsunula pryč a obloha se vyjasnila. O této noci vzrostlo zastoupení Perseid ve srovnání s předchozím pozorováním téměř na dvojnásobek, tvořily více než třetinu všech zaznamenaných meteorů. Bylo to zejména na úkor sporadických meteorů, jejichž zastoupení poměrně výrazně pokleslo. Jedinou „stálicí“ tak zůstal komplex AQR, který se téměř nezměnil.

V grafu níže naleznete vývoj celkové frekvence meteorů během Expedice 2014. Protože pozorovatelé se během jednotlivých nocí měnili a byli mezi nimi jak zkušení meteoráři, tak i úplní nováčci, lze těžko získat nějaký spolehlivý výsledek. Spíše se jedná o zajímavé porovnání jednotlivých meteorářů. Protože pozorovací podmínky měli všichni prakticky stejné, lze občas značné rozdíly připsat na vrub různé kvalitě zraku, rozdílným zkušenostem, schopnosti se soustředit a podobným faktorům. Uváděná frekvence není přepočítána na standardní podmínky, jedná se o prosté vydělení počtu meteorů napozorovaným časem v hodinách.

V následujících pěti grafech je zachyceno procentuální zastoupení sledovaných rojů, komplexů rojů a sporadických meteorů během jednotlivých pozorovacích nocí. Zde je nutné upozornit, že se jedná vždy o celkové výsledky za danou noc, ve kterých jsou zahrnuti všichni pozorovatelé, což způsobuje, že grafy jsou zatíženy řadou chyb. Jak již bylo zmíněno výše, každý pozorovatel byl jinak zkušený a pozorný, mohl pozorovat jinou dobu, sledovat poněkud jinou část oblohy a měl jinak citlivé oči. Samozřejmě je také nutné vzít v potaz, že určité množství meteorů má špatně určenou rojovou příslušnost.

Bohužel všechna pozorování se uskutečnila dlouho před maximem Perseid, takže se těžko dá vysledovat nějaký výraznější nárůst jejich činnosti. Navíc, jak již bylo zmíněno, jsou výsledky zatíženy tím, že některé meteory měly nesprávně určenou rojovou příslušnost. Také pozorovací podmínky nebyly ideální, obvykle byla poměrně světlá obloha a většinu nocí komplikovala dlouhodobější pozorování přecházející oblačnost. Podle předpovědí mělo zastoupení Perseid mírně stoupat, podle výsledků pozorování však kolísalo od 13,3 % (noc 24./25. 7. 2014) až po 38,2 % (31.7./1.8. 2014). Přesto se dá alespoň konstatovat, že mezi první a poslední pozorovací nocí se jejich aktivita zvýšila. Jako nejproblematičtější se jeví pozorování z noci 24./25. 7. 2014. Tuto noc bylo Perseid nahlášeno nejméně a naopak největší zastoupení měl komplex AQR, ačkoli ten měl vrcholit až mezi 28. a 30. červencem. Na vině je zřejmě složení pozorovací skupiny. O této noci sledovali meteory jen dva zkušenější pozorovatelé, další dva byli úplní nováčci a pravděpodobně kvůli nim jsou data značně zkreslená. V ostatních nocích již Perseidy tvořily minimálně kolem 20 % všech nahlášených meteorů a komplex rojů AQR se na celkovém počtu meteorů podílel asi 15 %. Počty sporadických meteorů se pohybovaly kolem 60 %, jen poslední pozorovací noc klesly pod 50 %. Důvodem byla větší aktivita Perseid, které tvořily více než třetinu všech meteorů.Celkově se pozorování meteorů na Expedici 2014 aktivně zúčastnilo 12 meteorářů, kteří dohromady uskutečnili 28 pozorování a za čistý čas 69 hodin a 45 minut pořídili 874 záznamů. Z toho bylo 245 (28,0 %) Perseid, 149 (17,0 %) náleželo ke komplexu AQR a 480 (54,9 %) bylo sporadických. Nejjasnější zaznamenaný meteor měl jasnost -3 mag, nejslabší pak 5 mag. Nejaktivnější pozorovatel byl Václav Kalaš, který pozoroval 963 minut, tj. 16 hodin a 3 minuty. Na dalších dvou místech v napozorovaném čase byli Lukáš Winkler (953 minut) a Ondřej Trnka (353 minut). V počtu meteorů byl nejlepší Lukáš Winkler, který jich zaznamenal 224, následoval Václav Kalaš (216) a Ondřej Trnka (115). Václav Kalaš a Lukáš Winkler sledovali meteory pět nocí, Ondřej Trnka měl tři a o třetí příčku se dvěma nocemi se dělilo dalších šest pozorovatelů (M. Wolmut, J. Příbek, J. Šemora, D. Prudek, T. Nejdl a D. Větrovcová). Zbylí tři pozorovatelé sledovali meteory jen jednu noc. Ze zpracování bylo vyřazeno celkem devět pozorování od pěti začínajících pozorovatelů, které nemělo dostatečnou kvalitu. Jednalo se dohromady o 926 minut čistého času a 82 meteorů. Celkový přehled pozorování naleznete v excelové tabulce.

Podrobné tabulky o pozorování meteorů na Expedici 2014