Dalším faktorem, kvůli kterému byla Expedice 2018 tak úspěšná, byl její termín. Uskutečnila se ve dnech 6. až 19. srpna a díky tomu mohli expedičníci pozorovat období těsně před vrcholem Perseid, samotné maximum, i následný pokles jejich aktivity. Umožnil to zejména Měsíc, jehož nov připadl velmi příznivě na 11. srpna.
První návštěvu sportovního areálu v Bažantnici uskutečnila menší skupinka astronomů již den před oficiálním začátkem akce, v neděli 5. srpna. Přivezli tam zejména rozměrnější věci, které zabíraly ve služebním vozidle hodně místa a kvůli kterým by se muselo jet v pondělí do Plzně ještě jednou. Také do jedné místnosti nainstalovali rozkládací regály, aby se další přivezené věci mohly skládat rovnou na ně.
Hlavní stěhovací nápor ale nastal až v pondělí. Nakládka věcí z plzeňské pobočky Hvězdárny v Rokycanech a Plzni začala už v dopoledních hodinách, ale než se podařilo vše potřebné dopravit do Bažantnice a rozmístit na patřičná místa, byl už večer. V pozdějších odpoledních hodinách začali do areálu fotbalového hřiště přijíždět i samotní účastníci a zabydlovat se zde. V zadní části areálu se postupně objevily dvě řady stanů, které se pro následující dny a noci staly příbytky pro expedičníky. Ruch v areálu ustal jen v době večeře, kdy se všichni přesunuli do hospody v nedalekém Hvozdu, aby se občerstvili. Po návratu do tábora se dodělávaly ty činnosti, které se nestihly v odpoledních hodinách. Když se ukázalo, že noc bude jasná, začali se všichni připravovat na pozorování. Podmínky byly příznivé, takže se astronomické objekty daly sledovat prakticky až do svítání.
Od dalšího dne se již najelo na klasický expediční režim. Služba nachystala snídani, vzbudila ostatní a ti, pokud nechtěli zůstat o hladu, se museli vyhrabat ze svých pelíšků a dorazit do klubovny, důvěrně nazývané „myšárna“. Tam nafasovali jídlo a oddali se jeho konzumaci. Následný dopolední program byl různorodý. Poměrně často se tento čas využil pro uspořádání přednášky. Jednou šlo třeba o praktický návod, jak pozorovat meteory, jindy byla přednáška věnována nějaké zajímavosti, související s astronomií nebo kosmonautikou. Expedičníci si mohli vyslechnout povídání o prvním a jediném československém kosmonautovi Vladimíru Remkovi, o asterismech, proměnných hvězdách, znovupoužitelných kosmických prostředcích nebo o výpravě do USA (nejen) za zatměním Slunce. Pokud byla jasná obloha, sledovala se pomocí speciálního dalekohledu fotosféra a chromosféra Slunce.
Protože na oběd se chodilo již na dvanáctou hodinu, více se obvykle dopoledne nestihlo. Následoval pochod přes les a pole do Hvozdu, kde bylo nachystáno jídlo v jídelně. Po jeho snědení a případném nákupu v místním obchodě se zase expedičníci stejnou cestou vraceli zpět.
Během odpoledne měli táborníci opět řadu možností, jak využít čas. Mohli zpracovávat napozorovaná data, věnovat se společenským hrám, pracovat na počítači, číst si a podobně. Z odbornějších záležitostí měli zájemci příležitost si poslechnout podrobný popis jednotlivých částí dalekohledu včetně praktických ukázek, což bylo zajímavé nejen pro úplné nováčky. Pro sportovní duše bylo velkým lákadlem vyběhnout s míčem na hřiště a tam si dát pořádně do těla. Příznivci dálkově ovládaných strojů mohli za příhodných povětrnostních podmínek vyslat do vzduchu své letadlo nebo dron. Protože během většiny dnů Expedice 2018 bylo pořádné teplo, často se vyráželo za osvěžením do nedalekého rybníka. V něm se nejen plavalo, ale také plulo na nafukovacím člunu, nebo prostě jen tak řádilo. Z dalších aktivit je možné zmínit střelbu na terč z airsoftové pistole nebo sledování vypouštění modelů raket, které provedl zkušený raketový modelář. Pomyslným předělem mezi „časným“ a „pozdějším“ odpolednem byla svačina, kterou služba připravovala vždy kolem čtvrté až půl páté. Po ní se mohlo opět pokračovat v rozpracovaných činnostech.
Před večeří vždy vedoucí praktika svolal všechny účastníky na nástup. Na něm zhodnotil uplynulý den a naplánoval vše, co bylo zapotřebí udělat den následující. Také vyhodnotil meteorologickou situaci na noc, a pokud byla šance na pozorování, rozdělil expedičníky do skupin podle pozorovacího programu. Poté se mohlo vyrazit na večeři.
Aktivity po návratu do tábora se lišily podle očekávání, zda bude jasná nebo zatažená noc. Jestliže to vypadalo, že z pozorování nic nebude, mohli se všichni věnovat víceméně volné zábavě. Pokud však byla šance na jasnou oblohu, postupně se začalo s přípravnými pracemi. Vše muselo být nachystáno tak, aby se po dostatečném setmění mohlo bez zbytečné prodlevy začít se sledováním oblohy.
V roce 2018 byly hlavním pozorovacím programem meteory. Jak už bylo zmíněno, Expedice vycházela perfektně do období jejich maxima a Měsíc v blízkosti novu prakticky nerušil. Byla by proto velká škoda toho nevyužít. Po všechny pozorovací noci se meteorům věnovaly dvě skupiny, o noci maxima dokonce tři. Nováčci si obvykle na začátku noci procvičovali orientaci na obloze a pak se také přidali k některé z meteorářských skupin. Jen pár jedinců dalo před meteory přednost pozorování s dalekohledy a věnovali se převážně fotografování.
Jasných nocí bylo požehnaně a dokonce za celý první týden Expedice byla jen jedna jediná, kdy se mohli táborníci pořádně vyspat. Nejdelší série čítala pět pozorovacích nocí po sobě, což už dalo expedičníkům docela zabrat. Když k tomu připočítáme poměrně vysoké teploty přes den, je jasné, že na nějaký společenský život už moc sil nezbývalo. Druhý týden už byl klidnější a zatažených nocí více, takže si to táborníci mohli vynahradit.
V době, kdy se pozorovalo každou noc, se kvůli únavě expedičníků snížil i počet legrácek, který je pro Expedici typický. Jediným větším kanadským žertíkem, který se úspěšně zrealizoval, bylo přestěhování stanu jedné z účastnic. Ta jej měla postavený na okraji areálu, v blízkosti dřevěné bariéry. Skupina táborníků se domluvila, stan odkolíkovala a přenesla jej až za tuto bariéru. Jaké bylo překvapení dotyčné účastnice, když přijela z Plzně a stan nebyl na obvyklém místě! Našla jej ale poměrně brzy a po nezbytném přemlouvání přesvědčila pár expedičníků, aby jej přestěhovali zpět.
Za dobu Expedice 2018 se uskutečnily tři větší akce. První proběhla hned v úterý, druhý den Expedice. Zhruba polovina táborníků se autem vydala k rybníku poblíž obce Spankov. Po menších peripetiích dorazili na místo a nemohli si koupání v něm vynachválit. Čistá voda, hezké okolí, prostě ideální místečko pro koupání. Byl tu však jeden problém – místo bylo pro expedičníky poněkud z ruky a muselo by se k němu jezdit autem. Proto byla nakonec dána předost Bažantnickému rybníku. Ten nebyl tak malebný a čistý, ale měl velkou výhodu – byl jen pár minut volné chůze od tábora.
Druhý výlet, kterého se účastnila převážná většina osazenstva, byl do Plas. Na místním nádraží byl totiž na pár dní vystaven tzv. Prezidentský vlak. Jednalo se o několik vagónů, které byly postaveny speciálně pro potřeby československých prezidentů, případně ještě pro rakousko-uherského následníka trůnu. Tuto unikátní soupravu si expedičníci důkladně prohlédli, některé vagóny jen z venkovní lávky, jiné mohli prozkoumat i uvnitř. Protože se v Plasích tou dobou odehrávala i pouť, zamířili poté z nádraží do středu města. Atrakce táborníky ani moc nelákaly, spíše ochutnali některé místní speciality a pak se vrátili zpět k zaparkovaným autům. Na zpáteční cestě si ještě udělali zastávku v Lomanech, konkrétně u jednoho z lomanských dubů. Stáří tohoto mohutného stromu se odhaduje na 700 let. Bohužel, jeho čas se naplnil v červnu 2018, kdy se vyvrátil a padl na přilehlé pole. I jeho ležící torzo však vzbuzovalo respekt.
Na úterý 14. srpna odpoledne byla předpovězena velmi zajímavá událost. Dráha Mezinárodní kosmické stanice (ISS) ten den vedla tak šikovně, že se zhruba na jednu sekundu měla promítat na sluneční kotouč. Tento úkaz měl být pozorovatelný pouze z úzkého pásu, který procházel jen pár kilometrů od Bažantnice. Proto hned po obědě téměř všichni nasedli do aut a přesunuli se o pár kilometrů jižněji, mezi obce Dražeň a Loza. Tam rozestavěli potřebnou techniku a vyčkávali. Bohužel, počasí se proti nim spiklo a v době, kdy měl být úkaz pozorovatelný, bylo Slunce zakryto mraky. Museli se tak vrátit do tábora s nepořízenou.
Kromě těchto tří hromadných akcí se ještě uskutečnilo několik menších výletů do okolí. Těch se ale účastnila vždy jen malá skupinka táborníků, která takto navštívila třeba nedalekou obec Pláně s rozsáhlými výběhy koní nebo barokní městečko Manětín s řadou památek.
Neobvyklou zábavu vymyslel pro táborníky jeden z účastníků. Po ukončení přednášky o meteorech oznámil, že při pozorování byl zaznamenán bolid, který celý nezanikl při průletu atmosférou, a jeho zbytky dopadly na pole za lesem. Předal orientační mapku s nákresem místa dopadu a vyzval účastníky, aby se zapojili do hledání meteoritů. Kvůli nabitému programu se táborníci k pátrání dostali až za pár dní, když už autor hry na Expedici nebyl. Protože neudal, jak přesně mají fiktivní meteority vypadat, bylo jejich hledání docela těžké. Nejprve bylo značně chaotické, později se do něj zavedl řád, expedičníci utvořili rojnici s pravidelnými rozestupy a pročesávali udanou oblast. Hledaly se jakékoli předměty, které byly něčím neobvyklé. Podařilo se najít několik podezřelých objektů, ale až po delší době hledači našli něco opravdu zvláštního. Byl to bílý objekt přibližně kruhového tvaru, vyrobený zřejmě ze sádry. Všechny případné meteority účastníci nafotili a poslali autorovi hry. Ten později prozradil, že jediný „pravý“ meteorit je ten bílý a že podobných objektů po okolí rozmístil ještě několik. Navíc v uvedené oblasti zanechal maketu kosmické lodě, vyrobenou z kůry a části plastové lahve, ve které byly žaludové figurky, představující mimozemskou posádku. Protože však v té době měli všichni za sebou několik náročných pozorovacích nocí po sobě a přes den bylo velké horko, nikomu se už v hledání nechtělo pokračovat. Definitivní tečku za možným pátráním udělali zanedlouho zemědělci, kteří začali po poli jezdit svými stroji a další předměty zlikvidovali.
Astronomové strávili v areálu fotbalového hřiště dva týdny. Když se čas Expedice nachýlil k samotnému závěru, museli opět vše uvést do původního stavu, sbalit si své věci, zlikvidovat stanový tábor a Bažantnici opustit. Doufejme, že byli s akcí spokojeni a v následujícím roce se objeví na jejím dalším ročníku.
