Najdete nás také na:
Na hvězdárně sídlí:
Archiv autora: Alena Chvátalová
-
Koníček, Equuleus (Equ)
Toto malé a nevýrazné souhvězdí, druhé nejmenší na obloze, se poprvé objevilo mezi 48 souhvězdími zaznamenanými řeckým astronomem Ptolemaiem ve druhém století našeho letopočtu.
-
Lištička, Vulpecula (Vul)
Lištička je malé, nevýrazné souhvězdí na severní obloze. Zavedl jej polský astronom Johannes Hevelius v roce 1687.
-
Ještěrka, Lacerta (Lac)
Toto nenápadné souhvězdí, vklíněné mezi souhvězdí Labutě a Andromedy stejně jako ještěrka mezi kameny, bylo poprvé představeno polským astronomem Johannesem Heveliem v jeho hvězdném atlasu Sobiescianum Firmamentum sive Uranographia, publikovaném posmrtně v roce 1687.
-
Šíp, Sagitta (Sge)
Šíp je třetí nejmenší souhvězdí na obloze, bez jasnějších hvězd, ale bylo známé už Řekům, Římanům, Peršanům a Židům. Ptolemaios ho popsal ve svém Almagestu a váže se k němu hned několik bájných příběhů.
-
Severní koruna, Corona Borealis (CrB)
Severní koruna byla původně čelenka nebo královská korunka bájné Ariadny, dcery krétského krále Minóa.
-
Jednorožec, Monoceros (Mon)
Toto souhvězdí představuje mýtické jednorohé zvíře, jednorožce, který bývá zobrazován jako kůň s velkým dlouhým rohem uprostřed čela (vycházelo se z podoby gazely, nosorožce, nebo také buvola).
-
Jižní ryba (Piscis Australis, PsA)
Řecký astronom a matematik Eratosthenés (2. stol. př. n. l.) popsal toto souhvězdí jako Velkou rybu, která je rodičem dvou menších ryb (zvířetníkové Ryby). Stejně jako Ryby, i Jižní ryba má původ a mytologii ve staré Babylonii.
-
Had (Serpens, Ser)
Toto souhvězdí je unikátní, protože je rozděleno na dvě části: Serpens Caput – hlavu Hada a Serpens Cauda – ocas Hada. Nicméně je to jen jedno souhvězdí přerušené Hadonošem, který hada drží. V levé ruce Hadonoš drží horní polovinu hada, zatímco jeho pravá ruka drží ocas.
-
Kompas (Pyxis, Pyx)
V době zámořských objevů bylo více souhvězdí pojmenováno názvem některého přístroje, pomocníka vědy.
-
Holubice (Columba, Col)
Souhvězdí Holubice je poměrně mladé, bylo pojmenováno až v 16. století holandským astronomem Petrusem Planciusem.
Najdete nás také na:
Na hvězdárně sídlí:
Galerie
Nejbližší události