Zajímavosti


  • Ještěrka, Lacerta (Lac)

    Toto nenápadné souhvězdí, vklíněné mezi souhvězdí Labutě a Andromedy stejně jako ještěrka mezi kameny, bylo poprvé představeno polským astronomem Johannesem Heveliem v jeho hvězdném atlasu Sobiescianum Firmamentum sive Uranographia, publikovaném posmrtně v roce 1687.

  • Šíp, Sagitta (Sge)

    Šíp je třetí nejmenší souhvězdí na obloze, bez jasnějších hvězd, ale bylo známé už Řekům, Římanům, Peršanům a Židům. Ptolemaios ho popsal ve svém Almagestu a váže se k němu hned několik bájných příběhů.

  • Severní koruna, Corona Borealis (CrB)

    Severní koruna byla původně čelenka nebo královská korunka bájné Ariadny, dcery krétského krále Minóa.

  • Jednorožec, Monoceros (Mon)

    Toto souhvězdí představuje mýtické jednorohé zvíře, jednorožce, který bývá zobrazován jako kůň s velkým dlouhým rohem uprostřed čela (vycházelo se z podoby gazely, nosorožce, nebo také buvola).

  • Kerberos (Cerberus)

    Souhvězdí bylo představeno v roce 1687 Johannem Heveliem a nahrazovalo větve se zlatými jablky, které v dřívějších nákresech držel v ruce Herkules. Ty se vážou k jedenáctému úkolu, kdy měl Herkules přinést tři zlatá jablka ze stromu v zahradě Hesperidek. V mytologii byl pravděpodobně Cerberus tříhlavý pes, ale Hevelius a všichni následní kartografové jej zobrazovali jako tříhlavého hada.

  • Strážce úrody (Custos Messium)

    Toto souhvězdí obohatilo hvězdné mapy jen dočasně. Bylo na nich zobrazováno jako muž prostého vzhledu s holí a plachetkou obilí.

  • Zední kvadrant (Quadrans Muralis)

    Zední kvadrant je snad nejznámější ze zaniklých starých souhvězdí, protože dalo své jméno meteorickému roji známému jako Kvadrantidy, který vylétává z této oblasti každoročně začátkem ledna. Zední kvadrant zabíral plochu mezi klečící nohou Herkula, hlavou a rukou Pastýře, tělem Draka a špičkou ocasu Velké medvědice.

  • Před čtyřiceti lety se o Zemi otřel velký meteoroid

    Většina meteoroidů, které vlétnou do zemské atmosféry, se během průletu rozpadne na menší části a ty zaniknou. Pozorujeme při tom běžný meteor, případně bolid. Pokud je těleso větší, z odolnějšího materiálu a nevstoupí příliš velkou rychlostí, může se stát, že některé jeho fragmenty dopadnou až na zemský povrch. Ty se pak nazývají meteority.

  • Severní moucha (Musca Borealis)

    Toto souhvězdí, ležící v severní části dnešního Berana, má poněkud zmatenou historii. Poprvé bylo zaznamenáno na globu roku 1612 holandským kartografem a astronomem Petrusem Planciusem pod názvem Včela (Apis). Vytvořil je z čtyř slabších hvězd (33, 35, 39 a 41 Arietis), které Ptolemaios ve svém Almagestu popsal jako „ležící na zadku Berana“.

  • Sob (Rangifer)

    Sob bylo slabé souhvězdí poprvé zakreslené v roce 1743 do nákresu, který zveřejnil francouzský astronom Pierre-Charles Le Monnier ve své knize La Theorie des Comètes. Nákres ukazoval dráhu komety C/1742 C1, která byla pozorována od 7. února do začátku května 1742. Její dráha vedla ze souhvězdí Jižní koruny přes Lyru, kolem Polárky do souhvězdí Žirafy.


Najdete nás také na:

Na hvězdárně sídlí:

Galerie

Nejbližší události

Led
10
18:00 Pozorování oblohy Plzeň
Pozorování oblohy Plzeň
Led 10 @ 18:00
Pozorovací pátky: Za jasného nebe sledování zajímavých objektů na večerní obloze. Při nepříznivém počasí možnost prohlídky výstavního prostoru či program v malém planetáriu. Začátek programu každý pátek v 18:00 h Upozornění: Pozorování  je možné pouze… Celý článek
Led
13
Po
16:00 Astrokroužek Plzeň – začátečníci
Astrokroužek Plzeň – začátečníci
Led 13 @ 16:00 – 17:30
Více informací na stránce o kroužcích
19:00 Kurz: Základy geologie a paleont...
Kurz: Základy geologie a paleont...
Led 13 @ 19:00 – 20:30
Více informací na stránce o kroužcích a kurzech.      
Led
14
Út
16:00 Astrokroužek Rokycany – pokročilí
Astrokroužek Rokycany – pokročilí
Led 14 @ 16:00 – 17:30
Více informací na stránce o kroužcích
Led
15
St
18:30 Přednáška „Dalekohledová (r)eVol...
Přednáška „Dalekohledová (r)eVol...
Led 15 @ 18:30
Přednáší: Miroslav Poláček, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni Anotace: Vše začalo Galileem. O čtyři sta let později nastává éra nových inteligentních dalekohledů (téměř) pro každého. Co je eVscope, tedy elektronický dalekohled, co s ním… Celý článek