Aktuální obloha

Obloha
Mapa ukazuje pohled na noční oblohu přibližně v polovině měsíce, kolem 20 hodiny (SEČ).

 

S novým rokem se nám znatelně prodlužuje bílý den, tedy ta část dne, kdy je Slunce nad obzorem. To však neznamená, že by se s námi dlouhé zimní večery a noci již chtěli loučit. Pojďme je tedy využít a užít si krásu zimní oblohy. Tedy pokud nám to lednové počasí vůbec dovolí.

 

Z večera lze zahlédnout dobře souhvězdí podzimní oblohy. Nabídne především souhvězdí Pegase a jeho známý asterismus Pegasův čtverec, tvořený čtyřmi jasnými hvězdami, pravda, jedna hvězda již patří do vedlejšího souhvězdí Andromedy. Ta je také velmi dobře viditelná a navíc v ní i okem můžete najít jednu z nejjasnějších galaxií na obloze známou velkou galaxii v Andromedě. Je to nejvzdálenější objekt, který může vidět neozbrojené lidské oko. Díváme se totiž do vzdálenosti, ze které k nám světlo putuje neuvěřitelných 2 500 000 let. A vězte, že tato galaxie je jedna z blízkých.

 

Noc, již patří zimní obloze. Ta nám typicky přináší asi nejkrásnější a nejnápadnější souhvězdí na obloze a to postavu bojovníka Oriona. Díky tomu, že obrazec vytváří jasné hvězdy, nejde jej přehlédnout. Navíc zde leží jedna z nejjasnějších mlhovin, taktéž viditelná pouhým okem. Je to známá Velká mlhovina v Orionu.

 

Krátce po západu Slunce lze nad západním obzorem spatřit velmi jasnou „hvězdu“ . Tou je planeta Venuše. Nicméně dobrý cíl pro dalekohled to příliš není, spatřit však můžete její fázi, podobně jako u Měsíce.

 

Pán prstenů – Saturn je na tom v prosinci stále dobře a rádi vám jej v dalekohledu  ukážeme. Planeta je stále dobře pozorovatelná. V dalekohledu uvidíme planetu i s prsteny, na které se nyní díváme skoro z roviny jejich oběhu, tedy podobně jako bychom se dívali na gramofonovou desku nikoli shora, ale přesně z boku. Úplně přesně z boku ne, na to si počkejme zhruba do dubna 2025.

Největší planeta Sluneční soustavy – Jupiter, vychází již večer a je pozorovatelná po celou noc. Nejlépe ji spatříme kolem půlnoci vysoko nad jihem. I Jupiter si můžete přijít užít v dalekohledech hvězdárny.

Ještě o něco déle v noci vychází planeta Mars. Planeta se v noci z 15. na 16. ledna dostane do opozice a bude tak pozorovatelná celou noc. Mars začíná být také dostupný pro pozorování z obou hvězdáren. 

 

Nenechte si ujít meteorický roj Kvadrantid. Roj vykazuje aktivitu každoročně od 1. do 10. ledna. Mateřským tělesem je netradičně planetka 2003 EH1. Kvadrantidy se řadí mezi tři nejsilnější meteorické roje. Do této role je pasuje obvyklá zenitová hodinová frekvence 120 meteorů. V roce 2025 bylo maximum předpověděno v noci z pátku na sobotu z 3. na 4. ledna. Vrchol aktivity je předpovězen na 3. ledna na 16. hodinu. Nejen o Kvadrantidách se dozvíte více v našem článku.

 

 

Fáze Měsíce:
první čtvrť: 7. ledna
úplněk: 13. ledna 23:27 SEČ 
poslední čtvrť: 21. ledna
nov: 29. ledna 13:36 SEČ

To také znamená, že Měsíc u nás nejlépe uvidíte dalekohledem 9. resp. 10. lednaale šanci máte i v následujícím týdnu (16. a 17. ledna), kdy je sice téměř úplněk a zároveň nám bude  Měsíc  přesvětlovat ostatní nebeské objekty. Je ale na vás, kdy na hvězdárnu zajdete. 

Aktivita Slunce je i nadále vysoká. I nadále je možné, že se dočkáme silnějších polárních září z našeho území. Na Slunce se můžete přijít podívat i na naši hvězdárnu (Rokycany, Plzeň), kde vám (za jasného počasí) rádi ukážeme fotosféru (tedy jakýsi povrch Slunce) a chromosféru, kterou sledujeme speciálním dalekohledem v tzv. čáře H alfa.

 

Ještě malé připomenutí dopolední návštěvu hvězdárny je nutné si předem domluvit a to buď telefonicky, nebo emailem. Kontakty zde. Je to snadné a těšíme se na vás.

Viditelnost planet a Měsíce
Graf východů a západů planet, Měsíce Zdroj: astromik.org