Jev na některé svědky zapůsobil tolik, že podle jejich slov z objektu zaznamenali intenzivní teplo a ve vzduchu cítili vůni střelného prachu. Po průletu zůstala na obloze kouřová stopa, dlouhá zhruba 500 kilometrů, která byla viditelná několik desítek minut. Také kvůli ní se řada pozorovatelů domnívala, že se jednalo o pád hořícího letadla. Celý jev byl zaznamenán mnoha přístroji, ať už různými průmyslovými kamerami, tak i přímo svědky, kteří jej natočili mobilními telefony nebo třeba kamerami na palubních deskách aut. Jev zaznamenala z geostacionární dráhy i jedna z družic série METEOSAT, která sleduje vývoj počasí a podnebí.
Než se lidé vzpamatovali z fascinujícího jevu, který si většina z nich nedokázala správně vysvětlit, přišlo něco děsivého. Asi dvě až tři minuty po explozi zasáhla okolí silná tlaková vlna, která měla ničivé následky. Poškodila několik tisíc budov, asi nejvážněji zasáhla továrnu na zpracování zinku ve městě Čeljabinsk, kde se zhroutila část obvodové zdi a střechy. Nejčastějším poškozením byla rozbitá skla, jejichž úlomky zranily velké množství lidí. Došlo i k vážnějším úrazům, například když vlna smetla jednu ženu, která v tu chvíli stála na žebříku. Celkově muselo být ošetřeno bezmála 1 500 osob a škody na majetku jsou odhadovány přibližně na miliardu rublů (více než 600 miliónů korun). Původně se hovořilo také o tom, že průlet bolidu atmosférou způsobil výpadky sítí mobilních operátorů, to se ale ukázalo jen jako částečná pravda. K výpadkům skutečně došlo, ale na vině byli lidé, kteří bezprostředně po události výrazně více volali a tím přetížili síť.
Téměř okamžitě se objevila řada spekulací, zda nemohlo jít o jakýsi předvoj planetky 2012 DA14, která se k Zemi rekordně přiblížila stejný den ve večerních hodinách, ale ukázalo se, že se jednalo jen o shodu událostí. Dráha mateřského tělesa bolidu je natolik odlišná od dráhy planetky, že s ní nemůže nijak souviset. Také informace, že 2012 DA14 svým gravitačním vlivem „přitáhla“ toto těleso k Zemi, se nezakládá na pravdě. Do sféry čiré fantazie pak patří různé senzační zprávy, že rozpad meteoroidu způsobil zásah ruské protivzdušné obrany nebo že šlo o test americké tajné zbraně.
Protože bylo pravděpodobné, že část meteoroidu mohla dopadnout až na zemský povrch, začalo velké pátrání po jeho pozůstatcích. První zprávy hovořily o tom, že zřejmě došlo k dopadu na dvě místa u jezera Čebarkul a poblíž města Zlatoust. Také se objevilo hlášení, že nějaké fragmenty dopadly v Akťubinské oblasti na západě Kazachstánu. Kráter v zamrzlém jezeře Čebarkul o průměru kolem osmi metrů nahlásil místní rybář a proto se po ověření této zprávy vydali do studené vody potápěči, aby pátrali po meteoritu. Jejich akce však nebyla úspěšná. Drobné úlomky byly nakonec nalezeny na ledu v okolí kráteru. Jejich rozbor ukázal, že meteorit je kamenný a jedná se o chondrit s obsahem železa 10 %. Dále obsahuje olivín a siřičitany. Vzhledem k tomu, že meteority dostávají jméno obvykle podle nejbližšího objektu, bude zřejmě pojmenován Čebrakulský meteorit.
Předběžné výpočty ukázaly, že mateřské těleso bylo velké zhruba 17 metrů a jeho počáteční hmotnost byla kolem 10 000 tun. S tak velkým objektem se pravděpodobně Země nestřetla od 30. června 1908, kdy došlo ke známé Tunguské události. Tehdejší exploze však byla ještě 50x silnější, než u této události. Těleso vniklo do zemské atmosféry pod úhlem 20 stupňů rychlostí 18 km/s a jeho let do exploze trval 32,5 sekundy. Výbuch a rozpad tělesa nastal ve výšce asi 15-25 km (některé prameny uvádí 30 až 50 km) a síla exploze je odhadována až na 500 kilotun TNT, což je téměř 30x více, než měla bomba svržená na Hirošimu.
Použité zdroje:
- Nad Ruskem explodoval meteorit
- Meteorit v Rusku: Nejzajímavější videa a fotografie
- Rozhovor: Petr Scheirich – Čeljabinský meteorit nejničivější od Tunguské katastrofy
- Streaking meteor unleashed biggest blast in a century
- 2013 Russian meteor event
- Падение метеорита на Урале в 2013 году
- NASA odhadla parametry ruského meteoritu, měl 17 metrů!
- Rusové už našli fragmenty meteoritu
