Archiv autora: Radka Žáková

• 18. 9. 2014

  Tma na Manětínsku má přilákat astronomy i milovníky přírody

  

  Zástupci patnácti obcí a organizací se v pondělí 15. září 2014 sešli v Manětíně, aby podepsali memorandum o založení Manětínské oblasti tmavé oblohy. Čtrnáct modrých podpisů doplnil jeden černý, kosmickým perem amerického astronauta Andrewa Feustela,… Celý článek

• 16. 9. 2014

  Pozvánka na přednášku: Lumír Honzík – Za polárními zářemi do Skandinávie

  Jeden z u nás ne příliš často pozorovaných úkazů v atmosféře zlákal k cestě na sever Evropy skupinu astronomů. Jak se „loví“ polární záře, jak vznikají a kdy a kde je můžete spatřit? O tom i dalších astronomických… Celý článek

• 11. 9. 2014

  Ebicykl 2014: Tatranské kolaloky s astronomickými zastávkami

  

  Když se řekne Ebicykl, mnozí si vybaví Jiřího Grygara a zmínky o tom, jak jezdí na kole s dalšími profesionálními i amatérskými astronomy po vlastech českých i slovenských. Právě loni, když trasa ebicyklovského cykloputování po hvězdárnách a místech spjatých s astronomií procházela Plzní, jsem se k pelotonu na dva dny přidala i já. Letošní Ebicykl na Slovensku jsem už absolvovala celý.

• 15. 8. 2014

  Geologické praktikum II: Hledání araukaritů a stop po stratovulkánu u Plzně

  

  Již druhé geologické praktikum absolvovali posluchači prvního ročníku kurzu geologie Hvězdárny a planetária Plzeň během první červnové soboty. Lektor Josef Mucha jim ukázal na různých místech kolem Plzně slepencové útvary a vysvětlil, jak vznikaly. Zajímavá byla i historie vzniku Příšovské homolky - nejjižnějšího pozůstatku stratovulkánu Doupovských hor. Když Josef Mucha vysvětlil, co jsou araukarity a jak vznikaly, každý si mohl ten svůj na památku najít.

• 7. 7. 2014

  Pozvánka na pozorování pro veřejnost: Červencová obloha s galaxiemi

  

  Dlouhý den a krátká noc jsou příznačné pro dny kolem slunovratu. Přesto právě o prázdninách vzhlíží k noční obloze lidé nejčastěji. Při prvním prázdninovém pozorovacím týdnu plzeňští hvězdáři ukážou zájemcům noční nebe i s jeho zajímavými objekty. Poradí, jak najít letní trojúhelník hvězd, které slouží pro základní orientaci na letní obloze, a v dalekohledu ukážou planetární mlhoviny i galaxie. To vše tentokrát na třech pozorovacích místech v Plzni, kde Hvězdárna a planetárium Plzeň připravila pozorování astronomickým dalekohledem doplněné výkladem.

• 6. 6. 2014

  Pozvánka na přednášku: Petr Kulhánek – Cesta za kvark-gluonovým plazmatem

  Ve středu 11. června 2014 se plzeňské publikum může těšit na zajímavou přednášku jednoho z našich předních popularizátorů astronomie a astrofyziky profesora Petra Kulhánka. Tentokrát se bude v přednášce věnovat látce, která tvořila vesmír… Celý článek

• 3. 6. 2014

  Pozvánka na pozorování pro veřejnost: Červnová obloha s planetami a hvězdokupami

  

  Ještě v červnu jsou ve večerních hodinách dobře pozorovatelná souhvězdí jarní oblohy. Hvězdy, planety, ale třeba i hvězdokupy, si můžete s výkladem plzeňských hvězdářů, okem ale i astronomickým dalekohledem prohlédnout, pokud přijdete na některé z červnových pozorování pod širou oblohou, které na čtyřech místech v Plzni připravila Hvězdárna a planetárium Plzeň.

• 26. 5. 2014

  Pozvánka na přednášku: Martin Šolc – Kopalovy dvojhvězdy

  V dubnu letošního roku uplynulo sto let od narození nejvýznamnějšího českého astronoma 20. století Zdeňka Kopala. Tento vědec, který byl profesorem na několika významných zahraničních univerzitách, se věnoval zejména studiu dvojhvězd.… Celý článek

• 12. 5. 2014

  Pozvánka na přednášku: Ondřej Trnka – Observatoř Gaia a přesná astrometrie

  I když to vypadá, že při současném stavu vývoje vědy a vědeckých přístrojů již nepotřebujeme přesnější měření pohybu objektů na obloze, opak je pravdou. Právě astrometrie, která se měřením pohybu těles na… Celý článek

• 7. 5. 2014

  Z přednášky Viktora Votruby: Jak se hledají proměnné hvězdy počítačem

  

  Astronomie v posledních desetiletích prošla velkými změnami. Spíš než u dalekohledů vysedávají astronomové nyní v kancelářích, takže se původní noční pobyty na mrazu pod noční oblohou staly téměř již minulostí. Jak se ale v těchto podmínkách záplavy dat dělají objevy? O tom mluvil při své přednášce ve Velkém klubu plzeňské radnice Viktor Votruba ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd.